Mlékáren i masokombinátů stále ubývá
Potravináři sice v uplynulých dvou letech modernizovali své provozy nákladem nejméně šesti miliard korun, ale přesto mnozí z nich nejsou schopni splnit hygienické normy Evropské unie a musejí skončit. Podnikatelé však přiznávají, že důvodů pro úbytek mlékáren či masokombinátů je víc: Na trhu je stále přebytek výrobních kapacit, přitom spotřeba mléka nebo masa po roce 1989 výrazně klesla.
"Zatímco před třinácti lety bylo v zemi 113 mlékáren, teď jich zbývá asi sedmdesát. Je zároveň pravda, že spotřeba mléka a mléčných výrobků loni dosáhla 220 kilogramů, ale v roce 1990 to bylo o čtyřicet kilo víc," říká ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec.
"Nestane se nic, když se zavře dalších padesát mlékáren. Ty zbývající jsou schopny bez problémů produkci zpracovat a trh pokrýt. Pokud jde o normy požadované unií, je to tak říkajíc nutné zlo. Viděl jsem třeba v Belgii mlékárny, které tam patří ke špičce v oboru, ale u nás by prověrkou neprošly. Jenže všichni jsme věděli dopředu, že na nové členy budou kontroly velmi přísné. Když do unie chceme, tak to musíme překousnout," říká Milan Teplý, šéf firmy Madeta, největší tuzemské mlékárenské společnosti.
Madeta podle Teplého letos vydá jen na dokončení technologických úprav 58 miliónů korun.
Předpisy Bruselu postihují vedle mlékáren zpracovatele masa. I jejich profesní svaz přitom tvrdí, že se s předpokládaným úbytkem výrobních kapacit bez problémů vyrovná.
"V posledních letech zastavilo svoji činnost 66 firem. Od roku 1990 už ubylo - pokud jde o větší společnosti - z tehdejších asi pěti set zhruba 150. Bruselské normy se možná teď zdají tvrdé, ale přijmout je musíme. I když přitom odpadnou další firmy, ty ostatní je jistě nahradí," předpokládá Ladislav Steinhauser, předseda Svazu zpracovatelů masa.
"Nemáme rozhodně obavy, že by v republice kvůli podmínkám Evropské unie nezůstalo dostatek zpracovatelských kapacit," potvrzuje Vladka Pivoňková, marketinková ředitelka Kosteleckých uzenin, jedničky v oboru.
Podle ní mají tuzemské masokombináty naopak obavy spíše z toho, aby se po rozšíření unie nedostalo na tuzemský trh příliš mnoho zboží z dovozu.
Prezident potravinářské komory Jaroslav Camplík připomíná, že na modernizaci výroby kvůli dodržení předpisů unie vynakládají podnikatelé miliardy korun. "V uplynulých dvou letech to byly se státní podporou akce za tři miliardy korun, v programu Sapard také zhruba tři miliardy, a další peníze potravináři samozřejmě investovali i v rámci vlastních aktivit," vypočítává. "Ani tyto investice ovšem všechny podniky nezachrání. Přesto českému potravinářství rozhodně kvůli unii žádná krize nehrozí," dodává Camplík.
