Když se stala ministryní školství, slíbila učitelům, že budou brát o třetinu vyšší platy, než je průměr. Dnes je Petra Buzková opatrnější. Když má říct, kolik dostanou lidé ve školství přidáno příští rok, řekne: Zatím nechci spekulovat o přesných číslech.

hn: Co vám dal poslední rok?

Dal mi určitě obrovskou zkušenost. Když jsem byla v Parlamentu, soustředila jsem se na ústavní právo, na legislativu. Teď dělám práci, která se týká bezprostředního řízení lidí, manažerského rozhodování, přijímání koncepcí. Je náročnější.

hn: A vzal?

Trochu mi vzal zdravý žaludek, občas dobré spaní a jakékoli zbytky volného času.

hn: Čím jste naopak vy pomohla školství?

Požadavky, které byly ze školství vznášeny na vládě, měly lepší šanci na úspěch než v minulosti. Přišli někteří noví lidé, za poměrně velmi úspěšnou považuji reformu financování veřejných vysokých škol, i když je otázka, v jaké míře bude moci být uskutečněna. Na podzim přijdou do vlády dva zákony, myslím si, že se udělal i velký kus práce kolem státní informační politiky ve vzdělávání.

hn: Proč jste nepřijala nabídku premiéra, abyste se stala ministryní spravedlnosti?

Nechtěla jsem utíkat od rozdělané práce, navíc v tak viditelném resortu. Rok je příliš krátká doba na to, aby se ve školství daly některé věci dotáhnout. Nabídka mě samozřejmě velice potěšila, protože jsem ji považovala za určitý projev důvěry. Ministerstvo spravedlnosti je u mnoha lidí chápáno jako významnější, než je školství, ale sama to chápu naopak.

hn: Při práci na ministerstvu ztrácíte pozici ve straně, ztrácíte i na žebříčcích popularity. To vám nevadí?

Můžete mít do jisté míry pravdu. Ale moje zaneprázdnění na ministerstvu je ohromné a vše nestihnu.

hn: Co uděláte se zprávou NKÚ, podle které ministerstvo utratilo za Internet do škol skoro miliardu zbytečně?

Závěry se nemají dělat příliš rychle a ukvapeně. Zpráva je hodně vážná věc, proto jsem zadala její analýzu. Z ní bude jasné, co by mělo ministerstvo učinit, například jestli podá trestní oznámení. Podá ho tehdy, pokud se zjistí, zda je tam opravdu důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Za pár dní budu muset pro vládu jasně formulovat, jaká opatření budou učiněna.

hn: Komu hrozí trestní oznámení?

Nevím. Ani si nemyslím, že bych měla říkat, čí je to odpovědnost. V případech, kdy může být otázka výkladu, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, tak se podává trestní oznámení na neznámého pachatele. Pak je na justici, aby posoudila, kde je jaká odpovědnost.

hn: Úředníci zodpovědní za Internet do škol u vás ještě pracují?

S vrchním ředitelem, který měl projekt na starosti, byl rozvázán pracovní poměr krátce po mém nástupu. Odešla i velká většina pracovníků, kteří za neutěšený stav projektu odpovídali.

hn: Váš předchůdce Eduard Zeman nese za projekt nejméně politickou odpovědnost. Dnes tvrdí, že kontrola NKÚ vznikla na politickou objednávku. Souhlasíte s ním?

Velmi mě to překvapilo. De facto se snažil napadnout mě, že za celou řadu chyb v tomto projektu mohu až já. To není pravda a jeho výklad považuji minimálně za neseriózní. Zpráva NKÚ se jen v malé části zabývá kritikou, že dosud nebyly udělány některé kroky, například nebyl zřízen školský portál. Ale na to je poměrně velmi snadná odpověď a věřím, že NKÚ ji přijme. Aby školský portál mohl fungovat tak, jak má, tak bylo nutné zcela revidovat koncepci, která zde zbyla po generálním dodavateli.

hn: Myslíte si, že odbory skutečně vyhlásí prvního září stávku?

To bude záležet na nich. Ale jsem jejich krokem do značné míry překvapena. Prohlášení o stávce učinily dříve, než byl uzavřen vládní návrh, který má stanovit výši tarifních platů po zavedení šestnáctitřídního systému. Připomínkové řízení ještě není zcela dokončeno a já se nemohu přesně vyjádřit, jaká ta čísla budou. V šestnáctitřídním tarifu bude celá řada skupin, jejichž platy budou v ročním objemu možná i mírně nižší, než je tomu dosud, ale snad nejvyšší zvýšení bude v platech učitelů základních škol. Posunou se o tři třídy výše a srovnají se s učiteli škol středních.

hn: Budou mít dvanáctou třídu?

Ano, kromě těch, kteří nejsou aprobovaní a kteří po svém nástupu potřebují dočasné metodické vedení. Takže mě překvapuje, že stávka by se měla týkat především základních škol. V nařízení vlády se počítá pro učitele i s třináctou tarifní třídou, budu navrhovat, aby pro učitele, kteří pracují na přípravě celostátních vzdělávacích programů, byla otevřena i třída 14.

hn: Ministerstvo zveřejnilo, že v prvním čtvrtletí meziročně platy vyrostly o čtrnáct procent. Podobný růst bude i napřesrok?

V tuto chvíli ještě nechci spekulovat o přesných číslech. Teprve až budu mít oficiální údaje, bude možné spočítat, jakým způsobem budou zvýhodněni pedagogičtí pracovníci oproti ostatním.

hn: Kdy to budete vědět?

Připraveno to budu mít v úterý.

hn: A proč tedy odboráři dělají taková dramatická prohlášení? Na čem jste se nepohodli?

Vůbec jsme spolu nejednali. Chápu, že si hodně slibovali od zavedení šestnáctitřídního tarifu, že přinese velký a skokový nárůst. Bohužel jsme se ocitli v situaci, kdy přichází reforma veřejných rozpočtů a peníze prostě nejsou. Vím, že je ministr financí nemá kde vzít. Každopádně ale bude 16 tříd pro pedagogické pracovníky velmi výhodných, protože ve dvanáctitřídním tarifu byli zařazeni velmi nízko.

hn: Říkáte, že se chcete s učiteli domluvit, zatím to ale dopadá přesně naopak. Učitelé se bouří a přitom za předchozího ministra, kdy platy klesaly, stávky nebyly. Jaká je v tom logika?

Na to se musíte zeptat jich.

hn: Takže nedokážete odpovědět?

Určitě bych dokázala najít milióny odpovědí, kterými bych se nějakým způsobem obhajovala, ale já to dělat nechci. S odboráři budu jednat, až budu mít oficiální čísla.

hn: Myslíte, že jim dokážete přidat tolik, aby nestávkovali?

Považuji prostě za správné, aby se platy pedagogických pracovníků v rámci tarifního systému srovnaly. Jsem přesvědčena, že odbory uvidí, že je nový tarif v relativně krátké době dovede ke kýženému výsledku. To znamená, že budou brát 130 procent průměrného platu.

hn: Odbory chtějí deset miliard. Vy jim je dáte?

Já bych jim je přála, ale stát těch deset miliard prostě nemá.

hn: Připravujete dva zákony, školský a o pedagogických pracovnících. Říkala jste, že budou do prázdnin ve vládě. Proč tam ještě nejsou?

Zdržela se odborná diskuse. Také se trochu protáhly diskuse s experty z legislativní rady vlády. V minulém volebním období, když se předkládal školský zákon, byl právě velký problém s legislativci.

hn: Kdy bude zákon ve vládě?

Pošlu ho do konce srpna.

hn: Návrhy zákonů bývají vůbec nejčastěji kritizovány za nadměrný centralismus. Podle vás by měl o dětech rozhodovat stát, anebo rodiče?

Samozřejmě rodiče. A prostě není pravda, že zákony zavádí centralismus.

hn: Co by měl stát kontrolovat?

Předem je třeba říct, že podle zákona ministerstvo odpovídá za stav a rozvoj výchovně-vzdělávací soustavy. Z toho nemůže uhýbat. Proto rozhoduje o zařazování a o vyřazování škol z rejstříku. Od roku 2006 ale počítá zákon s tím, že kraje by měly mít právo veta pro zařazení školy, kterou by platily, do sítě. Pokud kraj řekne, že si školu nepřeje, tak může její zřízení znemožnit. Ministerstvo rozhoduje o zřizování oborů u odborných škol. Nemyslím, že je možné, aby v každém ze čtrnácti krajů zařizovali obory jiným způsobem.
Ministerstvo dává schvalovací doložku k učebnicím, rámcové vzdělávací programy, obsah a způsob hodnocení státní části maturity. Osobně si nemyslím, že jsou pravomoci tak strašné. Naopak návrh zákona zcela zásadním způsobem rozšiřuje pravomoci ředitelů škol.

hn: Kdo bude jmenovat ředitele škol?

Zřizovatel. Ministerstvo ale může jmenování nebo odvolání ředitele odmítnout.

hn: Proč ale do toho musí ministr vlastně mluvit?

Možná právě proto, že odpovídá za rozvoj výchovně-vzdělávací soustavy. Ministerstvo chce mít aspoň možnost zjistit, zda ten člověk má dostatečnou kvalifikaci vykonávat ředitelskou funkci. Tyto pravomoci navíc nevykonává ministr, ale ministerští úředníci v rámci výkonu státní správy. Dosud ministerstvo v 98 případech ze sta schvaluje žádosti naprosto bez problému.

hn: Podle zákona má velké kontrolní pravomoci inspekce. To přece je centrální organizace?

Jsem přesvědčena, že je správné, aby inspekci zůstaly široké pravomoci. Myslím, že je celosvětovým trendem posilovat kontrolu na všech úrovních.

hn: Právě obavy z byrokratické kontroly způsobily protesty ve školách, které se pokoušejí o nějakou alternativu, nebo v domácích školách. Ti lidé se snaží na nějaké úrovni učit své děti a mají obavu, že přijde úředník z Prahy, nic nepochopí a něco jim zakáže. Bojí se zbytečně?

Ano, zbytečně - pokud bude výuka kvalitní. Nemůžeme přece omezovat pravomoci inspekce. Kontroluje například i to, aby ve škole nechyběly peníze.

hn: Zaznamenala jste nějaký případ byrokratické svévole, ať už přišla od úředníků kraje, z inspekce, z ministerstva?

Nedostal se ke mně žádný.

hn: Pokud by člověk z domácí školy chtěl protestovat proti rozhodnutí inspekce, má se kam odvolat?

Samozřejmě. Proti všem rozhodnutím ve správním řízení je možné se odvolat.

hn: Ale bez možnosti odkladu...

To nevím. Hlavně si ale vůbec nejsem jistá, jestli školní inspekce má možnost kontrolovat domácí vzdělávání. Jestli vás zajímá domácí vzdělávání, tak jsem byla docela překvapená ze silné mediální reakce, která se strhla kolem úpravy domácího vzdělávání v zákoně. Tento zákon je vůbec prvním, který domácí vzdělávání připouští. Dosud existovalo v rámci ministerstvem povoleného experimentu. Byl zde konflikt, jestli mají domácí školy povolovat krajské úřady nebo ředitelé škol. Osobně jsem přesvědčena, že pro rodiče, kteří chtějí vzdělávat své děti, je výhodnější, když povoluje krajský úřad. Oni si ale přejí, aby to dělali ředitelé škol. Nemám s tím problém, pokud se oni sami budou cítit jistější.

hn: Měly by dál existovat zvláštní školy?

Zvláštní školy jako takové přestanou existovat. Je to formální, ale i tak hrozně důležité. Děti se budou vzdělávat ve školách, které budou mít uzpůsobený vzdělávací program, ale budou vycházet s vysvědčením ze základní školy. Trend, který by si ministerstvo představovalo, ale který nemůže a ani nechce nařídit, je takový, aby v základních školách například vznikla třída s uzpůsobeným vzdělávacím programem. Mezi touto třídou a ostatními by existovala co možná největší prostupnost. Zůstane pouze jedna kategorie speciálních základních škol pro děti, které jsou vážně zdravotně postiženy.

hn: Proč musí existovat nějaký zvláštní vzdělávací program? Ve zvláštních školách je naprostá většina Romů, bude tedy speciální vzdělávací program pro Romy?

Kolik Romů ve zvláštních školách skutečně je, nevíte vy, ani já.

hn: Slyšeli jsme, že 90 procent...

To musím zpochybnit. Setkala jsem se s odhady romských poradců, které se lišily po oblastech. Někde to bylo třeba i 90 procent, ale někde jen 20. V této souvislosti bych nechtěla hovořit přímo o romských dětech. Řada z nich je nadaná a mají velice slušnou šanci se uplatnit v normálních třídách.

hn: To mohou všechny, pokud překonají jazykový, případně další handicapy. Pomůže jim ministerstvo?

Značně by pomohlo, kdyby tyto děti mohly navštěvovat přípravné třídy. Dosud jich je málo, ale zkušenost s jejich absolventy je dobrá.

hn: Nařídíte dětem z romských rodin, aby chodily do přípravných tříd?

To nemůžeme. Nemůžeme nařídit ani školám, aby třídy zakládaly.

hn: Jak chcete motivovat romské rodiče, aby děti do přípravek posílali?

Zvláštní školy přestanou existovat. A když bude v obci přípravná třída, nakonec třeba budou rádi, když jim děti někdo na pár hodin pohlídá.

Petra Buzková
Hlásí se k tomu, že pochází z rodiny sociálně demokratického poslance 1. republiky Františka Modráčka. V roce 1989 ukončila Právnickou fakultu Karlovy univerzity, od roku 1992 je poslankyní za ČSSD.
V minulém a předminulém volebním období byla místo-předsedkyní sněmovny, v letech 1990 - 2000 místopředsedkyní své strany. Dnes řídí její pražskou organizaci. Bez konkurence se stala nejpopulárnější tuzemskou političkou.
Uvnitř ČSSD patřila k odpůrcům politiky Miloše Zemana, kterého kritizovala za snahu spolupracovat s komunisty. Odmítala rovněž změnu volebního zákona, kterou Zeman domluvil s ODS. Ministryní školství je od června 2002.
Petra Buzková (38) má za manžela ekonoma Josefa Kotrbu, dcera Anna navštěvuje francouzské lyceum v Praze.

Související