Leszek Balcerowicz

Běžec, abstinent, polský Klaus
Čas 1:54:07 minuty - to je výkon současného prezidenta Národní banky Polska Leszeka Balcerowicze v běhu na 800 metrů. "Byl jsem juniorským mistrem Polska, je to už ale mnoho let zpátky," chlubí se Balcerowicz s tím, že teď již běhá jen aby si "udržel fyzičku". Pro srovnání, světový rekord v běhu na 800 metrů drží dán Wilson Kipketer časem 1:41:11. Kromě atletiky preferuje bankéř filmy a historii.
Balcerowicz se narodil v roce 1947 v městečku Lipno. Studoval mimo jiné na fakultě zahraničního obchodu Vysoké školy plánování a statistiky ve Varšavě (od října 1992 je zde profesorem) a na newyorské Univerzitě sv. Jana. Balcerowicz je autorem více než stovky vědeckých odborných prací a autobiografické knihy "800 dní - kontrolovaný šok".
Od září 1989 do prosince 1991 poprvé působil jako vicepremiér a ministr financí Polska. Do stejné řeky pak vstoupil v rozmezí let 1997 až 2000. Do čela centrální banky ho polský Sejm zvolil v lednu 2001.
Mezi spolupracovníky má, alespoň podle agentury ČTK, pověst nepřístupného šéfa se železnými nervy a sklony k povýšenosti. Sám je prý pedant a vzor přesnosti, někdy je příliš kategorický v úsudku a nestrpí námitky. "Polský Klaus", jak o něm píše agentura ČTK, je nekuřák a abstinent.

Leszek Balcerowicz, prezident Národní banky Polska, hovoří o budoucnosti země v Evropské unii a říká:

Chceme euro co nejdříve, není nutné čekat na ostatní

Jednu ze zemí visegrádské čtyřky, Polsko, trápí stejný problém jako Česko: vysoký deficit veřejných financí. K tomu navíc je v zemi takřka dvacetiprocentní nezaměstnanost. "Pokud bychom provedli reformy již v roce 1993, míra nezaměstnanosti by byla pod deseti procenty," tvrdí prezident Národní banky Polska Leszek Balcerowicz.

hn: V jakém roce by bylo pro Polsko nejvýhodnější přijmout euro?

Nejlepší bude, když země bude mít euro tak rychle, jak jen to bude možné - tedy od roku 2007. Pokud Polsko, ale i jiné kandidátské země budou v tomto smyslu uvažovat, bude je to motivovat k reformám nutným ke splnění maastrichtských kritérií.

hn: Proč jste tak dychtivý po euru?

Rychlejší vstup do eurozóny umožní Polsku využít výhod eura. Myslím tím makroekonomickou disciplínu, eliminaci kursového rizika, snížení transakčních nákladů v mezinárodním obchodě a tak dále...

hn: V jakém roce Polsko do eurozóny vstoupí?

Doufám, že vláda podrobí veřejné finance natolik důkladné reformě, že to umožní zemi přijmout euro v roce 2007. Když Španělsko, Portugalsko a Řecko splnily maastrichtská kritéria i z horší makroekonomické situace, než je teď v Polsku, proč by to nemohlo být možné i pro naši zemi?

hn: Je ale vhodné vždy upírat pozornost na maastrichtská kritéria jako měřítko stavu ekonomiky země?

Kdyby tato pravidla, zvláště pak fiskální kritéria, doposud neexistovala, byla by stejně brzy zavedena. Prostě proto, aby tím byla umocněna nutnost reforem, tolik potřebných pro budoucí ekonomický růst. Kandidátské země musí tak jako tak brzdit veřejné finance a udržovat cenovou stabilitu. Rychlé splnění kritérií je především v zájmu každé země.

hn: Je v zájmu Polska, aby mělo euro ve stejné době jako ostatní země visegrádské čtyřky?

Každá z kandidátských zemí má možnost splnit kritéria kdykoliv, kdy bude schopna. Jestliže kterákoliv ze zemí splní kritéria dříve, není možné přinutit jiné státy udělat to samé. Není tak bezpodmínečně nutné přijmout euro společně. Znovu ale opakuji, čím dříve každá z kandidátských zemí vstoupí do eurozóny, tím více jí to přinese pozitivních věcí.

Rizika přijetí eura nejsou velká

hn: Jaká jsou rizika přijetí eura pro Polsko?

Podle některých ekonomů je rizikem to, že společná měnová politika nebude vhodná pro některé země. Na druhou stranu, nemyslím si, že by to představovalo pro Polsko až tak velké riziko, protože země je již nyní velmi výrazně propojena s unií. Okolo sedmdesáti procent polského exportu míří na trh Evropské unie. Navíc, hospodářské cykly jsou také obdobné.

hn: Takže především kvůli slábnoucí evropské ekonomice rostl HDP Polska loni jen o 1,3 procenta?

Země Evropské unie jsou naši hlavní obchodní partneři. Jestliže jejich hospodářství zpomalí, je těžké zvyšovat export mířící na tento trh. Navíc, ochablá zahraniční poptávka má i vliv na podnikatelské investice. Na druhou stranu, nemůžeme ze slabého růstu vinit jen slabou zahraniční poptávku.

hn: Takže co je tím hlavním omezením pro ekonomický růst Polska?

Nejdůležitější věcí pro prosperitu Polska je odstranit překážky ekonomického růstu typu vysokého zdanění a rozpočtových deficitů, dále pak zefektivnit zatím až příliš velký veřejný sektor, zlepšit trh práce a odbourat všemožné regulace bránící ekonomické aktivitě.

hn: Inflační cíl pro rok 2002 byl ve výši dvě až čtyři procenta. V prosinci ale rostly ceny o 0,8 procenta. Máte inflaci pod kontrolou?

Je celkem běžné, že centrální banky míjejí inflační cíle. Stává se to i Evropské centrální bance. Inflace je krátkodobě ovlivněna mnoha nepředvídatelnými faktory, jako je počasí či nabídka ropy. Měnová politika může být úspěšná pouze dlouhodobě. Hlavním cílem je mít nízkou inflaci, a ne za každou cenu splnit inflační cíl.

hn: V Polsku je podobná inflace jako v Česku, přesto máte úrokové sazby o 3,25 procentního bodu vyšší. Proč?

K tomu, abychom měli nízkou inflaci i dlouhodobě, je třeba snížit inflační očekávání trhu. Abychom toho dosáhli, musíme po určitý čas udržovat reálné úrokové sazby na vyšší úrovni. Mnoho zemí možnost mít delší dobu nízkou inflaci promarnilo. Aby i Polsko nebylo tímto příkladem, raději jdeme cestou vyšších sazeb, aby lidé skutečně uvěřili, že inflace bude nízká i v budoucnu.

hn: Poté, co přijmete euro, bude inflace v Polsku tak nízká, jako je v současnosti?

Po vstupu do měnové unie nejen Polsko, ale i jiné kandidátské země budou prosperovat z kredibility, kterou má Evropská centrální banka. Inflační očekávání tak budou nízká. Polsko dosáhlo nízké inflace, i když liberalizovalo poměrně velké množství cen. Pro růst inflace je tak jen omezený prostor. Inflace může zrychlit kvůli většímu růstu produktivity v sektoru obchodovatelného zboží, díky čemuž je způsoben tlak na růst mezd v ekonomice. Tento efekt působí stále například v Řecku nebo Portugalsku. Podle některých studií tak byla v Polsku inflace o 1 až 1,5 procentního bodu vyšší. Tyto odhady mohou být ale nadsazené.

Polský problém číslo jedna: Nezaměstnanost

hn: Proč má země jednu z nejvyšších nezaměstnaností v Evropě - okolo dvaceti procent?

Vysoká nezaměstnanost je výsledek kombinace státních zásahů, jako jsou podpory v nezaměstnanosti či vysoké zdanění vyplývající z velkých sociálních dávek. Dále pak je to i kvůli nepružnosti mezd plynoucí z kolektivních smluv a právních omezení, která znesnadňují vstup nových firem na trh.

hn: Jak proti ní bojujete?

Uvědomte si, že nezaměstnanost v Polsku je strukturální problém, a tudíž ji nemůže vyřešit žádný typ měnové politiky centrální banky. K tomu, aby se snížila, je potřeba reformovat systém, konsolidovat rozpočty, zvýšit flexibilitu trhu práce a odbourat byrokratické bariéry, které brání podnikání. Podle analýzy, kterou jsme si udělali v centrální bance, platí, že pokud by byl takto polský trh práce reformován již v roce 1993, míra nezaměstnanosti by byla pod deseti procenty. Jen pro připomenutí, v současnosti je osmnáct procent.

hn: Jak moc omezuje vysoká nezaměstnanost ekonomický růst Polska?

Vysoká nezaměstnanost a pomalý ekonomický růst jdou velmi často spolu ruku v ruce. Oba mají stejné důvody, například sílící vliv státu.

hn: Takže viníkem je stát?

Bez vyloučení všeho, co spoutává ekonomickou svobodu, je těžké jak snížit nezaměstnanost, tak i dosáhnout rychlejšího růstu ekonomiky. V Polsku mnoho mladých lidí nyní končí svá studia, to má výrazný vliv na zvýšení nabídky na trhu práce, nevyhnutelně to zvýší nezaměstnanost na úkor ekonomického růstu.

hn: Bude pro Polsko problémem i to, že společný trh práce v EU se úplně otevře zemi až sedm let po přijetí?

Nemyslím si. Mnoho zemí je již teď připraveno Polákům otevřít vlastní trh práce. Jsem si jist, že členství v unii pomůže snížit nezaměstnanost. Důvodem bude větší příliv přímých zahraničních investic a také peníze ze strukturálních fondů. Tím rozhodujícím faktorem bude ale pozitivní vliv členství v unii na domácí hospodářskou politiku.

hn: Bude budoucí společná evropská politika vhodná ke zkrocení polské nezaměstnanosti?

Pakt stability a růstu stanoví dobrý rámec pro správné sladění měnové a fiskální politiky v eurozóně tím, že nutí země k fiskální disciplíně. Zdravé veřejné finance umožní udržet nízkou inflaci a stejně tak i nízké úrokové sazby. Již jsem ale zmínil, že nezaměstnanost v Polsku je strukturálním problémem - k tomu, aby byla snížena natrvalo, je třeba reformovat systém.

Vláda versus centrální banka

hn: Proč jsou nyní v Polsku velké konflikty mezi centrální bankou na jedné straně a vládou na straně druhé? Polský premiér Leszek Miller několikrát nabádal banku, aby snížila úroky, jejichž podle něj přílišná výše brzdí růst ekonomiky...

Národní banka Polska je nezávislá. To je zaručeno ústavou, která jasně definuje cíl banky - tedy pečovat o stabilitu cenové hladiny. To je to, co my musíme, bez ohledu na názory politiků. Jsme úspěšní v tom, pro co jsme vznikli. Snížili jsme míru inflace na úroveň srovnatelnou s rozvinutými zeměmi.

hn: Je v Polsku nyní pro ekonomiku optimální koordinace mezi měnovou a vládní politikou?

Máme vysoký schodek veřejných financí. K tomu, aby ho vláda profinancovala, si potřebuje půjčovat. To se ale děje na úkor soukromých investic a tlačí to úrokové sazby směrem nahoru. Aby mix obou politik byl lepší, potřebujeme zásadní reformu veřejných financí.