Podnikatelskou misi, která doprovázela ministra zahraničí Cyrila Svobodu při jeho cestě do Moskvy, spolupořádala Komora pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států. S jejím výkonným ředitelem Františkem Masopustem jsme hovořili o nových momentech v česko-ruských vztazích.

hn: Vzájemné vztahy Česka a Ruska jsou v poslední době dost intenzívní. Jaký význam má návštěva šéfa české diplomacie v Moskvě?

Pracovní návštěva ministra zahraničí je pokračováním standardního dialogu mezi oběma zeměmi. Nepřísluší mi rozebírat cíle návštěvy pana ministra Svobody v Rusku, ale jsem přesvědčen, že tato cesta je pro běžnou komunikaci mezi Prahou a Moskvou nezbytná. Každá přestávka v dialogu s sebou přináší nakupení drobných problémů, jež by mohly, pokud by se dlouhodobě neřešily, negativně působit na dvoustranné vztahy. To se týká především politické oblasti.
Pokud jde o podnikatelský doprovod, v prostorách Českého centra v Moskvě se sešli zástupci českých a ruských firem. O zájmu ruské strany navazovat, případně dál rozvíjet spolupráci s českými partnery svědčí už jen to, že dvě třetiny z více než stovky účastníků workshopu tvořili zástupci ruských obchodních a podnikatelských kruhů.

hn: Jakou úlohu plní Komora pro hospodářské styky se SNS v rozvíjení vzájemných vztahů? Jak dalece je může ovlivňovat?

Komora plní roli jakéhosi zprostředkovatele kontaktů a pomocníka při jejich navazování a rozvíjení. Do obchodních případů vstupujeme v případě zájmu české firmy, a to především poradenstvím podle konkrétního zadání, informacemi o situaci v teritoriu, respektive logistickým zabezpečením, včetně například vyřizování víz.

hn: Jak hodnotíte poslední vývoj obchodně-ekonomických vztahů?

Není mou věcí je hodnotit. Nicméně z údajů, které mám k dispozici od kolegů z resortu průmyslu a obchodu, vyplývá, že v posledním období - myslím tím rok 2002 - nezaznamenali v objemu výměny zvlášť výraznou změnu. Čísla ukazují, že se přibližně o 130 miliónů dolarů snížil obrat proti roku 2001. To jistě není příjemné zjištění.

hn: V čem jsou podle vás hlavní nedostatky a bariéry ekonomických vztahů? Co se v nich mění?

Osobně považuji za hlavní nedostatek malou aktivitu českých firem při pronikání na ruský trh. Tím ale nechci říci, že je to jen jejich chyba. Problém je do značné míry objektivní a vyplývá například z vysoké ekonomické náročnosti, spojené se specifikem teritoria - včetně cestovních nákladů, vzdáleností, infrastruktury a podobně. Ovšem v řadě případů je brzdou na české straně právě neznalost podmínek v místě a obavy vyplývající z informací, které jsou o tomto prostoru nabízeny. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že v Rusku je v podnikání a obchodě vše ideální. Ale výrazný posun směrem k nám blízkým standardům je zřejmý, snaha o konsolidaci podnikatelského klimatu také.
Podnikatel, který přichází na ruský trh, musí ve většině případů počítat s nezbytností nabídnout spolu s projektem i jeho finanční zajištění - což ale není dnes pouze ruské specifikum. Je pak na podnikateli samotném, respektive na kvalitě jeho projektu, dosáhnout racionálního pojištění či financování. EGAP, ČEB a řada dalších institucí se dnes staví k aktivitám českých firem v Rusku vstřícněji než před několika lety.

hn: Je český podnikatelský živel patrný už i v ruských regionech?

Doby, kdy obchodovat a podnikat v Rusku znamenalo přijet do Moskvy a tam vše vyřešit, jsou už dávno pryč. To si naštěstí uvědomuje i řada českých firem. Samozřejmě ne ve všech z 89 subjektů federace české podniky působí a zdaleka ne všechny mají stejné podmínky pro podnikání (rating regionů má komora k dispozici).
Seznam regionů, kde české firmy již působí, je dlouhý, a tak jen pro základní orientaci uvedu Moskevskou, Leningradskou, Sverdlovskou, Tulskou či Nižegorodskou oblast. Naše podniky ale nalezneme i v Udmurtiji a na Kamčatce.