Dopady války na ekonomiku nelze zatím přesně určit

Dopady války na ekonomiku nelze zatím přesně určit

Podle předpovědí by ekonomika eurozóny měla letos vzrůst o jedno procento. Rizika případného poklesu hospodářství a zpomalení tempa zotavování však stále existují, varuje, viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Lucas Papademos.

hn: Jakým způsobem podle vás nynější válka v Iráku ovlivní ekonomiku eurozóny? Můžete již nyní odhadnout hospodářské škody, které konflikt způsobí?

Dopad války v Iráku na ekonomiku eurozóny bude záviset jednak na trvání, rozsahu a intenzitě konfliktu a stejně tak i na následcích války. Zejména pak na tom, zda geopolitické napětí přetrvá i po ukončení konfliktu. Ze všech těchto důvodů je proto v současné době nemožné definitivně určit, jaký dopad bude mít válka na ekonomické vyhlídky eurozóny. Dnes však můžeme říct, že nejistoty spojené s očekáváním konfliktu v Iráku v posledních měsících nepříznivě ovlivnily jak spotřebitelskou důvěru, tak i podnikatelský sentiment. To pak přispělo k pomalému tempu zotavování celého regionu.

hn: Vytvořili jste již předpovědi ekonomického růstu na rok 2003, které berou v potaz válečný konflikt v Iráku?

Všeobecná předpověď ekonomického růstu pro eurozónu, která byla publikována v březnu, počítá s tím, že HDP regionu se letos zvýší přibližně o jedno procento. Současně s tím se však očekává, že zotavení ekonomiky začne nabírat na síle již ve druhé polovině roku a dále posílí v průběhu roku 2004. V souvislosti s nejistotami spojenými s válkou v Iráku je ovšem velmi obtížné přesně predikovat tempo oživování. Rizika případného poklesu totiž stále existují.

hn: Pokud mluvíme o válce v Iráku, nemyslíte si, že by nyní dávalo smysl zrušit tříprocentní rozpočtový limit, který EU navrhla, aby ochránila kurs eura?

Ne.

hn: Proč?

Pakt stability a růstu tvoří užitečný rámec, který podporuje fiskální disciplínu zemí a zároveň poskytuje dostatečnou pružnost, jak čelit dopadům šoků, jako je třeba dopad současného konfliktu na rozpočet. Nevidím proto žádný důvod, proč by měla být tato pravidla uvolněna.

O paktu stability

hn: Francie ovšem loni vykázala rozpočtový deficit 3,1 procenta HDP, schodek rozpočtu Německa by se letos mohl zvýšit až na 4 procenta HDP. Pokud dvě největší ekonomiky eurozóny mají takové problémy, nemyslíte, že by bylo vhodné znovu přezkoumat současná pravidla?

ECB nekomentuje rozpočtovou situaci jednotlivých zemí. Obecně ovšem můžu říci, že pokud některá země čelí fiskálním problémům, řešením těchto potíží není zrušit rozpočtová pravidla. Taková země musí v prvé řadě přijmout nezbytná opatření, která by veřejné finance opět vrátila do rovnovážné polohy ve střednědobém horizontu. Logika, že pokud nemůžeme splnit dané předpisy, musíme je změnit, není dobrá.

hn: Některé členské země EU si ale v posledních dnech na rozpočtové limity stěžují. Podle nich by nadměrné utahování opasků za současné ekonomické i geopolitické situace ve světě mohlo vést i k recesi.

To není pravda. Velká většina zemí Evropské unie je pro tato pravidla. Ty totiž podporují ekonomický růst a makroekonomickou stabilitu. Na posledních setkáních ministrů financí EU bylo usneseno, že novým tlakům na veřejné finance země budou čelit v rámci stanoveného Paktu. Ten totiž v sobě zahrnuje také opatření, jak se vyrovnat s neobvyklými událostmi. Je však nutno říct, že doposud nemáme jasný důkaz, že by mimořádné okolnosti signifikantním způsobem ovlivnily fiskální pozici eurozóny.

O hlasování o sazbách

hn: Před dvěma týdny byl na summitu EU schválen návrh, podle něhož bude po rozšíření eurozóny zaveden rotační systém hlasování o úrokových sazbách. Co si o tomto návrhu myslíte?

Tento návrh vzešel ze strany ECB, byl jednomyslně přijat Řídící radou a já jej samozřejmě rovněž podporuji. Tento plán zajišťuje, že po rozšíření EU a zejména pak eurozóny bude zachována efektivita rozhodovacího procesu. Bylo naprosto nezbytné přijmout takový hlasovací systém, který zachová schopnost ECB přijímat měnová rozhodnutí účinně a včas.

hn: Domníváte se, že právě rotační systém je tou jedinou a nejlepší cestou, jak zjednodušit rozhodovací proces ECB?

Přiznávám, že nový hlasovací systém není jednoduchým systémem. Alespoň ne tak jednoduchým, jak jsme chtěli. Ale na druhou stranu je nutné říct, že jakýkoliv rotační systém je nevyhnutelně charakterizován stupněm složitosti. Rotační systém, který jsme zvolili, splňuje množství principů, které jsou všeobecně přijímány. Patří sem i princip reprezentativnosti a princip "jeden člen, jeden hlas" pro všechny guvernéry s právem hlasovat.

hn: Neuvažujete do budoucna o zcela jiném principu rozhodování o měnové politice v eurozóně? Nepřemýšleli jste třeba, že by se vybrala pouze úzká skupinka, řekněme šesti či deseti lidí, jejichž hlasy by nemusely rotovat a kteří by o sazbách rozhodovali pokaždé?

Ne, tuto volbu jsme nezvažovali. Důvod je jednoduchý. Smlouva z Nice požadovala, abychom vytvořili návrh, který se týká pouze změn způsobu hlasování Řídící rady a nikoliv změn v řízení ECB. V dlouhodobější perspektivě ovšem nemůžu vyloučit další změny v rozhodovacím orgánu ECB.
*(Pozn. autorky: Všechny členské země budou rozděleny do tří skupin podle ekonomické výkonnosti a vyspělosti finančního systému. Každá skupina obdrží určitý počet hlasů a členové se budou při hlasování střídat. Nejhůře na tom bude skupina nejmenších zemí, které se k rozhodování o sazbách dostanou nejméně často.)