Ukrajina přebírá unijní právo, doufá v členství
Kyjev/Praha, 20. 8. 2003
Ukrajinská vláda začne v září jednat s Evropskou komisí o důraznějším zavádění unijní legislativy. Kyjev v tom vidí první krok k integraci, ale získat od Bruselu konkrétnější příslib se mu zatím nedaří.
Diego de Ojeda, mluvčí komisaře pro zahraniční záležitosti, nebere Ukrajincům naději: "Evropská komise se domnívá, že hranice příští sjednocené Evropy dnes nelze vymezit." Günter Verheugen přijede sedmého září do Kyjeva poprvé v roli komisaře zodpovědného za vztahy nejen s kandidátskými zeměmi, ale také s postsovětskými státy. Představí tam koncepci "široké Evropy", tedy posilování spolupráce se zeměmi, které budou již brzy sousedit s nově rozšířenou Evropskou unií - jak na východě, tak ve Středomoří. Koncepce směřuje k tomu, aby tyto státy přebíraly velkou část pravidel Společného trhu. Komise chce s každým z nich vyjednat zvláštní dohodu, přitom s Ukrajinou, jak předpokládá, může jít mnohem dál než třeba s Ruskem nebo s Marokem. Podle kyjevského deníku Den by dohoda mohla vzniknout již napřesrok, než skončí volební období týmu Romana Prodiho. "Nebude to však komise, ale jednotlivé členské státy, kdo rozhodne o konečné podobě dokumentu. A ty jsou opatrné," napsal list. Připomněl, že posledně ministři zahraničí patnáctky vyškrtali z programu "široké Evropy" řadu nápadů komise, například na zvětšení pomoci Ukrajině a na otevírání pracovního trhu příští "pětadvacítky" pro její občany.
Ukrajina s více než 52 milióny obyvatel dnes dostává od Evropské unie sotva 49 miliónů eur ročně, tedy ani ne jedno na osobu. "Jsme jediná země v Evropě, která zavádí evropskou legislativu bez jakékoli pomoci z Bruselu," stěžuje si podle listu Rzeczpospolita Vasilij Filipčuk, rada Velvyslanectví Ukrajiny při Evropské komisi.
Proti větší pomoci a dokonce proti úvěrování Ukrajiny Evropskou investiční bankou se prudce ohradily Portugalsko, Řecko a Španělsko. Rakousko a Nizozemsko zase nechtějí ani slyšet o otevření pracovního trhu a Berlín pro jistotu zarytě mlčí.
Přesto Ukrajinci spojují s programem "široká Evropa" velké naděje. V roce 2008 vyprší platnost desetileté dohody o spolupráci a partnerství mezi Kyjevem a Bruselem. Ukrajinská vláda si přeje, aby ji nahradila asociační dohoda, jako mají s unií nynější kandidáti. To by znamenalo nejen příslib členství, ale i stanovení orientačního data. Kyjev chce, aby dokument mohl platit deset let. To by znamenalo, že někdy kolem roku 2018 by Bug přestal značit hranici unie na východě.
