Německý kancléř Gerhard Schröder a francouzský prezident Jacques Chirac včera naznačili, že chtějí nabídnout Turecku další zřetelný krok v jeho přibližování unii. Svůj návrh, který chtějí předestřít kodaňskému summitu, ale neupřesnili. Na detailech mají v příštích dnech pracovat ministři zahraničí obou zemí.

Schröder a Chirac včera společně povečeřeli na brandenburském Storkowě.

Německá vláda by si přála co nejjasnější signál Ankaře a možná i konkrétní termín případného vstupu Turecka do EU. Francie je ale vůči tureckému zájmu o termín podstatně obezřetnější. Na říjnovém summitu v Bruselu se šéfové vlád zemí EU vyslovili proti stanovení určitého data.

Již tři roky, od summitu EU v Helsinkách, má Turecko oficiálně statut kandidátské země. Unie jako celek se ale zdráhá stanovit začátek předvstupního jednání s Ankarou. Kancléř Schröder v úterý po setkání s dánským premiérem Andersem Foghem Rasmussenem, jehož země nyní unii předsedá, řekl, že Turecko žádá "pozitivní signál" oprávněně.

Kancléř Schröder, který by byl ochoten vyjít Ankaře vstříc, doma kvůli tomu čelí výtkám pravicové opozice. Podnikatel tureckého původu Vural Öger, který působí léta v Německu, včera v rozhovoru pro internetový deník Netzeitung kancléřovy kritiky napadl s tím, že jsou vedeni krátkozrakými zájmy. "Je neuvěřitelné, co tito lidé dělají, jen aby získali dvě tři procenta hlasů navíc."

Prezident Chirac sice minulý měsíc na summitu NATO v Praze vyjádřil sympatie tureckým ambicím, ale jasnou podporu jeho požadavku zahájit jednání o vstupu nevyjádřil. Podle informací francouzské rozhlasové stanice RFI největšími stoupenci integrace Turecka do Evropy jsou země, které jsou ze členů unie také nejblíže Spojeným státům: Británie, Itálie a Španělsko.

Sliby versus výhrady

Oficiální linie EU vychází ze stanoviska přijatého v Helsinkách, že Turecko může dosáhnout vstupu, pokud splní kritéria platná pro všechny kandidáty.

Bouřlivé diskuse vyvolal minulý měsíc bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, který se v rozhovoru pro list Le Monde kategoricky vyslovil proti přijetí Turecka do EU s tím, že ti, kdo jej prosazovali, jsou "nepřáteli unie". Zároveň poznamenal, že Turecko by bylo jejím největším členem a mělo by v Evropském parlamentu nejpočetnější zastoupení.

Kriticky se k francouzské diskusi o evropských vyhlídkách Turecka vyslovil včera list Le Figaro. Citoval povzdech dvou vlivných političek Nicole Fontainové a Elisabeth Gouigouové, že "Francie a Německo z důvodů strategických a ekonomických učinily Turecku sliby v naději, že některá země jednoho dne řekne ne. Toto pokrytectví ale musí někdy vyjít najevo." Nicole Fontainová byla předsedkyní Evropského parlamentu a v nynější francouzské vládě vede resort průmyslu.

Ve hře je i otázka Kypru

Téma případného přijetí Turecka do unie je aktuálně spjato s řešením problému Kypru. Ten by měl být podle předpokladů vyzván ke vstupu do unie spolu s devíti dalšími zeměmi, včetně České republiky. Ostrov je ale od roku 1974, kdy turecká armáda obsadila jeho sever, rozdělen na dvě části.

Schröder a Chirac se včera také vyslovili proti změnám finančního modelu rozšíření Evropské unie, na kterém se dosavadní členské země dohodly na říjnovém summitu v Bruselu. Změnu prosazuje Dánsko, které nyní unii předsedá.