Ministr práce Zdeněk Škromach se inspiroval britským premiérem Tony Blairem. Včera ve vládě prosadil stejně jako britský lídr před šesti lety, aby mladí lidé, kteří dosud nikdy nepracovali, nedostávali podpory v nezaměstnanosti a nezůstávali nečinně doma. Pokud si nenajdou práci sami, budou muset přijmout dotované místo.
Pokud Škromachův návrh podpoří i poslanci a senátoři, bude to pravděpodobně první zásah této vlády, který přispěje k poklesu nezaměstnanosti. Když totiž o podpory přišli mladí Britové, bylo jich bez práce téměř milión. Na dotovaných místech nyní pracuje kolem 200 tisíc mladých Ostrovanů, většina z nich si totiž po zpřísnění podpor raději sama našla práci, aby měli větší možnost volby. Ekonomové očekávají, že Škromachův nápad může být srovnatelně úspěšný.

Nesedět doma
"Nejhorší je když mladí lidé nečinně sedí doma a nerozvíjejí své schopnosti, které získali ve školách. Jakákoliv snaha přitáhnout je do práce je velmi pozitivní," říká ekonom Jan Švejnar, ředitel Davidsonova institutu na Michiganské univerzitě v USA. Británie dnes patří s pěti procenty lidí bez práce k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě.
V Česku bylo v říjnu bez práce téměř 61 tisíc čerstvých absolventů škol. Jinými slovy: Více než jeden z deseti lidí na podpoře dosud nikdy nepracoval. Šanci na podporu nyní získají mladí lidé až poté, co odpracují alespoň rok.

Velkorysejší podpory
Nezaměstnanost se v Česku stále pohybuje kolem deseti procent a v nejbližších měsících znovu poroste. Škromach však zároveň ve vládě prosadil kroky, které mohou řady lidí bez práce rozšířit: zvýšení podpor v nezaměstnanosti a jejich prodloužení pro starší lidi. Lidé od 50 do 55 let mohou brát podporu až tři čtvrtě roku, ti, kdo už pětapadesátku završili, pak celý rok. Nezaměstnaní si navíc mohou k podpoře přivydělat až polovinu minimální mzdy, v současné době tedy 3100 korun hrubého.
Tím vším se sníží motivace, aby si hledali místo. Dosud dostával nezaměstnaný v prvních třech měsících podporu ve výši poloviny platu v posledním zaměstnání a v následujících třech na úrovni 40 procent. Podle nového zákona, který vláda schválila, se podpora zvýší ve druhých třech měsících na 45 procent.
Škromach odmítá připustit, že nezaměstnaní díky velkorysejší podpoře ztratí motivaci. "Lidé si platí sociální pojištění pro případ nezaměstnanosti a měli by za to dostat slušnou podporu. Já to považuji za základní povinnost státu," řekl Škromach. "Mnoho starších lidí si velmi obtížně hledá místo. Firmy je nechtějí a oni si celý život platili sociální pojištění a mají na vyšší podporu nárok," hájí ministr vládní zásah.
Problém je ale v tom, že padesátiletý člověk má před sebou ještě nejméně 12 let pracovní kariéry - do důchodu totiž může odejít až v 62 letech. "Každý měsíc bez místa snižuje šanci najít práci. Vláda by starším výrazně více prospěla, kdyby jim nabídla vhodnou šanci, jak si doplnit či vylepšit vzdělání," říká sociolog Jiří Večerník, který nyní připravuje pro Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj studii o šanci seniorů na trhu práce.

Evropský unikát
Zvýšení podpor a prodloužení doby, kdy je může člověk brát, je v evropských poměrech unikátní. Všechny země, které mají podobně jako Česko problémy s vysokou nezaměstnaností a se slabou motivací lidí hledat si místo, naopak podpory snižují a zpřísňují sociální sítě. To je případ Německa, Francie i sousedního Slovenska.
Sám Škromach přitom přiznává, že až 140 tisíc lidí kombinuje podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky s přivýdělkem v šedé ekonomice a pomoc státu tím pádem zneužívá. Proč tedy podpory zvyšuje? "V Německu či Francii je mohou snižovat, protože zaručují lidem výrazně lepší životní úroveň."
Ještě víc než podpory v nezaměstnanosti ale od práce odrazují sociální dávky, jimiž stát lidem přispívá často více, než by si dokázali vydělat prací.
Premiér Vladimír Špidla i ministr financí Bohuslav Sobotka slibují, že další zásahy proti nezaměstnanosti se objeví v další etapě reformy veřejných financí.