Volba patří jen ženám

Každý člověk ve svobodné zemi má právo zvolit si svou budoucnost a způsob života, ať už je to vzdělání, zaměstnání, politická příslušnost, víra či partner. A musí být připraven nést důsledky. Nechápu tedy, proč chtějí předkladatelé novely zákona o umělém přerušení těhotenství vzít ženám právo na volbu, zda interrupci či nikoliv, když důsledky nesou ženy samy. Nikdo z nás mužů neví a vědět nebude, jaké to je, porodit dítě. Jsem přesvědčen, že ženy, které podstoupí interrupci, do jiného stavu přišly, aniž by to chtěly. Ať už to bylo selhání muže, antikoncepce či jiný důvod, jejich rozhodnutí "mít či nemít dítě" rozhodně není volbou typu: "Mám si nechat vytrhnout osmičku vpravo dole?".
Navíc při ženině rozhodování hraje roli mnoho aspektů (věk, stav, finanční situace apod.) a nikdo z nás je nemůže znát. Česká republika není na rozdíl třeba od Španělska katolickou zemí, nechápu tedy, proč by minorita měla určovat majoritě hranice její svobody rozhodování.
Prosazení této novely naši zemi smýkne do tmářských dob zákazu interrupcí, se všemi mnohdy katastrofálními důsledky pro zdraví a životy žen. Nebo snad chceme potratovou turistiku či emigraci žen, jež nechtějí žít v zemi, jejíž zákony jim brání svobodně se rozhodnout?
Nikomu neberu právo na jeho názor, zrovna tak předpokládám, že nikdo nebude brát mně ten můj. Domníval jsem se, že doby, kdy nám diktovali, co smíme a co nesmíme, jsou dávno pryč, z rétoriky zastánců novely zákona o umělém přerušení těhotenství mě však silně mrazí v zádech. Ženy jediné vědí, jak moc těžká je jejich volba a jak bolestné jsou důsledky jejich rozhodnutí. Nemluvme tedy za ně. Jsem přesvědčen, že předkladatele novely zákona k tomu vede pouze snaha získat hlasy voličů bez ohledu na to, že tím zasahují do práv těch, kteří je nevolili.