Hlasovat nepřišli hlavně odpůrci EU
K referendu o vstupu Česka do Evropské unie nepřišlo 3 699 126 oprávněných voličů. Co se mohlo stát, kdyby se hlasování zúčastnili?
Možné jsou dva scénáře:
1. Referendum by dopadlo podobně, protože mezi těmi, co hlasování vynechali, mohl být podobný podíl odpůrců i příznivců vstupu. "Nepřišli třeba proto, že měli pocit, že na jejich hlasu nezáleží, že je výsledek jasný," míní Jana Hamanová ze společnosti SC&C.
2. Referendum by dopadlo jinak - výrazně by stoupl podíl odpůrců.
K této variantě se kloní většina expertů, kteří měsíce před plebiscitem zjišťovali nálady veřejnosti. "Samozřejmě je to trochu věštění. Ale dlouhodobě prokazovali vyšší ochotu přijít k referendu lidé, kteří byli pro vstup," uvedl Jan Herzmann ze společnosti TNS Factum. "Z těch, kteří byli pro vstup, se k referendu chystalo osm lidí z deseti. Mezi odpůrci prokazovala ochotu hlasovat jen polovina."
Kromě vyslovených odpůrců vstupu pak lze mezi "absentéry" najít tradiční skupinu lidí, kteří zkrátka nevolí. Nechodí k parlamentním volbám, k senátním, zřídkakdy k obecním. Politika je nezajímá, podobně je nezajímá ani otázka členství v EU. "Jsou to lidé, kteří za sebe pravidelně nechávají rozhodovat jiné. Buď z nezájmu, anebo kvůli pocitu, že jejich hlas nemá valnou váhu, tak proč se obtěžovat," řekla Hamanová.
Při pohledu do výsledků referenda je zřejmé, že nízká účast byla hlavně v místech, kde mají lidé nižší příjmy a kde je naopak vyšší nezaměstnanost. Namátkou například v Chomutově, Mostě, Sokolově či Bruntále, ale také v Ostravě. "Tamní lidé svou neúčastí dali jasně najevo, že nevěří tomu, že by vstup do unie mohl jejich regionu nějak pomoci," míní Herzmann.
Překvapivě nízká účast voličů však byla i v mnoha místech, které s "Evropou" sousedí - a z výhod tohoto sousedství těží.
Byl to namátkou příhraniční Hevlín na Znojemsku, kam nepřišla ani polovina oprávněných voličů, či nedaleký Vrbovec, kam dorazilo 39 procent lidí.
Jak v Hevlíně, tak ve Vrbovci pak lidé hlasovali hojně pro "ne". Například ve Vrbovci hlasovalo pro vstup 205 občanů, 106 bylo proti. Starosta obce Libor Kubík si výsledky vysvětluje především politickou orientací místních: "Řada obyvatel jsou jaksi bývalí pohraničníci, často voliči komunistů. Od unie nečekají nic dobrého."
Při posledních parlamentních volbách tu KSČM dostala nejvíce - 37 procent hlasů, druhá skončila ČSSD.
V Hřensku vyhrála poslední volby pravice, ale i v Hřensku byla účast nízká a podíl odpůrců vysoký. "Žijeme tu z turistického ruchu. Lidé se bojí, že po vstupu porostou ceny, tudíž se omezí příhraniční turistický ruch a spousta místních podnikatelů na to doplatí," soudí starosta Jan Havel.
Jan Herzmann tyto obavy nepovažuje za přehnané. "Příhraniční ekonomika - i šedá - profituje z toho, že hranice nejsou otevřené. Až budou na tamních tržnicích podobně přísné kontroly, jako jsou v Německu, jistě nebude pro cizince tolik výhodné do Čech jezdit."
