V dohledné době se bude o životní úrovni seniorů výrazně více než dnes rozhodovat, jak dlouho pracovali a kolik během profesionální kariéry vydělali. Každý uvidí, kolik si nastřádal na virtuálním účtu a podle toho se bude moci rozhodnout, kdy odejde do penze.
Lidé s nízkými příjmy se musí připravit na výrazně nižší penze, než kdyby se jim důchod vypočítával podle současných pravidel. Významně si naopak polepší ti s vysokými platy. "Míra solidarity se sníží," přiznává ministr práce Zdeněk Škromach.
Nová podoba penzí, na níž se koalice dohodla, se jmenuje systém "zdánlivě definovaných příspěvků" (notionally defined contribution) a je znám právě pod anglickou zkratkou NDC. Špidlova vláda se inspirovala ve Švédsku, kde se podle NDC počítají důchody už od roku 1999. Systém přijalo i Polsko, Litva a Itálie.

Dva ze tří si pohorší

"Švédský" důchod bude vypadat následovně: Stát povede každému osobní účet. Ve chvíli, když se rozhodne odejít do penze, rozpočítá jeho úspory na průměrnou délku života. Muži se dnes v Česku dožívají v průměru 78 let, ženy 81 let. Pokud se tedy například muž rozhodne odejít do penze v 65 letech, rozdělí se částka na jeho důchodovém účtu na 13 let. "Lidé tak budou motivováni, aby pracovali co nejdéle," říká Magnus Sjöström, jeden z autorů švédské reformy. A vláda se vyhne nepříjemnému a politicky velmi citlivému rozhodnutí o posunutí věku odchodu do penze. Právě to vyvolalo letos v létě generální stávky v Rakousku, Francii či Itálii.

Dobrovolné přinucení

Politici očekávají, že NDC vytáhne důchody z miliardových propadů. Letos dosáhne schodek 20 miliard a bez reforem by se během pěti let prohloubil až na 60 miliard korun.
Společnost stárne, nezaměstnanost roste a pracuje stále méně lidí, takže jedinou možností je ušetřit. Politici soudí, že se lidé budou snažit pracovat déle a většina bude mít nižší penze. "Pokud má větší část populace nižší než průměrné příjmy vede NDC ke snížení důchodů," upozorňuje na rizika přímo analýza Škromachova úřadu.
Za plat nižší než průměr, tedy méně než 17 tisíc korun měsíčně, pracují nyní dva ze tří Čechů. Tomu, aby se příjmy některých lidí nepropadly příliš nízko, má zabránit minimální důchod. "Ten by dostával každý, jemuž by podle nového systému vyšla penze nižší než 1,2násobek životního minima," říká Škromach. Kdyby tedy platil minimální důchod už nyní, bylo by to 5300 korun měsíčně. O přesných částkách však koalice zatím nerozhodla.
Lidé s vysokými příjmy se naopak kromě vyšší penze dočkají ještě jedné příjemné změny. Na důchod už nebudou odvádět pojištění z celého platu, ale maximálně z trojnásobku průměrné mzdy. V současnosti tedy 51 tisíc měsíčně. Tento strop má zabránit tomu, aby stát nemusel těmto lidem vyplácet příliš vysoké důchody.
I švédský model virtuálních účtů zůstane nadále systémem průběžným. Žádné peníze se tedy nebudou nikde ukládat a důchodci tak budou fakticky stejně jako nyní placeni z pojistného těch, kdo vydělávají. Právě proto se mluví o virtuálních účtech.
Nová pravidla by měla začít platit nejspíš v roce 2010. Nic se nezmění pro lidi, kteří už v té době budou v penzi. U těch ostatních se bude část penze počítat podle starých a část podle nových pravidel. Zcela švédská penze pak dopadne na ty, kdo se narodili v roce 1969.
Švédové, od nichž vláda opisuje, si však zároveň povinně spoří do soukromých penzijních fondů. ČSSD se jim dosud urputně bránila, teď se však pro penzijní reformu snaží získat podporu i u opoziční ODS, která povinné spoření velmi prosazuje. Škromach proto připouští, že o malém příspěvku do povinných fondů by se byli ochotni při hledání kompromisů bavit.