Véronique Delvigneová: Kosmetika je dlouhodobé svádění

Říká se, že s krémy je to stejné jako s muži: Nejlepší je ten, o němž si to myslíme. Souhlasíte s tím?
Částečně ano, protože i kosmetiku vnímáme smyslově. Kosmetiku jsem vždy spíš srovnávala s módou - na první pohled oceníte vzorek materiálu, když se ho dotknete, tak se něco dozvíte o jeho kvalitě a můžete si představit, jak vám bude slušet. Je ale fakt, že i ve vztahu k mužům používáme zrak, hmat a hlavně čich. Na některou vůni si můžeme vypěstovat až narkomanskou závislost. Vztah k vůni vzniká velmi spontánně a je to něco, co nelze dost dobře popsat. Vždyť se říká: Toto nemohu ani cítit. A to koneckonců může platit o krému i o muži.
Existuje recept na to, jak si vybrat opravdu dobrou kosmetiku?
Začněte u diagnózy pokožky. Je třeba zjistit, jestli je suchá, mastná. A máte-li nějaké potíže, hledejte přípravek, který je určen speciálně k řešení toho konkrétního problému.
Co ještě je důležité?
Čištění a ochrana před slunečním zářením, zejména před UVA paprsky, které jsou nejnebezpečnější a procházejí i sklem. Mezi francouzskými dermatology je slavná fotografie ženy, která třicet let řídila v Paříži taxík. Pravá strana jejího obličeje odpovídá jejímu věku, šedesáti letům - sem tam nějaká vráska, nic dramatického. Na levé straně jejího obličeje, na niž okénkem dopadalo světlo, vidíte hluboké rýhy i počátek rakoviny.
Přijela jste do Prahy představit nový krém; jak dlouho u těchto přípravků trvá výzkum?
U tohoto krému jsme v roce 1994 požádali o první patent. Začali jsme tedy už dejme tomu před deseti lety.
Kolik lidí se podílí na takovém výzkumu a čím začíná?
Máme laboratoře převážně ve Francii a také poblíž New Yorku a v Japonsku. V těchto laboratořích pracuje 2700 odborníků - dermatologů, neurologů, biofyziků, chemiků apod. Ti všichni se podílejí na výzkumu každého produktu.
Začátky jsou různé, vždy ale souvisejí s novými technologiemi. Třeba když jsme se rozhodli pro zmiňovaný nový krém, už jsme věděli, že lze bojovat i s mimickými vráskami. Do té doby to nebylo možné. Někdy k určitému objevu dojdeme náhodně, většinou však je výzkum cílený a často se opírá o naše ankety. Každý rok - a to nejen ve Francii - oslovíme totiž kolem sta tisíc žen. Loni to bylo sto dvacet tisíc, předloni osmdesát tisíc. Ptáme se jich, jaké problémy chtějí řešit, jakou kosmetiku by chtěly mít, a také na to, jak ji používají. Protože je to úplně jiné v Evropě než třeba v Asii nebo v dalších světadílech...
V čem?
Například v Asii ženy tradičně používaly hodně tekuté přípravky, jimiž si poklepávaly pleť velmi lehkými a jemnými pohyby, jaké používají při tanci - byl to vlastně také tanec. A těchto krémů si postupně na pleť nanesly až jedenáct. Například v Koreji to bylo naprosto běžné. Takový postup souvisel s životní filozofií v Asii, kde jsou dokonalá pleť a make-up velice důležité. Žena jimi projevuje úctu ke svému okolí.
Zmínila jste, čím se v případě nového přípravku začíná; jak konkrétně vypadá dál výzkum nového krému?
Nejprve se určí, které složky v něm budou. Musíme zvažovat nejen problém, který chceme řešit, ale i to, jakým postupem se bude krém nanášet, jestli bude třeba provést dlouhodobou nebo krátkodobou masáž, také rychlost, s níž krém pronikne pod povrch pleti.
Kolik látek běžně krém obsahuje?
Zpravidla kolem dvaceti.
Co je v tuto chvíli pro vás největší výzvou?
Rychlé působení kosmetického přípravku. Po celém světě chtějí ženy kosmetiku, jejíž výsledky vidí hned. Za své peníze chtějí mít okamžitý prospěch. Vyžadují také stále vyšší a komplexnější účinnost, protože nemají čas zabývat se několik hodin denně pletí. Chtějí na pleť zapomenout. Globální výzkumy se tedy orientují na vyšší účinnost, rychlé působení a komfort přípravku.
Existuje v kosmetickém průmyslu něco jako špionáž?
Zajisté - a v poměrně velké míře. Proto pokud pracujeme na projektu, dorozumíváme se v kódech. Nemluvíme o glycerolu, o vodě nebo olejích, máme na to čísla - řekneme 1022 a podobně. Zabezpečené jsou samozřejmě i počítačové programy a veškerá dokumentace.
A jaký máte recept na úspěšný boj s konkurencí?
Konkurence je obrovská, a proto se například snažíme zákazníka navyknout na jeden výrobek tak, aby se k němu vracel léta. Je to takové dlouhodobé svádění.
V kosmetickém průmyslu pracuje v laboratořích mnoho lékařů; kde končí kosmetika a začíná medicína?
Kosmetika se medicíně stále více přibližuje. A v mnohém ji předčí. Ženy už nechtějí absolvovat bolestivé zákroky. Nechtějí bolest, jizvy. A dobrý kosmetický výrobek může dnes vyřešit jejich problém jiným, šetrnějším způsobem než například plastická operace.
Jak se dnes vůbec Francouzky k plastickým operacím stavějí?
Spíš o ní jen uvažují, než aby ji podstupovaly. Říkáme - možná, jednou, kdybych to potřebovala .... a u toho většinou skončíme. Ale myslím, že to je celosvětový trend. Jezdím do Spojených států na kongresy a je zřejmé, že i Američanky mění postoj k plastickým operacím. Léta se dělal liftink celého obličeje. V posledních letech už jde většinou jen o drobné a velmi jemné korekce - očních víček, nosu, rtů. A zbytek se nechá na kosmetice.
Co vás přivedlo do kosmetického průmyslu?
Vystudovala jsem farmakologii a zamilovala jsem si dermatologii. Kůže, to je velice složitý orgán, největší v těle, mnohovrstevnatý. Procházejí jím různé procesy a zdaleka ještě není zcela prozkoumán. A já jsem chtěla kůži zkoumat. Jedno z nejlepších míst pro studium získáte, když pracujete pro kosmetické značky, které mají na výzkum peníze. Pokud máte nějaké nápady, tak je skoro jisté, že ty peníze také dostanete.
Na co jste je dostala vy?
Začala jsem vyvíjet enzymy. Na toto téma jsem udělala doktorát. To bylo před sedmnácti lety a tehdy jsme o enzymech ještě moc nevěděli. Teprve po deseti letech pokročily technologie natolik, že jsme byli schopni zafixovat enzymy na podložku. A to víte, mladý člověk je nadšen, když se může hned v začátku své kariéry podílet na nějakém objevu.
Jeden z vašich kolegů nedávno prohlásil, že se blíží doba, kdy kosmetika dokáže zastavit proces stárnutí pleti. Patříte k těm, kteří tomu věří?
Patřím. Už nyní kosmetikou můžeme výrazně zpomalit stárnutí pleti, dokážeme zcela odstranit známky stárnutí po menopauze spojené s hormonálními změnami. Tak proč by ten proces neměl pokračovat?
[*]