/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/

Občané odmítají vládní záměr zavést plošné přídavky na děti. Místo toho si přejí, aby vláda umožnila ženám s malými dětmi pracovat a aby rodinám dala větší možnosti daňových odpisů. Vyplývá to z dosud nepublikovaného výzkumu, který si u Sociologického ústavu Akademie věd a společnosti STEM objednalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministr Zdeněk Škromach přesto tvrdí: "Výsledky výzkumu vezmeme samozřejmě v úvahu. Co se ale týče plošných přídavků na děti, tento záměr trvá."

Průzkumu se účastnilo 1600 občanů a experti zjišťovali především jejich názory na státní rodinnou politiku. Plošné dětské přídavky mají podle programového prohlášení vlády podpořit porodnost, která se propadla v polovině devadesátých let. V západní Evropě přitom jdou stejnou cestou pouze Irsko, Island a Itálie, v omezené míře ještě Německo a Portugalsko. Plán rovněž odmítají téměř tři čtvrtiny Čechů. Zhruba 60 procent dotázaných dokonce soudí, že pomocí sociálních dávek není možné porodnost ovlivnit.

Ani současný model vyplácení dávek přitom není správný (70 %), vadí například způsob, jakým je vyplácen rodičovský příspěvek. Pokud chce žena či muž na mateřské pobírat dávku ve výši 2550 korun, nesmí vydělávat víc než čtyři tisíce. Značná část veřejnosti (60 %) si přitom přeje, aby matky s malými dětmi mohly pracovat za slušné peníze a aby existovala dostatečná nabídka míst s částečnou nebo flexibilní pracovní dobou. Experti dodávají, že to nepůjde bez daňových zvýhodnění podnikatelů, kteří zkrácenou pracovní dobu nabízejí.

Namísto vyšších a plošných přídavků by rodiny daly přednost tomu, aby mohly odepisovat za děti vyšší částky z daní. Přeje si to 60 procent rodin, ovšem s výjimkou neúplných, které preferují vyšší dávky.

Kabinet má s rodinami své plány, str. 4