Spokojeni budou ti, kterým se líbí uhrančivý pohled George Clooneyho. Dosyta si užijí také diváci, které přivádí v úžas vlnění a pohupování střední části těla Catherine Zeta-Jonesové. Zklamána nebude z kina odcházet ani ta část publika, jíž se zamlouvají pitoreskní gagy a nepříliš náročná slovní komika. Zkrátka: nový snímek Nesnesitelná krutost, který se již v těchto dnech promítá ve zdejších kinech, by měl mít všechny předpoklady stát se vděčným diváckým titulem. 

Kdyby... Kdyby ovšem za filmem nestály slovutné osobnosti bratří Ethana a Joela Coenových, kteří si svými staršími díly jako Barton Fink, Fargo nebo Big Lebowski získali srdce příznivců náročnější filmové podívané.

V tomto kontextu je třeba posuzovat Nesnesitelnou krutost podle názvu: pro fanoušky často černočerného humoru Coenových musí být jejich poslední opus vskutku nesnesitelný a krutý. Důvod? Jurodivé lidské typy nahradili napomádovaní advokáti a nafintěné dámičky, bizarní spletence osudů vcelku fádní a nezáživná zápletka, obvyklou groteskní atmosféru tuctová satira. Momenty překvapení a nápadité dějové zvraty vytlačily variace na klišé vlastní hollywoodským komediím.

Z hereckých výkonů stojí za zmínku snad jen favorit Coenů, záměrně monotónní a toporný Billy Bob Thornton (skvělou práci odvedl například ve dva roky staré variaci na filmy noir Muž, který nebyl). Clooney i Zeta-Jonesová se vlastně jen "ukazují", přestože nelze přehlédnout - zejména u Clooneyho - sympatickou snahu o sebeironii.

Více ze sebe dostat nemohli. Tipec jim zatli - jak zní nejčastější replika ve filmu - sami tvůrci. Ti se totiž v Nesnesitelné krutosti rozhodli honit hned několik pomyslných zajíců.

Autoři zacílili do právníků, respektive jejich ptydepu a schopnosti manipulace, do Američanů, posvítili si na systém, ve kterém hrají hlavní prim peníze, na morálku. Z neznámých důvodů se ovšem vyhnuli svému pověstnému sarkasmu: Nesnesitelná krutost je tak x-tým filmem opatrně, přes lehounkou ironii kritizujícím stav, který je všeobecně známý, ale který vlastně většině vyhovuje. Tedy alespoň v Americe.

Těžko se znalec poetiky (ano, toto slovo je na místě) filmů bratří Coenových vyrovnává už s úvodní scénou: v ní dochází k přímé konfrontaci mezi podváděným mužem, jeho manželkou a jejím milencem. Pozlacená soška zabodnutá do zadnice klamaného manžela a její následná pečlivá fotodokumentace jsou předzvěstí dalšího sledu událostí.

Do středu děje se dostává neprůstřelný rozvodový advokát Miles Massey (Clooney), který dokáže demagogicky otočit i předem prohraný případ. Jeho klienty jsou jak milionáři se špatným svědomím, tak paničky otevřeně hovořící pouze o vysouzeném majetku.

Bezchybná kariéra Masseyho získá trhlinu ve chvíli, kdy se jeho cesty zkříží se svůdnou Marylin (Zeta-Jonesová). Jednou ji doslova oškube, podruhé z ní udělá milionářku, pak ji opět oškube, aby se následně nechal oškubat sám; obrázky kašírovaných citových výlevů střídají absurdní soudní pře a tak stále dokola...

Několikrát padne termín "předmanželská smlouva", několikrát je tato listina na důkaz důvěry roztrhána, několikrát Clooney vycení svůj bělostný chrup. Jednou padne moudro "Láska je dobrá" a jednou dojde ke jako by komické záměně respirátoru pro astmatiky za pistoli. Velmi smutná bilance u tak nápaditých filmařů, jako Coenové nesporně jsou.

Ostatně nelže reklamní podtitul, když tvrdí, že Nesnesitelná krutost je "romantická komedie, která vás má na háku". Aspoň ty náročnější z diváků.

Nesnesitelná krutost/Intolerable Cruelty, USA 2003, 100 minut, od 12 let, distribuce: Bontonfilm