Kafkovy továrny: literární výlet plný překvapení

Kafkovy továrny. Název výstavy, kterou dnes zpřístupňuje na pražském Strahově Památník národního písemnictví, možná leckoho zaskočí. Není to jen další "kafkárna", podobná proměně tělesně nepříliš zdatného spisovatele v maskota pražského maratónu?
Němečtí badatelé Klaus Wagenbach a Hans-Gerd Koch, kteří výstavu s názvem Kafkovy továrny připravili, jsou ovšem zárukou serióznosti. Což ovšem neznamená, že expozice není připravena s vtipem a nadhledem.
Autoři se vydali ve stopách Kafkova působení v Dělnické úrazové pojišťovně pro České království v Praze. Zajímalo je, co během těch čtrnácti let, od roku 1907 do svého penzionování v roce 1922, dělal, co procházelo jeho rukama? Pomyslná pouť je zavedla právě do Kafkových "továren", do textilních, sklářských či strojních provozů z jeho "pojišťovacího rajónu" na severu Čech.
Ačkoli se v mnoha dopisech o svém zaměstnání Kafka vyjadřoval s despektem, práce v pojišťovně ho bezesporu bavila. A dosáhl v ní i úspěchu. "Dr. Kafka je výjimečně pilný pracovník skvělých schopností, se skvělým přístupem k plnění povinností," napsal o něm v roce 1909 jeho nadřízený. Po roce 1918 Kafka zůstal jedním z mála německých úředníků na vedoucí pozici - jeho postavení se prakticky rovnalo zástupci ředitele.
Literární badatele ale nejvíc ze všeho zajímal průnik pracovních zážitků do literární tvorby. A jak dokládá expozice i doprovodný katalog, nalezli souvislosti víc než překvapivé. Fakta z jeho každodenní práce totiž otevírají nezvyklý, věcný pohled na texty, které vešly do dějin literatury - V kárném táboře, Proces, Nezvěstný, Ortel či Proměna. "Vrátili jsme Kafku z literárních výšin zpátky na zem," říká s mírnou nadsázkou scenárista výstavy Hans-Gerd Koch.
Kolekce atraktivních dokumentů, písemností, fotografií a předmětů, kterou lze zhlédnout ve strahovském Památníku národního písemnictví, do Prahy doputovala (se zastávkou v Berlíně) z německého Marbachu nad Neckarem. Městečko o deseti tisících obyvatel je totiž rodným městem Friedricha Schillera. A součástí básníkova muzea (s přívlastkem Národní) je také Německý literární archív.
"V průběhu let se u nás sešlo mnoho materiálů o německy psané pražské literatuře, kterou považujeme za vrchol německé literární moderny," vysvětluje ředitel muzea a archivu Ulrich Ott zájem o kafkovské téma. V archívu uchovávají mimo jiné rukopisy Kafkova románu Proces a spisovatelovy dopisy Mileně Jesenské.
Exponáty pro Kafkovy továrny však nebylo možné čerpat jen z marbašských fondů. Soupis zapůjčitelů čítá na třicet institucí a jednotlivců z různých koutů Evropy, namnoze i z České republiky. Mezi tuzemskými exponáty dominuje například motocykl Laurin & Klement ze sbírek Národního technického muzea. Stejný typ vlastnil Kafkův strýc Siegfried z Třešti. Spisovatel na něm jezdil, jak dokládá dopis Maxu Brodovi, v létě 1907. Strýc jej navíc "nakazil" zájmem o techniku obecně. Ze stejných muzejních fondů pochází také bezpečnostní hřídel, jehož byl Kafka nadšeným propagátorem.
Mezi filmovými materiály výstavy se objevuje také vzácný reklamní snímek na produkci kladenské Poldi, který dokládá vyspělost zdejší průmyslové výroby právě v letech Kafkova působení u pojišťovny. "Obecně vzato bylo České království s prosazujícími se technologiemi, které předcházely už tehdy svou dobu, průmyslovým centrem Rakouska," dodává v katalogu spoluautor výstavy Klaus Wagenbach. Kafkovská expozice tak významně přesahuje osud jedné, byť proslulé osobnosti.
Kafkovy továrny.
Památník národního písemnictví, Strahovské nádvoří 132, Praha. Do 27. července. Otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin.