/od našeho SPOLUPRACOVNÍKa/

Loni měli investoři na Plzeňsku zájem o kvalifikované strojaře. Stát získal podporu z rozvojových programů. "Jenže s velkou slávou se nám podařilo otevřít jen dvě třídy strojního učiliště. A to investorům nestačí," vzpomíná ředitel odboru středního vzdělávání na ministerstvu školství Vojtěch Šrámek.

Plzeňský příběh ukazuje, že stát dobře ví, že rostoucí nezaměstnanost je stále více svázána i s nevyhovujícím systémem středních škol. Zatím se mu však nedaří cokoli výraznějšího změnit. "Firmy nás bombardují žádostmi. My třeba absolventy dodáme, jenže oni nemají o práci zájem," říká Šrámek. Fakt, že málokdo v zemi chce být soustružníkem, pokrývačem nebo třeba zedníkem, potvrdí na každém úřadu práce. "Ztratila se úcta k řemeslu," míní Šrámek.

Kam zmizeli horníci

Podle čtvrté směrnice Evropské komise pro boj s nezaměstnaností mají "členské státy zlepšit kvalitu školství a profesní přípravy" tak, aby školy dokázaly "reagovat na zájem pracovního trhu". Úředníci ministerstva práce však tvrdí, že spolupráce se školami vázne. "Síť škol je překážkou rozvoje pracovního trhu," míní Petr Kaplan, který má na starosti vzdělávací oddělení.

Příkladem může být situace na Karvinsku. "V okrese je poptávka po dvou tisících horníků," upozorňuje ředitel úřadu práce Jiří Montag. Před časem však bylo zrušeno jediné hornické učiliště a doly musí hledat pracovní sílu v Polsku.

V nejhůře postižených regionech typu Karviné je bez práce až polovina absolventů některých učebních oborů. Nejčastěji končí jako nezaměstnaní strojaři nebo zedníci, o které je podle informací pracovních úřadů největší zájem - odmítají totiž nastoupit do oborů, které vystudovali. "Až čtyřicet procent z nich dnes pracuje v jiném oboru, než jaký studovali," vysvětluje ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání Miroslav Procházka.

Důvodů může být podle expertů několik. Firmy nabízejí nízké mzdy bez možnosti profesního růstu, po likvidaci polostátních strojírenských i stavebních podniků panuje obava z dalších krachů. Neúspěch mladých lidí při prvním nezdaru na pracovním trhu pak může vést k dlouhodobé nezaměstnanosti.

Znalci resortů práce i školství soudí, že hrozbu nezaměstnanosti podporuje příliš velká specializace výuky. Učňové nemají základy ve všeobecných předmětech, jako jsou jazyky nebo matematika, které by jim umožnily měnit profesi.

Soustruh na počítači

Úroveň znalostí ukázal už před dvěma lety mezinárodní výzkum PISA, podle kterého čeští gymnazisté snesou srovnání s absolventy podobných škol v cizině, učňové ale ve znalostech z přírodovědy, matematiky i jazyků zaostávají i ve srovnání se zeměmi Visegrádu.

Ministryně školství Petra Buzková tvrdí, že její resort má řadu speciálních programů, které připravují budoucí absolventy. I ona však dodává: "Pokud v příštích letech na středních školách výrazně naroste podíl všeobecného vzdělávání, s největší pravděpodobností to pozitivně ovlivní zaměstnanost."

Sama to však dnes může už jen doporučit - za střední školství nesou odpovědnost kraje.

Příklad zvládnuté nezaměstnanosti nabízí Kladno. Okres, kde se zavřely doly, hutě i většina strojních podniků, má dnes nezaměstnanost na republikovém průměru. Podle zástupce ředitele pracovního úřadu Zdeňka Procházky Kladnu pomáhá blízké letiště, které láká investory. Úřadu práce se daří i rekvalifikace. "Jde o to, naučit se obsluhovat počítačem řízené soustruhy," dává zjednodušený příklad Procházka.

Kladenský úřad má i prognózu hospodářského rozvoje na příští tři roky, podle níž může doporučit školám, co učit. Procházka tvrdí, že by to do tří let mohlo nezaměstnanost na Kladensku výrazně snížit.