Neobvyklý druh zboží nabízejí ve svých trafikách slovenští prodavači tisku. Kromě novin a časopisů si u nich zákazník může koupit brožuru s názvem Jak se dostat k pracovním příležitostem v Česku. Zájem rozhodně je - Česká republika je zemí, v níž sbírá zahraniční zkušenosti nejvíce vysokoškolsky vzdělaných občanů Slovenska.
Do Prahy, ale i dalších českých měst se od rozdělení federace ze Slovenska stahují studenti i vystudovaní profesionálové. Přicházejí hlavně lékaři a experti na informační technologie. Důvod? Většinou vyšší plat, zajímavější pracovní místo a relativně malé byrokratické překážky.

Proč právě Česko?
"V roce 1998 jsem sem přišel za studiem," vzpomíná sedmadvacetiletý Marián Nič, specialista na telekomunikace. "Byli tu moji dva bratři. A mně se nechtělo zpátky do Bratislavy." Praha byla tou dobou "lepší, pohodlnější a světovější," říká zaměstnanec firmy Eurotel. Návrat tenkrát vnímal jako krok zpět. "Dnes by mě zpátky na Slovensko zlákala jen zajímavá pracovní nabídka."
Podobně jako Nič se rozhodovala i řada dalších vzdělaných Slováků, kteří se dočasně, nebo natrvalo usadili v Česku.
"Česko pro nás bylo přirozenou volbou," vysvětluje Alexandra Vajdová, která se ze Slovenska přistěhovala i s rodinou. "A to nejen kvůli jazyku. Vždycky jsem za hlavní město svého státu považovala Prahu, nikoliv Bratislavu."
U zhruba šesti set slovenských lékařů, kteří pracují v českých nemocnicích, ordinacích a laboratořích, sehrál roli ještě jeden důvod: "Nemají u vás problémy s dokládáním kvalifikace a uznáváním diplomů," vysvětluje Vladimír Baláž z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd. "V jiných zemích je to mnohem složitější."
Zatímco začínající lékař si na Slovensku vydělá v přepočtu kolem 10 tisíc korun, u nás má podle tabulek nárok nejméně na 14 tisíc.

Studium zadarmo
Kromě vysoce kvalifikovaných Slováků, kteří přijíždějí za prací, si Česko s oblibou vybírají i slovenští studenti. Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání jich na českých vysokých školách loni studovalo přes sedm tisíc.
"Ráda bych získala titul na prestižní univerzitě, kterou ve světě znají," říká čtyřiadvacetiletá Zuzana Kunská, čerstvá doktorandka na pražské Fakultě sociální věd UK. "Studiem v Praze se mi navíc otevírají obrovské možnosti vycestovat dál na Západ."
Slováci za studium na českých vysokých školách neplatí. Mají stejné podmínky jako domácí studenti - žádné jazykové zkoušky, stejné přijímací pohovory, stejné ceny na kolejích. V roce 1999 se na tom dohodli ministři školství obou zemí.
Studenti ze Slovenska dokonce bývají zvýhodňováni při přidělování koleje. Jedním z kritérií je totiž doba, za kterou vysokoškolák dojede z trvalého bydliště do školy. "Je jasné, že Slováci koleje obvykle dostanou, protože to mají dál. Samozřejmě musí vyhovět dalším podmínkám. Třeba, že nestudují déle, než je stanovená lhůta," potvrzuje Radim Menšík, který má na starost správu kolejí Českého vysokého učení technického.
Na fakultách ČVUT v současnosti studuje 522 lidí ze Slovenska (na kolejích bydlí 463 Slováků). Jejich počet se však v budoucnu může zvýšit. Od září totiž slovenské univerzity začnou vybírat školné.
Baláž se ale většího odlivu mozků ze Slovenska nebojí. "Myslím, že zavedení školného spíše zlepší kvalitu studia na Slovensku. Česko navíc nemá takovou kapacitu, aby jeho školy pohltily všechny slovenské studenty," tvrdí.
Větší starosti dělá expertům ze Slovenské akademie věd fakt, že se řada mladých, vzdělaných Slováků, kteří pracovali v zahraničí, po svém návratu na Slovensko rozhoduje, zda neodjede znovu, tentokrát natrvalo. Zjistili to v průzkumu, který provedli spolu s University of Exeter a Britskou královskou společností pro ekonomické a sociální vědy.
"Mezi slovenskými profesionály se zahraniční zkušeností je ochotno navždy emigrovat 28,2 procenta lidí," říká Baláž.

Odliv mozků ze Slovenska