Masakr filmu (motorovou pilou)
Není tomu ani rok, co v médiích proběhla debata o úrovni remaků v žánru hororu. Na začátku loňského roku totiž přišla do kin americká adaptace kultovního japonského snímku Kruh, který transponoval původní prvky tradičních mýtů do současnosti.
Nyní by mohlo dojít k něčemu podobnému. Zdejší publikum je již nějaký ten týden připravováno na vstup hororu Texaský masakr motorovou pilou do českých kin. Přece jen ale existuje určitý rozdíl: nová verze je natolik vzdálena stejnojmennému originálu z roku 1974, že oba tituly nemá smysl podrobněji srovnávat.
Zatímco Tobe Hooper před třiceti lety vsadil na takřka dokumentaristickou rekonstrukci případu masového vraha Bubbyho Sawyera, který se zapsal do dějin minimálně americké kriminalistiky, debutující Marcus Nispel už potřeboval daleko více peněz. A rovněž filmů, z nichž by mohl vykrást tu repliku, tu záběr, tu dějový motiv.
Příznivci hororů požadovaná hrůza vyvěrala u originálu z jednoduchosti, z reálnosti příběhu, ze schopnosti vcítit se - bez přehnaných filmových efektů - do kůže obětí masového vraha. Tvůrci loňského trháku amerických kin na-opak vsadili na nahuštění naturalistických scén, výkřiků, stenů, a na potoky krve.
Paradoxně - i když u zkušeného diváka očekávaně - dochází k tomu, že kombinace nijak zvlášť propracovaných efektů a převažujících jalových hereckých výkonů činí z Texaského masakru motorovou pilou lehkou parodii.
Těžko se vyrovnat už s archívním intrem, které zachycuje policejní vyšetřování kolem domu u Travis County. Zde byly v létě 1973 nalezeny ostatky asi třiceti obětí. Sestřih nemotorných vyšetřovatelů a strnulý hlas vypravěče jednoznačně odkazují k precizní fikci Záhada Blair Witch.
Kamera poté dlouhé minuty sleduje trampoty pětice příznivců skupiny Lynyrd Skynyrd, kteří uhánějí po rozpálené silnici vstříc koncertu svých oblíbených hvězd. To, že půjde o Sawyerovy (ve filmu překřtěného na Thomase Hewitta) příští oběti, lze odtušit ze škodolibých záběrů kamery, snímající poslední chvilky jejich bezstarostného mládí.
Pak už následuje smrt v automobilu á la Pulp Fiction, znetvořený chlapec, záludný invalida a zvuk motorové pily... Tu v ruce drží monstrum, jež tvůrci sešili z Quasimoda, Fantoma Opery a Hannibala Lectera a kterému vštípili navíc pár základních citoslovcí.
Zbytek si není složité domyslet. Moment překvapení nastává - mezi hlučnými honičkami kolem auta, v domě, v lese a v přilehlém masokombinátu - pouze tehdy, když Hewittovi v motorové pile dojde benzín.
Vršení násilných scén a jejich kontrast s uhlazenými obrázky texaské krajiny u Nispelova díla vedou k divákovu otupění. Avšak, jakkoliv to zní vzhledem ke skutečné předloze celé série s Bubbym Sawyerem v hlavní roli nepřístojně, u Texaského masakru motorovou pilou se dá i bavit.
Namátkou odkrýváním předloh, které režisér před první klapkou pilně studoval. Parafráze a citace jiných snímků jsou totiž nejpodstatnější částí Nispelova "masakru".
V dílku, balancujícím mezi kategorií B a C, se zobrazují scény Kruhu, Jeepers Creepers, Pátku třináctého, Halloweenu, jmenované Záhady Blair Witch, pochopitelně Mlčení jehňátek. Už proto vyznívá loňský remake jako tuctová filmová fikce, vymyšlená od začátku do konce někde pod slunečníkem v Hollywoodu.
Texaský masakr motorovou pilou zkrátka není hezká podívaná. Ovšem - a opět cynicky řečeno - nikoliv kvůli oněm nebohým obětem. Nejotřesnější ze všeho je vědomí toho, že si tvůrci nechali v závěru otevřená vrátka pro druhý díl.
Texaský masakr motorovou pilou, USA 2003, 98 minut, od 15 let, distribuce Bioscop
