Euro začne platit na Slovensku do pěti let
Slovensko, jedna ze zemí visegrádské čtyřky, chce podobně jako Polsko a Maďarsko zavést euro co nejdříve to bude možné. "Nebyli jsme stejně přijati do NATO, nebyli jsme v první vlně pro rozšíření Evropské unie. Naším zájmem teď je nepropásnout chvíli, kdy již všichni ostatní budou na euro připraveni," tvrdí guvernér Národní banky Slovenska Marián Jusko.
hn: Která ekonomika je na tom v současnosti lépe. Česká, nebo slovenská?
Z pohledu dosáhnuté ekonomické úrovně česká, z hlediska současného růstu slovenská.
hn: Bude platit vaše odpověď na předcházející otázku i za pět let?
Byl bych rád, aby platila částečně.
hn: Kdy bude pro Slovensko nejlepší, aby přistoupilo k euru?
Čím dříve, tím lépe. Tedy, čím dříve splníme všechny podmínky a uděláme nutné strukturální změny, tím to pro zemi bude lepší. Jenže až tak klíčové v přijetí eura není stanovisko centrální banky jako vlády. Ta totiž musí provést všechny reformy - tedy veřejných financí, penzijního systému, zdravotnictví... a to teď jmenuji jen ty nejdůležitější.
hn: Nemáte tedy plnou podporu vlády ve svém stanovisku "čím dříve, tím lépe"?
Pracujeme s vládou na jednotné strategii. Podle toho, jak situaci doposud vnímám, se mi zdá, že kabinet bude souhlasit s tím, co načrtáváme my.
hn: Tipnete si konkrétní rok přístupu k měnové unii?
Domníváme se, že země bude připravena v roce 2006. Vstup by potom mohl být o dva roky později.
hn: V té době, alespoň podle dosavadního vývoje, třeba Česko nebude připraveno. Bude mít stále vysoký deficit veřejných financí...
Slovensko je země, která dříve trpěla tím, že nebyla přijímána ve světě tak dobře, jako ostatní tři z visegrádské čtyřky. Nebyli jsme stejně přijati do NATO, nebyli jsme v první vlně pro rozšíření Evropské unie. To mělo velký vliv na příliv zahraničních investic, na makroekonomické veličiny, rating a tak dále. Naším zájmem teď je nepropásnout chvíli, kdy již všichni ostatní budou na euro připraveni, proto věřím v rok 2006.
hn: Je tedy podle vás reálné, aby se na Slovensku platilo eurem a v Česku ne?
Možné to je. Závisí to na schopnosti zemí plnit stanovená kritéria. Snaha o zvýšení této schopnosti je na Slovensku evidentní.
hn: Co je pro vás tím nejdůležitějším, co přinese euro zemi?
Důležitým a těžko vyčíslitelným faktorem je odstranění kursového rizika, tedy konec volatility kursu národní měny. To je pro malou otevřenou ekonomiku, jako jsme my, velice důležité. Podle mě devadesát procent obchodu země v budoucnu bude na trhu eurozóny, tedy v eurech.
Kurs koruny bude dlouhodobě posilovat
hn: Několik měsíců bojujete s posilováním kursu koruny vůči euru, který od července loňského roku narostl o osm procent. Jaký očekáváte vývoj do té doby, než přijmete euro?
Z dlouhodobého hlediska je možné pokračování posilování. My jsme ale i navzdory zhodnocování měny a nízkému ekonomickému růstu v Evropě dokázali v posledních měsících výrazně zvyšovat export, až o dvacet procent. Upozorňuji ale znovu, že tady nehovořím o žádném závratném skoku kursu v průběhu měsíce či roku, ale v dlouhodobém horizontu to zřejmě nastane.
hn: Proč bude podle vás měna posilovat a jaká je únosná míra zhodnocení, aby to nemělo zásadnější vliv na ekonomiku Slovenska?
Posilování je vhodné, pokud je v souladu s ekonomickým vývojem země a není výsledkem finančních spekulací.
hn: Dva roky před přijetím eura bude podle maastrichtských kritérií nutné držet kurs země v úzkém pásmu kolem zvolené úrovně - tzv. systému ERM II. Bojíte se, že to přiláká spekulanty?
Jisté úvahy na toto téma se mohou objevit. Prostor ke spekulacím je, to víme. Proto je naše stanovisko v tomto ohledu jasné: Chceme být v ERM II jen tak dlouho, jak to bude nutné, zatím to vypadá na ty dva roky.
hn: Co proti možným spekulacím teď děláte, jak jim předcházíte?
Koncepčně se dá proti tomu dělat to, že země provádí úspěšně všechny strukturální změny a reformy, postupně naplňuje stanovená kritéria a dosahuje makroekonomické rovnováhy. K tomu je možné operativně použít nástroje, jako jsou intervence či úrokové sazby.
hn: Jak velkou roli při toku investic hraje v současnosti rozdíl v úrokových sazbách mezi Českem a Slovenskem, který je ve výši čtyř procentních bodů?
Domnívám se, že nehraje výraznou roli. Máme sice podstatně vyšší úrokové sazby než v Česku, ale myslím si, že nedochází k nějakému velikému přílivu kapitálu z vaší země.
hn: Když Evropská centrální banka sníží sazby, jak to ovlivní politiku slovenské centrální banky?
Nehraje to výraznou roli.
hn: Na Slovensku v dubnu rostly ceny meziročně o 7,7 procenta, jak to bude v budoucnu?
Celkově čekáme na konci roku inflaci mezi osmi až devíti procenty. Inflace je vyvolána ze sedmdesáti procent cenovými deregulacemi a úpravami daní. S vývojem za první čtvrtletí jsme celkem spokojeni. Inflace má očekávaný, možná trochu i příznivější vývoj, než jsme čekali v měnovém programu. Vliv cenových úprav a daňových změn je jen dočasný. Potom je podle nás možné se rychle dostat na úrovně standardní v eurozóně.
hn: Inflace v eurozóně se ale pohybuje kolem dvou procent. Za jak dlouho to bude platit i o Slovensku?
Jádrová meziroční inflace v roce 2001 dosáhla 2,4 procenta, loni 1,5 procenta, v březnu byla 1,8 procenta. To jasně vypovídá o tom, jak moc na inflaci dopadají cenové deregulace a změny v daních. S deregulacemi počítáme i příští rok, celková inflace bude tak ještě v tu dobu vyšší. Poté by ale měl nastat pokles. Negativním vlivem pro ekonomiku bylo, že v minulosti byly deregulace odkládány a nyní došlo k jejich nakupení. Ještě horší by ale bylo, kdyby byly znovu pozastaveny.
Vztahy banky s vládou se s reformou lepší
hn: Deficit veřejných financí byl loni ve výši 7,5 procenta HDP. Tento problém je fenoménem mezi kandidáty na euro. Je možné schodek prudce snížit k hranici tří procent?
Přivítali jsme záměr vlády snížit schodek letos o dva procentní body. Záměr plně podporujeme. Pro příští rok nás příjemně překvapilo, že si ministerstvo stanovilo cíl pro deficit ve výši 3,4 procenta HDP. Tedy čeká se další zlepšení.
hn: Jaké jsou vůbec vztahy mezi centrální bankou a ministerstvem - nedochází třeba k nějakým tlakům na vás, abyste více snižovali sazby?
Když ministerstvo financí provádí reformy a snižuje deficity...
hn: ...zatím ale přeci jen slibuje snížení deficitů...
...ale státní rozpočet na rok 2003 byl schválen v parlamentu a prostor k tomu, aby se deficit prohloubil, není velký. Věříme tomu, že ministerstvo splní to, co si předsevzalo. Za těchto okolností, když nebude docházet k růstu deficitu, spolupráce bude daleko jednodušší. Celkově mohu tvrdit, že spolupráce je velmi dobrá.
hn: Není to jen taková obvyklá diplomatická formulace? Jak můžete dobře spolupracovat, když deficit rozpočtu byl tak vysoký - to přeci komplikuje provádění měnové politiky?
Komplikace byly a na vzájemných vztazích to bylo trochu cítit. Předsevzetí rozpočtu na letošní rok s deficitem kolem pěti procent HDP a záměr dalšího snížení schodku v příštím roce přispěly k tomu, že se vztahy zlepšily.
hn: Vládě se sice podařilo nastartovat růst, navrhnout reformy, ale mnoho z předvolebních slibů, které se nejvíce týkají obyvatel, jako zvýšení mezd, se zatím splnit nepodařilo - nebude to hrozba pro inflaci?
Tento rok by mělo dojít k růstu reálných mezd mezi nulou až jedním procentem. To platí v průměru pro privátní a veřejný sektor. Ministerstvo financí zdůrazňuje růst kolem jednoho procenta, já se osobně domnívám, že bude kolem nuly.
hn: Nevzbouří se vám zaměstnanci státního sektoru, když jim za rok nepřibude do peněženky reálně ani koruna?
Nemám žádné informace, že by to tak mělo být.
hn: Loni rostl slovenský HDP o 4,4 procenta, to je jeden z nejlepších výsledků v regionu...
Oproti předchozímu roku jsme zvýšili růst o 1,1 procentního bodu. Je to zvlášť dobré, protože to bylo způsobené i lepšícím se zahraničním obchodem země.
hn: Je možné konstatovat, že vás zatím recese v Evropě nezasáhla. Neobáváte se toho letos?
U nás dochází k velkému přílivu zahraničních investic a tento pozitivní vliv pro ekonomiku bude i letos. Tento rok je podle mě možné dosáhnout tempa růstu HDP okolo čtyř procent.
