richard.olehlaV devadesátých letech se stalo samozřejmostí to, oč těžce usilovaly generace, které studovaly v době komunistického režimu - strávit nějaký čas na vysoké škole v jiné zemi. Na rozdíl od dob minulých, kdy bylo možné navštívit především východní spřátelené země, je dnes pro mladé lidi největším lákadlem západní Evropa a USA.
Výhody studia na jiné univerzitě a obecně pobytu v cizí zemi není třeba zdůrazňovat. Za prvé, člověk si důkladně osvojí cizí jazyk, což je v dnešní době už spíše nutností. Neméně důležité je poznání odlišného stylu výuky a studia: v anglosaských zemích se klade důraz hlavně na vlastní názor na věc, znalosti přitom nejsou tak zásadní jako například ve Francii.
Člověk pozná nové přátele a vybuduje si kontakty, jež mu mohou být k užitku v jeho další profesionální dráze. A konečně, student pobývající na stipendiu v zahraničí pozná jinou kulturu a jiné zvyklosti; když se po uplynutí několika měsíců vrátí zpět, nad mnoha věcmi, nad nimiž se předtím pozastavoval, prostě mávne rukou.
"Než jsem odjela do Portugalska, dokázalo mě rozhodit i desetiminutové zpoždění autobusu. Teď si toho málem ani nevšimnu," tvrdí sedmadvacetiletá Petra, která strávila půl roku na univerzitě v Portu.
Kde získat informace o stipendiích
Tou nejdůležitější věcí ovšem zůstává, jak se o možnosti takového stipendia vůbec dozvědět. Český student má v zásadě dvě možnosti. Tou první je, že se spolehne na nabídku zahraničního oddělení své fakulty. Výhodou této eventuality je, že se na nástěnkách dozví vše potřebné: kdy, kam a na jak dlouho může odjet, jaké dokumenty musí přiložit k přihlášce a jak dlouho před plánovaným počátkem pobytu musí vše podat, aby byl zařazen do konkursu o stipendia.
Lhůty podání jsou většinou několikaměsíční, v extrémních případech může činit až rok. Jen výjimečně, pokud chce fakulta zaplnit volná místa, je možné vycestovat už několik týdnů po dodání všeho potřebného. Univerzity se ve valné většině snaží na zahraniční stáž vyslat co nejvíce studentů. "Nabídka stipendií se v posledních letech výrazně rozšířila. Nyní si naši studenti mohou vybrat v podstatě jakoukoli evropskou zemi, v níž by chtěli studovat," říká Radka Hejtmánková, vedoucí sekretariátu děkana pražské filozofické fakulty.
Zřejmě neznámějšími projekty, jejichž prostřednictvím vycestuje za studiem v zahraničí každoročně mnoho studentů nejrůznějšího zaměření v celé Evropě, jsou programy, jež nabízí Evropská unie: například Leonardo da Vinci či Socrates. Významnou skupinu dále tvoří místa vytvořená na základě mezivládních dohod, či poskytovaná vzdělávacími agenturami vlád cizích zemí.
Studenty podporují i nevládní vzdělávací organizace
Druhá možnost, kterou student při svém hledání má, je sledovat nabídku nevládních vzdělávacích organizací. Bohatou mecenášskou tradici mají Spojené státy, kde existuje hned několik desítek spolků a nadací, jež každým rokem vypisují výběrová řízení na získání stipendia na vysoké školy všech možných typů, od těch humanitně zaměřených až po technické; pozadu nezůstávají ani Evropa či Japonsko.
V České republice není zatím nadační tradice tak dlouhá, nicméně i zde působí několik subjektů, které si kladou za cíl podporovat české studenty v zahraničí. Za všechny jmenujme alespoň Nadaci Josefa Hlávky či Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Jak v USA, tak v České republice však platí, že klíčem k úspěchu je kvalitně sepsaný projekt, v němž uchazeč stručně nastíní hlavní cíle svého pobytu.
Důležitý je kvalitní projekt a znalost jazyka
Co se týče dokumentů, které musejí být přiloženy k přihlášce, většinou se jedná právě o zmíněný projekt, k němuž je třeba připojit žadatelův životopis, samozřejmě strukturovaný (doba, kdy každý sepisoval životopis ve větách, je dávno pryč), koncipovaný v angličtině nebo přímo v jazyku cílové země.
Požadavky kladené na odbornost či pokročilost uchazeče nejsou nijak přehnané. Ve valné většině případů je jediným kritériem studium příslušného oboru, znalost některého světového jazyka (především angličtiny), jen ve výjimečných případech, hlavně u filologických oborů, i znalost místního jazyka.
Obecně platí, že je lepší hlásit se na stipendium až po absolvování dvou či tří let studia v České republice, výjimkou však nejsou ani pobyty v rámci například už druhého ročníku.
Na co má student nárok
Námaha se sháněním všech potřebných dokumentů se však v případě úspěchu ve výběrovém řízení bohatě vyplácí. Samozřejmostí je proplacení veškerého cestovného, prominutí školného či administrativního poplatku spojeného se zapsáním do ročníku a poskytnutí kapesného, které sice nebývá příliš veliké, postačí však k zajištění minimálního komfortu.
Zahraniční univerzita zajistí i cenově dostupné ubytování na koleji či v soukromí a levné stravování v menze. Některé programy poskytnou peníze studentovi předem, takže ten má možnost si je v České republice uložit na své konto, z nějž pak prostřednictvím platební karty může v zahraničí čerpat, jiné s výplatou financí čekají, až když je stipendista na místě. V takovém případě je nutné založit si studentské konto přímo v zemi, kde bude studovat.

Vízum je třeba si opatřit včas
Před odjezdem je potřeba zajistit si na příslušné ambasádě studentské vízum. Po 11. září 2001 se procedura získání víza značně prodloužila a zkomplikovala, takže by zájemci tuto formální nutnost neměli brát na lehkou váhu a rozhodně nenechávat vše na poslední chvíli.
Nejistota prvních dnů v neznámém prostředí a zvykání si na odlišný životní styl brzy pominou a před studentem se otevřou všechny slasti a výhody života na zahraničním stipendiu. Po několika měsících strávených v cizině se vrací obohacen o mnohé zážitky a cenné zkušenosti. Trend posledních let ukazuje, že takto si studentský život zpestřuje čím dál více mladých lidí.
Autor je redaktorem serveru www.iliteratura.cz