Mikroregion Broumov patří k sociálně a ekonomicky nejslabším oblastem kraje. Míra nezaměstnanosti tady překračuje deset procent, v některých místech se dokonce blíží dvaceti procentům.
Životní prostředí a Chráněná krajinná oblast Broumovsko v sobě skrývají možnosti nových pracovních příležitostí. "Nejdeme cestou budování průmyslových zón, to by v CHKO nebylo vhodné, ale rozvoj turistického ruchu a s ním souvisejících služeb chceme zlepšovat," říká Růčková.
"Správa CHKO není proti rozvoji turistiky, aktivně se podílíme na budování cyklistických tras. Na druhou stranu se snažíme regulovat neúměrné zatížení oblasti Adršpašsko-teplických skal, které každý rok navštíví přes čtvrt miliónu lidí. Velkokapacitní parkoviště a desetitisíce lidí na malé lokalitě nechceme. Letos se zlepšila spolupráce s obcí Adršpach a podařilo se zřídit placenou funkci správce ochrany přírody," dodává Piňos, který patří i k odpůrcům stavby dálnice D11 z Hradce Králové na Náchod. "Dálnici nechceme, do CHKO by přivedla neúměrné množství aut," argumentuje Piňos.
"Se správou CHKO máme někdy odlišné názory, ale většinou se nakonec dohodneme. Já osobně si hodně slibuji od vstupu do Evropské unie. Umím si představit, že až padnou hranice, nastane situace, že Poláci si u nás budou kupovat chalupy k rekreaci. Nedaleko jsou velká města Walbrzych a Wroclav. Na tuto eventualitu se musíme připravovat už nyní. Nebylo by na tom nic špatného, naopak region by se dočkal oživení," dodává starostka.
Pro turisty se v regionu už udělalo hodně, na své si kromě cyklistů přijdou i ti pěší. Už samotné město s benediktinským klášterem stojí za prohlídku. Informační středisko na náměstí turistům poskytne i dostatek publikací k výletu po skupině kostelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Dalším zajímavým cílem může být vesnická architektura statků broumovského typu. Průvodcem může být brožura Oživení Broumovska - cesty ke kořenům. Samostatnou pozornost si zaslouží Broumovské stěny, Javoří hory nebo na polské straně Národní park Stolové hory, jedno z nejstarších měst Kladska Radków či hrad Grodna.
Cestovní ruch nezávisí jen na počasí, ale i na nápadech
Mnoho měst a obcí v kraji je přímo závislých na příjmech z turistiky. Stačí nepovedená zima v Krkonoších, špatné léto a ekonomické problémy v sousedním Německu, jako tomu bylo před rokem, a podnikatelé v Krkonoších sotva přežívají.
Královéhradecký kraj je přitom jako stvořený právě pro tento druh podnikání, prakticky všechny jeho okresy mají na svém území zajímavou přírodu a spoustu památek. Význam regionu určitě přesahuje Zoologická zahrada ve Dvoře Králové a památky, jako jsou zámek Kuks, Adršpašsko-teplické skály, Proboštův betlém v Třebechovicích, Benediktinský klášter a další velké množství církevních objektů na Broumovsku.
Podle některých odborníků na cestovní ruch je v kraji málo ubytovacích kapacit střední a nižší třídy, chybějí kulturní akce, které by v létě do regionu přilákaly víc návštěvníků, v kraji je i málo vodních ploch a koupališť. Půjčovny kol, lyží, ekobusy, které turisty ráno rozvezou po regionu a večer je zase dopraví na výchozí místo - to jsou ve světě běžné služby, které se v Královéhradeckém kraji jen pozvolně rozvíjejí. Některé svazky měst a obcí už ze sdružených prostředků budují cyklostezky, poměrně dobře začala příhraniční spolupráce se sousedním Polskem, každý rok přibývají přechody pro turisty.
Životní prostředí a Chráněná krajinná oblast Broumovsko v sobě skrývají možnosti nových pracovních příležitostí. "Nejdeme cestou budování průmyslových zón, to by v CHKO nebylo vhodné, ale rozvoj turistického ruchu a s ním souvisejících služeb chceme zlepšovat," říká Růčková.
"Správa CHKO není proti rozvoji turistiky, aktivně se podílíme na budování cyklistických tras. Na druhou stranu se snažíme regulovat neúměrné zatížení oblasti Adršpašsko-teplických skal, které každý rok navštíví přes čtvrt miliónu lidí. Velkokapacitní parkoviště a desetitisíce lidí na malé lokalitě nechceme. Letos se zlepšila spolupráce s obcí Adršpach a podařilo se zřídit placenou funkci správce ochrany přírody," dodává Piňos, který patří i k odpůrcům stavby dálnice D11 z Hradce Králové na Náchod. "Dálnici nechceme, do CHKO by přivedla neúměrné množství aut," argumentuje Piňos.
"Se správou CHKO máme někdy odlišné názory, ale většinou se nakonec dohodneme. Já osobně si hodně slibuji od vstupu do Evropské unie. Umím si představit, že až padnou hranice, nastane situace, že Poláci si u nás budou kupovat chalupy k rekreaci. Nedaleko jsou velká města Walbrzych a Wroclav. Na tuto eventualitu se musíme připravovat už nyní. Nebylo by na tom nic špatného, naopak region by se dočkal oživení," dodává starostka.
Pro turisty se v regionu už udělalo hodně, na své si kromě cyklistů přijdou i ti pěší. Už samotné město s benediktinským klášterem stojí za prohlídku. Informační středisko na náměstí turistům poskytne i dostatek publikací k výletu po skupině kostelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Dalším zajímavým cílem může být vesnická architektura statků broumovského typu. Průvodcem může být brožura Oživení Broumovska - cesty ke kořenům. Samostatnou pozornost si zaslouží Broumovské stěny, Javoří hory nebo na polské straně Národní park Stolové hory, jedno z nejstarších měst Kladska Radków či hrad Grodna.
Cestovní ruch nezávisí jen na počasí, ale i na nápadech
Mnoho měst a obcí v kraji je přímo závislých na příjmech z turistiky. Stačí nepovedená zima v Krkonoších, špatné léto a ekonomické problémy v sousedním Německu, jako tomu bylo před rokem, a podnikatelé v Krkonoších sotva přežívají.
Královéhradecký kraj je přitom jako stvořený právě pro tento druh podnikání, prakticky všechny jeho okresy mají na svém území zajímavou přírodu a spoustu památek. Význam regionu určitě přesahuje Zoologická zahrada ve Dvoře Králové a památky, jako jsou zámek Kuks, Adršpašsko-teplické skály, Proboštův betlém v Třebechovicích, Benediktinský klášter a další velké množství církevních objektů na Broumovsku.
Podle některých odborníků na cestovní ruch je v kraji málo ubytovacích kapacit střední a nižší třídy, chybějí kulturní akce, které by v létě do regionu přilákaly víc návštěvníků, v kraji je i málo vodních ploch a koupališť. Půjčovny kol, lyží, ekobusy, které turisty ráno rozvezou po regionu a večer je zase dopraví na výchozí místo - to jsou ve světě běžné služby, které se v Královéhradeckém kraji jen pozvolně rozvíjejí. Některé svazky měst a obcí už ze sdružených prostředků budují cyklostezky, poměrně dobře začala příhraniční spolupráce se sousedním Polskem, každý rok přibývají přechody pro turisty.
