V závěru příštího týdne bude Česko rozhodovat v referendu o vstupu do Evropské unie. Pokud řeknou obyvatelé ano, zaváže se země i k budoucímu přijetí eura. Evropská centrální banka kandidátské země nabádá, aby s přijetím společné měny nespěchaly. "Podle mě nemá Evropská centrální banka svůj názor podložen dostatečně přesvědčivými analýzami," říká v rozhovoru guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.
hn: Budete v referendu hlasovat pro vstup České republiky do Evropské unie?
Ano. Je to jen jeden krok v dlouhodobém procesu integrace naší země do evropských struktur. Již dnes jsme v Evropě z ekonomického hlediska a referendum je jen institucionální tečka.
hn: Jste osobně nakloněn i přijetí eura?
Domnívám se, že plusy převažují nad minusy.
hn: Co je nejdůležitějším přínosem integračních procesů, jakými jsou vstup do Evropské unie či přijetí eura?
Pokud se nechceme izolovat, tak proces integrace vidím jako nezadržitelný. Integrace probíhá spontánně, není řízená politiky. Investoři sem nepřicházejí a neinvestují proto, že by jim politici vystavovali nějakou pozvánku.
hn: Proč nemůže jít Česko ve stopách nezávislého Švýcarska?
Obávám se, že není dost bohaté. Je to věc tradice a ekonomické síly země.
hn: Platíte rád eurem - líbí se vám více koruny nebo eura?
Rád platím eurem. Hodně cestuji, takže počet obálek se zahraničními měnami, který jsem měl vždy připravený, se snížil. Jinak ale českou korunu mám samozřejmě rád, protože tradicí Československa a České republiky je důraz na to, jak peníze vypadají. Nicméně tento estetický důvod nepřeváží nad tím praktickým, takže počítám s tím, že v budoucnu budeme platit eurem i tady.
hn: Co přinese euro Česku?
Nevidím v euru žádnou spásu, nezaručí nám to zázračný ekonomický růst. Euro znamená východisko pro lepší stabilitu ekonomiky.
Podmíněná dychtivost Česka po euru
hn: Nedávno byla v Praze konference guvernérů kandidátských zemí o euru. Co jste si odnesl za nový poznatek?
Pozice jednotlivých kandidátských zemí se značně liší. Neexistuje recept, jak úspěšně přijmout euro. Jsou tady dva tábory zemí. V jednom jsou země s pevně zafixovanou měnou na euro, jako jsou Bulharsko a pobaltské státy. Pak je tady druhá skupina zemí, s pohyblivým kursem a s cílováním inflace. Evropská centrální banka zatím říká nespěchejte, připravujte se, ale v tom se s ní neshodneme. Podle mě ECB nemá svůj názor podložen dostatečně přesvědčivými analýzami.
hn: Většina kandidátských zemí je tedy dychtivá po euru?
Ano, protože během transformace zažily obtížná období. Jejich měna byla pod velkým tlakem oběma směry a tudíž vnímají kursové riziko jako významné. Kromě toho pro ty země, které již teď mají pevný kurs národní měny k euru, je strategie čím dříve tím lépe, tím nejvhodnějším řešením.
hn: Je i Česko dychtivé po euru?
Jsme podmíněně dychtiví. ČNB odmítá nějaký hurá styl, abychom si mohli říkat, že jsme jedničky. Říkáme euru ano, ale až tehdy, když ekonomika bude připravená.
hn: Kdy bude připravená?
Letopočet neznám, záleží na tom, jak vláda reformuje veřejné finance.
hn: Bude potřeba měnit legislativu kvůli vstupu do unie?
Ta již je harmonizovaná, žádnou změnu nepředpokládám.
hn: Kolik bude stát zavést v Česku novou měnu?
Přesným propočtem jsme se zatím nezabývali, zaleží také na tom, zda bereme v úvahu jen přímé náklady či také vyvolané danou změnou. Pro srovnání mohu uvést, že přímé náklady ČNB a Ministerstva financí na měnovou odluku se Slovenskem představovaly 430 miliónů korun.
Dopady případného zavedení společné měny
hn: Kandidátské země mají různé problémy. Některé mají nízkou inflaci, jiné vysokou nezaměstnanost či pomalý růst. Přece není možné, aby společná evropská politika byla pro všechny výhodná?
To bude v měnové unii spíše fiskální problém. Bude na vládě, aby strádajícímu regionu pomohla.
hn: O kolik procentních bodů ročního růstu hrubého domácího produktu by Česko přišlo, kdyby nebylo členem eurozóny?
Na rozdíl od Maďarska, žádný takový odhad nemáme. Nepovažuji takové prognózy za příliš kredibilní.
hn: Projevilo by se nečlenství v eurozóně na jiných makroekonomických veličinách?
Dnes investoři již předpokládají, že budeme členy Evropské unie. V okamžiku, kdy by to tak nebylo, změnilo by se klima v ekonomice, mohlo by to omezit pohyb kapitálu a investoři by to mohli dát zemi najevo svým odchodem.
hn: Budete po roce 2005 cílovat inflaci pod hranici dvou procent, jako teď Evropská centrální banka?
Cíl po roce 2005 budeme určovat až v prvním čtvrtletí příštího roku. Mám ale za to, že ještě v tu dobu budou v Česku výrazné tlaky na přiblížení relativních cen. Ty povedou k tomu, že cenová hladina bude u nás vyšší než průměrná v unii. Jestli bude vyšší o půl či jeden procentní bod, to je nyní obtížné říci.
hn: Bude reposazba ČNB těsně před přijetím eura vyšší nebo nižší než úrok Evropské centrální banky?
To se nedá říct. Není to něco, co by viselo ve vzduchoprázdnu. Je třeba reagovat na to, co se děje a bude dít v ekonomice. My jsme již měli úrokové sazby jako jediná z kandidátských zemí nižší než v eurozóně, tak nemohu vyloučit, že to tak nebude i v budoucnu. Pokud ale pominou faktory jako silný kurs koruny, tak to bude tlačit sazby zase opačným směrem.
hn: Bude koruna dlouhodobě posilovat?
Přibližování ekonomických úrovní založené na rychlejším růstu produktivity vede i k pozvolnému posilování národních měn. Tento proces probíhal i u nás po celou dobu transformace, tempo reálného zhodnocování koruny bylo přibližně pět procent ročně. Očekávám, že řada faktorů, která stála za tímto posilováním, zeslábne, takže bude-li vůbec docházet k dalšímu nominálnímu posilování koruny, bude velmi pozvolné.
hn: Kolik procent ze svého platu byste si vsadil na to, že do roku 2010 bude deficit veřejných rozpočtů pod třemi procenty a dluh stále pod šedesáti procenty HDP?
Sázím se rád, ale tohle není typ sázky, na kterou přistoupím. Je to záležitost politické vůle, a já nejsem politický analytik.
hn: Zatím to nevypadá, že by všechny země mohly přijmout euro rychle. Jakou ztrátu Česko utrpí, když v roce 2008 se již v Maďarsku, Polsku a na Slovensku bude platit eurem a v Česku nikoliv?
Pokud by všichni naši sousedé měli euro, tak si myslím, že to chování investorů ovlivní, samozřejmě v neprospěch domácí ekonomiky.
Český guvernér v ECB versus dobro jeho země
hn: Co se stane s centrálními bankéři národních bank poté, co jejich země přijmou euro?
Zvýší se úloha guvernéra, ten bude jezdit do centrály Evropské centrální banky a podílet se na rozhodování. Fakt, že přesunete rozhodování někam jinam, ale nijak dramaticky nedopadne na ČNB. Máme tady teď zhruba sto lidí zabývajících se měnovou politikou, ostatní zaměstnanci vykonávají jiné činnosti centrální banky. Navíc guvernér, který bude jezdit do Frankfurtu, bude chtít být vybaven vlastními analýzami, takže určité makroanalytické oddělení zůstane i po přijetí eura.
hn: Kolik lidí dostane kvůli euru v centrální bance "padáka"?
Jestli místo sto makroekonomů jich tady bude čtyřicet, šedesát nebo osmdesát, to mi nepřipadá zas tak zásadní. Záležet bude na tom, jaká bude specializace jednotlivých centrálních bank. Je třeba si uvědomit, že centrální banky neprovádějí jen měnovou politiku, ale také zajišťují bankovní dohled, platební styk či spravují devizové rezervy. Zatím si neumím představit, že by se tohle všechno v dohledné době změnilo.
hn: V jakém stadiu je úprava systému rozhodování o sazbách v ECB, která nastane poté, co euro přijmou další země?
Evropská centrální banka je v tomto směru zvláštní instituce. V řídícím výboru je hodně lidí. Normální je, že o sazbách rozhoduje pět až devět lidí, v ECB je jich osmnáct. Z mého pohledu je to hodně. Osobně se kloním k menší skupině lidí a jsem příznivcem toho, aby debata o novém mechanismu rozhodování neskončila.
hn: Máte snad svůj vlastní model, jak by mohla rozhodovat ECB i poté, co v eurozóně bude třeba pětadvacet zemí?
Preferoval bych existenci jakéhosi měnového výboru, pěti- až devítičlenného. Samozřejmě to znamená, že by zde seděli profesionálové a bylo by potlačeno národnostní vnímání. To v ECB platí již teď, i když to tak někdy není zvnějšku vnímáno. Každý centrální bankéř zde nehlasuje tak, jak by to bylo vhodné pro jeho rodný stát. Dívají se na evropskou ekonomiku jako celek.
hn: Co kdyby ale v orgánu ECB, který rozhoduje o sazbách, neseděl český guvernér?
Předpokládám, že guvernéři národních bank by se i v uvedeném modelu nadále podíleli na rozhodování ECB, mohli by tvořit jakousi "dozorčí radu". Delegování rozhodování o sazbách na profesionální vedení by pro českou ekonomiku ztrátou nebylo. V současnosti to ale spíše vypadá tak, že do ECB bude jezdit hlasovat o sazbách jeden centrální bankéř z každé z členských zemí. Ať už tam bude jezdit za Českou republiku kdokoliv, stejně doufám, že tam nebude hlasovat pro dobro jeho země, ale proto, aby správně rozhodl o společné měnové politice.
hn: Kolikrát ročně jezdíte do Evropské centrální banky a jednáte o "euro otázkách"?
Zatím vůbec. Není důvod jednat o euru. Je na nás, abychom splnili zadané domácí úlohy a stanovili strategii přístupu. Počítaje podpisem smlouvy v Aténách jsme ale přizváváni na všechny výbory ECB jako pozorovatelé. Na jednání Generální rady budu přítomen poprvé šestadvacátého června letošního roku.
hn: Je reálné, aby v čele evropské banky stanul jednou Čech?
Možné je všechno, odhadnout to lze těžko.
hn: Je pro vás osobně výzvou pracovat v ECB?
Výzva by to byla. Pro mě je ale výzva i pracovat dále v České národní bance a vykonávat naši nezávislou měnovou politiku, velmi mě to baví. Na druhou stranu nikde není napsáno, kde za pár let budu pracovat.
Česko přispěje do jmění ECB až sto milióny eur
hn: Jak se bude Česko podílet na základním jmění evropské banky?
Kapitál ECB je v současnosti pět miliard eur, ovšem s novými zeměmi se bude zřejmě zvyšovat. Podíl jednotlivých centrálních bank vychází z tzv. kapitálového klíče. Ten je kombinací podílu členské země unie na populaci a hrubém domácím produktu celé unie. Odhadujeme, že tento příspěvek bude mezi 80 a 100 milióny eur. Základní kapitál se splácí výhradně v eurech, a to ve dvou splátkách. Pět procent se splácí při vstupu země do Evropské unie a zbytek našeho podílu při vstupu do eurozóny.
hn: Co se stane s devizovými rezervami České národní banky?
Opět podle kapitálového klíče převedeme do ECB část devizových rezerv. Odhadujeme to zhruba ve výši 750 miliónů eur ekvivalentu. Tato část rezerv se převádí převážně v dolarech a částečně ve zlatě a japonských jenech. ČNB bude vlastnit a spravovat i nadále po vstupu do měnové unie vlastní devizové rezervy ve výši odpovídající měnové bázi. Dnes by to bylo kolem osmi miliard dolarů. Mimoto bude zřejmě ČNB, alespoň po nějakou dobu, i nadále vlastnit aktiva v eurech, jako pozůstatek eurové části dnešních devizových rezerv.
hn: Kumulovaná ztráta ČNB z předchozích let je kolem 54 miliard korun. Kdo ji zaplatí?
Kdybychom nepokrývali transformační náklady, vzniklé například při dělení Československa, kdy nám zůstala v bilanci pohledávka 26 miliard korun za Národní bankou Slovenska, a dále též při reformě bankovního sektoru, tak jsme teď v plusu. Jak se ztráta bude financovat je zatím nejisté - ECB nestanovila žádný závazný postup. Zatím se zdá, že to bude problém národní banky a bude na ní, jak ho vyřeší. Může to ale být předmětem další diskuse. Nemyslím si však, že by ztráta měla být financována ze státního rozpočtu.
hn: Bude ztráta ještě narůstat?
Říkáme stop jakýmkoliv dalším transformačním nákladům. Kromě toho je ale potřeba vzít v potaz i kurs koruny. Naše bilance je totiž z tohoto pohledu ve srovnání s jinými bankami v Evropě velmi nepříznivá. Máme devadesát procent aktiv v zahraničních měnách. Při současné úrovni devizových rezerv, ve výši 24,5 miliardy dolaru, má posílení koruny vůči dolaru i euru o deset haléřů za následek ztrátu zhruba 2,5 miliardy korun.
Kolik bude stát zavedení eura, str. 15
