/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/
Týden po českém referendu o vstupu do Evropské unie už je jasnější, jak se budou v nových podmínkách řešit otázky poválečného vyhnání sudetských Němců a Benešových dekretů.
Snahu o co největší vstřícnost a likvidaci sporů prokázala česká i německá vláda, některé hlasy z parlamentů obou zemí naopak tuto snahu zpochybňují.
Vláda Vladimíra Špidly připustila, že po druhé světové válce se odehrály "z dnešního hlediska nepřijatelné události a činy". V kontextu se tak vláda distancovala od Benešových dekretů.
Na to reagoval německý kancléř Gerhard Schröder. Se stejnou vstřícností připustil v rozhovoru pro bavorský deník Neue Passauer Presse: "Benešovy dekrety jsou reakcí na přepadení tehdejšího Československa."
Obě strany se pak shodly na tom, že na vládní úrovni se napříště nemá smysl vracet k otázkám minulosti. Znovu se tak přihlásily k formulacím Česko-německé deklarace z roku 1997.
Demonstrace česko-německé jednoty v Evropské unii ale úplně nevyšla, protože možnost smíření zpochybnily reakce mnoha českých, německých i rakouských politiků.
Začal s tím už předminulou neděli místopředseda ODS Jan Zahradil, když upozornil, že sudetští Němci mohou žádat Evropský soudní dvůr v Lucemburku, aby prosadil jejich majetkové nároky na České republice.
Minulý čtvrtek se do minulosti vrátil vicepremiér Petr Mareš. Oznámil, že chce vládě předložit plán na odškodnění Němců, kteří jsou českými občany a byli po válce nuceně nasazeni v pracovních táborech. S tím ale nesouhlasí ODS a komunisté, kteří tvrdí, že odškodněni by měli být především Češi, kteří byli za války nuceně nasazeni přímo v protektorátu.
Politování Špidlovy vlády nad "poválečnými událostmi" ocenily v Německu i Rakousku sudetské krajanské spolky jako "vítaný krok kupředu", mělo by ale po něm následovat ještě "mnoho dalších". Z politiků takové stanovisko zastává například šéf rakouské Strany svobodných Herbert Haupt a zástupce vyhnanců v poslanecké frakci CDU/CSU Erwin Marschewski.
Jak by další krok měl vypadat, naznačila Spolková rada, která v pátek uvítala Českou republiku v EU a doporučila Benešovy dekrety zrušit.
Prezident Václav Klaus výzvu odmítl a dodal, že se Spolková rada měla vyjádřit před českým referendem o vstupu: "Pro hlasující občany by to byla zajímavá informace."
Premiér Vladimír Špidla se nevyjádřil, Ministerstvo zahraničních věcí výzvu "s podivem zaregistrovalo". Extrémní názor publikoval předseda českých komunistů Miroslav Grebeníček, když výzvu označil za "nestydatou podporu sudeťáckých požadavků vůči suverénnímu státu".
Nesmiřitelný postoj v otázce dekretů prezentují na české straně rovněž poslankyně KSČM Jitka Gruntová a příslušníci protišpidlovského křídla v klubu ČSSD Karel Šplíchal a Radko Martínek, kteří tento týden předloží sněmovně zákon s jedinou větou: "Edvard Beneš se zasloužil o stát."
Evropská komise a Evropský parlament opakovaně potvrdily, že Česko může vstoupit do Evropské unie, i když Benešovy dekrety nezruší. Mezivládní diskuse o výsledcích druhé světové války odmítá americká diplomacie.
Tím se oslabuje hrozba, že český vstup může zablokovat rakouský nebo německý parlament. V Německu už dala vládní většina najevo, že dekrety nejsou problém.
Zkomplikovat vstup Česka do EU ještě mohou nesmiřitelná prohlášení politiků po loňském vzoru. Tehdy spory o výklad poválečných událostí přerušily veškeré kontakty mezi českou reprezentací na jedné straně a německou a rakouskou na straně druhé.

Benešovy dekrety: co se říkalo loni a co se říká dnes