/Od našeho spolupracovníka/
Co udělá s Českou republikou vstup do Evropské unie? "Budete moci svobodně rozhodovat o vlastní budoucnosti," shrnul odpověď do jediné věty minulý týden komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen. Tuzemští sociologové a ekonomové mají svou verzi: Někdejší centrálně řízená ekonomika se definitivně začlení do světového hospodářského systému.
Vliv EU už dnes nejvíce ukazují jednání tripartity. Odboráři se chystají demonstrovat na obranu sociálního systému, podnikatelé doporučují státní investice, přesto nikdo nezpochybňuje vládní záměr snížit schodek veřejných rozpočtů na čtyři procenta HDP v roce 2006. Přitom evropský Pakt stability a růstu připouští jen tříprocentní schodek.
Na důležité oblasti vlivu EU se snaží upozornit skupina expertů ISEA v publikaci "Proč tak těžko". Ekonom Ondřej Schneider v ní předpovídá osud české penzijní reformy. Po vstupu do unie se zvýší tlak na vládu, aby s ní už přišla. Například dohoda evropských ministrů financí stanoví, že letos má každý z členských států předložit finanční výhled svého důchodového systému spolu se seznamem reformních opatření.
Evropská praxe podle Schneidera povede k harmonizaci důchodových systémů a zakládání nadnárodních penzijních fondů. Dnes lidé platí na důchod národním systémům, a to komplikuje stěhování za prací. Proto budou mít stále větší váhu kapitálové fondy, neomezené státními hranicemi. Jak známo, česká vláda většímu uplatnění kapitálových fondů dosud brání.
Velké změny se dají čekat i na pracovním trhu. Dnes jsou čtyři pětiny Čechů spokojeny se svou kvalifikací i výkonem, ovšem podle sociologa Jiřího Večerníka o tuto jistotu přijdou. Zaměstnanci státu a dotovaných podniků totiž efektivitou zaostávají za zahraničními kolegy i za zaměstnanci firem s cizími vlastníky. To by se mělo změnit, protože instituce i jejich zaměstnanci budou čelit konkurenci.
Obavy budou vyváženy svobodou. Večerník upozorňuje na výzkum, podle kterého v Nizozemsku, Švédsku a Velké Británii záleží pracovní doba, náplň práce i přesčasy na rovnocenné dohodě zaměstnanců a podnikatelů. Naopak v Česku (a také v Maďarsku a Slovinsku) se musí zaměstnanec přizpůsobit - třeba délku svých přesčasů může podle názoru většiny dotázaných ovlivnit tak ze čtvrtiny.
Konkurence okolních zemí donutí Česko k reformám systému sociálních dávek. Především odvody zaměstnavatelů jsou vedle Itálie a Švédska nejvyšší v Evropě. To nemůže dlouho vydržet. Sociální systém rozděluje peníze tak, že odrazuje chudé lidi od práce. A pokud v některé zemi EU překročí nezaměstnanost evropský průměr, vyžaduje Evropská komise po národní vládě aktivní opatření.
Podle letošní zprávy OECD bude Česko prosperovat, pokud propojí výuku vysokých škol se zájmy firem. Evropa už před dvěma lety přiměla Česko připojit se k tzv. boloňské deklaraci. Jedním z jejích viditelných důsledků je posílení bakalářského studia, které je nejvíce propojeno s ekonomickou praxí. Před třemi lety bylo do bakalářských kursů přijato 20 tisíc zájemců, loni 45 tisíc. Větší blízkost ekonomickému sektoru a větší nezávislost na státu mají za cíl univerzitní reformy, které zavádějí školné v Rakousku a ve Velké Británii. V celé unii ale tento trend zatím nepřevládá.