Ze Slovenska, země s 5,4 miliónu obyvatel, odchází ročně na deset tisíc lidí s vysokoškolským vzděláním. To je více než čtvrtina těch, kteří každý rok získají diplom na některé ze slovenských univerzit.
"Únik mozků, anglicky brain drain, představuje pro Slovensko problém, jenž má závažné ekonomické dopady," říká Vladimír Baláž z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd.
Kdyby všichni vysokoškoláci v zemi zůstali, vzrostl by slovenský hrubý domácí produkt na každého výdělečně činného Slováka o 0,6 procenta, vypočítal spolu s kolegy Baláž.
Přesné statistiky o odlivu lidského kapitálu se na Slovensku - podobně jako v Česku - nevedou. Experti z akademie věd proto zvolili jinou metodu: srovnali množství slovenských vysokoškoláků v letech 1994 a 2002 s počty absolventů, kteří od poloviny devadesátých let opustili brány tamních univerzit. Zjistili, že se 135 tisíc z nich "někam ztratilo".
Vzdělaní Slováci nejčastěji odcházejí do sousedních zemí. Zvláště oblíbené je Česko, a to zejména u mladých slovenských lékařů. Podle odhadů jich v zemi pracuje asi šest set. Tedy daleko nejvíc ze všech zahraničních lékařů zaměstnaných v českých nemocnicích.
Zatímco na Slovensku si začínající lékař vydělá v přepočtu deset tisíc korun, v Česku má podle tabulek nárok na nejméně čtrnáct tisíc. Uplatnění tu našla i řada odborníků na informační technologie.
Slováci míří do Česka především proto, že se zde snadno domluví. Navíc jim díky zvláštním mezivládním smlouvám nestojí v cestě téměř žádné byrokratické překážky.
Populární jsou ale i sousední Rakousko a Spolková republika, zejména proto, že nejsou daleko a řada Slováků s vysokoškolským diplomem hovoří dobře německy. Anglicky mluvící absolventi či studenti ze Slovenska zase nečastěji míří do Velké Británie nebo Spojených států.
"Slováci odcházejí proto, že na Slovensku nenajdou dobré zaměstnání," míní sedmadvacetiletá Alexandra Vajdová, původem z Bratislavy. Asistentka daňového poradce ve firmě Ernst & Young do Prahy přijela s rodiči v roce 1995. "Musela bych dostat velmi dobrou pracovní nabídku, abych se vrátila na Slovensko. Jinak ne," říká.
To potvrzuje i Peter Garaj, slovenský urolog z nemocnice v Ústí nad Orlicí. "Byl tu lepší výběr pracovních míst. A lepší plat."
Zatímco mladí vzdělaní Slováci často vidí v odchodu do zahraničí příležitost, jejich české vrstevníky emigrace neláká. Dokladem toho je například německý program "zelených karet" pro počítačové specialisty z ciziny. Přestože Němci v roce 2000 nabízeli 20 tisíc dobře placených pracovních míst, z Česka nabídku využilo jen 319 lidí.