Z centra na periférii se - obrazně řečeno - posunula soutěž Přehlídka diplomových prací, kterou čtvrtým rokem pořádá Česká komora architektů. Loňský vítěz, Marek Janota, se věnoval projektu Jazykového centra uprostřed historické zástavby v pražské ulici Na Perštýně. Mladý architekt Martin Rusina, který vyhrál letos, se přihlásil s návrhem katolického kostela uprostřed panelových domů v Praze-Černém Mostě.
Stejný tak zůstal jedině charakter veřejné stavby. Muzea, kulturní centra, školy, lázně, divadla, polyfunkční centra, obchodní domy či třeba lázně převažují mezi přihlášenými studiemi už čtvrtý rok po sobě.
"Studenti i profesoři si je vybírají záměrně. Při diplomní prověrce na nich lze prokázat širší škálu vědomostí posluchačů," míní architekt Michal Bartošek, letošní porotce.
A další člen poroty, Zdeněk Rychtařík, doplňuje: "I u veřejných staveb jsou však velké rozdíly. Například vyprojektovat muzeum, vám dává mnohem větší prostor pro seberealizaci než návrh nemocnice nebo polyfunkčního objektu."
Martin Rusina, čerstvý absolvent katedry architektury na Akademii výtvarných umění (AVU), se oproti Marku Janotovi musel prosadit ve větší konkurenci. Přehlídku diplomových prací letos obeslalo 47 mladých architektů, což je nejvíce v historii soutěže.
"Tematiku sakrálních staveb jsem sledoval už v době, kdy jsem o tématu diplomního projektu vůbec nepřemýšlel," tvrdí Martin Rusina. "Velkým impulsem pro mě byla publikace Karmelitánského nakladatelství, která se věnuje sakrálním objektům postaveným v České republice po roce 1989."
Letošní vítěz se netají tím, že jen málokterá z novostaveb - ať už jde o kostely nebo komunitní centra - jej zaujala. "Bezradnost," shrnuje své pocity z práce svých starších kolegů.
Podrobná rešeršní práce a uvažování o místě a charakteru stavby v širších souvislostech se mu vyplatily. Podle vyjádření poroty si projekt zaslouží ocenění "pro značnou invenci a zájem autora o "neatraktivní" a zanedbané prostory okraje města".
Porotci v čele s architektem Jindřichem Škrabalem zároveň vyzdvihli Rusinovu snahu o jednoznačnost a čitelnost formy, která stavbu funkčně definuje, a "přiměřenou monumentalitou ji začleňuje do měřítka okolní zástavby".
Rusinův projekt byl za vítěze označen takřka jednomyslně. Došlo tím také k přerušení série vítězství absolventů Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT), přesněji ateliéru Jana Bočana. Vedoucím diplomního projektu Martina Rusiny byl Emil Přikryl, profesor na AVU.
Jak ale říká Zdeněk Rychtařík, škola, ze které mladí tvůrci vycházejí, není pro jejich rukopis určující: "Samotného mě to překvapilo. Vždy jsem si myslel, že mezi pražskou AVU, ČVUT, UMPRUM, brněnskou technikou nebo architekturou v Liberci existují rozdíly. Přihlášené návrhy, jejichž kvalita mimochodem nebyla celkově nijak oslnivá, mě přesvědčily o opaku." Vše podle něj záleží na konkrétním jedinci - na jeho píli, zájmu, invenci. "Měl jsem v ateliéru velmi nadaného architekta, který byl při tom absolventem fakulty pozemního stavitelství," dodává Rychtařík.
Druhou cenu Přehlídky diplomových prací získala Lukrécia Richterová z Fakulty architektury VUT v Brně. Její návrh Zemského muzea moravské architektury 20. století zaujal výstižným "současným architektonickým jazykem v historickém prostředí". Předsunutá fasáda s vertikálními lamelami symbolicky odkazuje k ceněné brněnské novostavbě, knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Její spoluautor - Ladislav Kuba - patřil také k vedoucím tohoto diplomního projektu.
Třetí se umístil Tomáš Straka z ČVUT. Ten navrhl komplex terasovitých domů v Poděbradech.