TITULEK38: Lobbování je v Bruselu vážená činnost
To, co se v Česku zpravidla pokládá za nečistou práci zavánějící často korupcí, je v Bruselu velmi ceněná profese.
Lobbováním se ve městě, kde sídlí instituce Evropské unie, zabývají na tři tisícovky firem, kanceláří a zájmových organizací. Evropské orgány je mají ve značné úctě.
Lobbisté monitorují, jak vzniká unijní legislativa, vytvářejí pro firmy informační přehled o věcech, nad nimiž úředníci a zákonodárci uvažují, a v pravou chvíli se snaží jejich uvažování navést do "správných" kolejí.
"Lobbování je nezbytné pro kvalitní fungování jednotného unijního trhu. Každá právní norma jednoho bolí a druhému pomůže. Jde o to, aby výsledný efekt byl co nejlepší. Právě tomu pomáhají konzultanti napojení na soukromou sféru," říká Karel Firla, spoluvlastník české pobočky společnosti Interel, který se prodejem informací o unii věnuje v belgické metropoli čtyři roky.
České podniky a regiony se podle Firly zatím učí v Evropské unii pohybovat. Všichni chtějí především vědět, jak mohou získat peníze z unijních fondů. Jaké projekty mají největší šanci na úspěch.
"Členství v unii musejí brát české firmy pouze jako šanci. Miliardy eur z unijních fondů musíme umět čerpat, nejsou to peníze na dřevo. Může se taky stát, že tok peněz z Bruselu bude váznout. Spousta představitelů soukromé sféry i státu to zatím nechápe," dodává Karel Firla.
Mezi třemi tisíci zájmových sdružení a konzultantských kanceláří není Firla jako Čech osamocen. Svého zástupce má v Bruselu několik let ČEZ, České dráhy, CzechTrade, hlavní město Praha, zemědělci, průmyslová komora, podnikatelské svazy a konzultační firmu si otevřel také senátor Josef Zieleniec nebo bývalý ministr Pavel Bratinka.
Příklad, jak lobbing v Bruselu funguje, lze předvést na loňském rozhodování Evropské komise, zda bude prodloužena výjimka pro způsob prodeje automobilů. Trh nebyl v této oblasti plně liberalizován. Federace automobilového průmyslu zahájily lobbování a najaly si bruselské konzultanty. Ti nosili na správná místa návrhy, jak výjimku prodloužit. Nakonec se to nepodařilo, ale během dvouleté diskuse konzultanti pravidelně informovali média, pořádali semináře a veřejná slyšení.
"Lobbování se bere v Bruselu velmi vážně. Člověk musí mít kontakty, znát procedury a přesně vědět, kdy má za kým přijít a přinést mu nějaké stanovisko. Proto se konzultanty stávají často lidé, kteří před tím pracovali v evropských institucích. Bez výborné znalosti prostředí totiž není možné něco prosadit," říká mluvčí české mise při Evropské unii Libor Boháč, který také sleduje jednání Evropského parlamentu.
"Stát se úspěšným lobbistou není jednoduché. Získat důvěru úředníků a poslanců trvá dlouho. Lidé, co navrhují zákony, jsou ale moc rádi, že mají odborné stanovisko. Konzultanti jim tak pomáhají a dělají tak trochu práci za ně. Proto je ale důležitá důvěra. Kdyby někdo předkládal falešné údaje, už si pak ani neškrtne," dodává Libor Boháč.
V Bruselu ale nejsou jen konzultanti pro jednání s evropskými institucemi, ale působí tu právní experti. V lednu letošního roku se mezi nimi objevila i první česká advokátní kancelář Kocián-Šolc-Balaštík.
"Připravujeme se na zastupování zájmů našich klientů před Evropskou komisí a Evropským soudním dvorem. Je potřeba znát jejich legislativní procedury a zvyklosti. Hlavně jak předkládat argumenty, v jakém jazyce a podobně. Bez znalosti zákulisí není možné být rovnocenným protihráčem," říká Andrea Löfflerová, která je zatím jediným pracovníkem zmíněné advokátní kanceláře v Bruselu.
Čeští právníci se při rozjezdu praxe v Bruselu spojili s kolegy z Polska a Slovenska a využívají navíc služeb belgického experta na unijní zákony. Zatím se nejvíce věnují výkladům pravidel hospodářské soutěže, zvláště poskytování státní pomoci, a zadávání veřejných zakázek.

 Instituce EU

Související