Štěstí: to znamená podle Elžběty Kiernozové z polské Radomi mít vlastní byt. Jí a jejímu manželovi Radoslavovi se to po dlouhých sedmi letech šetření a půjčkách od rodičů i známých povedlo. Koupili družstevní byt tři plus jedna o zhruba šedesáti metrech čtverečních.
Výraz "štěstí", jak definovala Elžběta, co pro ně znamená vlastní bydlení, není vůbec přehnaný. V Radomi totiž byty zoufale chybí. Přesto se ale nové nestaví. "Nejsou peníze na opravy stávajícího bytového fondu, natož, aby byly na stavbu nových levnějších, případně sociálních bytů," konstatuje Piotr Wielechowski z bytového podniku, který se stará o všechny komunální byty v Radomi a zároveň staví nové bydlení - ovšem jen pro ty majetnější. Radom má totiž téměř 30% nezaměstnanost, dluhy na nájemném rostou a ty, co se platí, jsou tak nízké, že nestačí ani na nutné opravy. Řada domů se nachází prakticky ve stejném stavu, jako byla po válce.
Představy a možnosti
Svůj byt manželé Kiernozovi dva roky vybavovali a zútulňovali: obložili stěny v předsíni, navrhli si kuchyňskou linku, kterou vyřezal kamarád truhlář, zdi vyzdobili obrazy, zrcadlem a hodinami v kůži - práce Elžběty.
"Pocit svobody je asi to hlavní, co nám náš byt dává. Dříve jsme střídavě bydleli u rodičů či v podnájmu, což nebylo někdy lehké," vysvětluje Elžběta. Dnes v bytě všude převládá kombinace zelené, žluté, šedé a bronzové barvy. Kiernozovým by se líbilo oživit stěny barvou pomeranče, Radoslav je i pro delikátní bordó - tu by ovšem zvolil pro pohovku. Oba sní také o tom, aby se byt více provzdušnil. Třeba vybouráním stěny, čímž by se měl zvětšit hlavně obývací pokoj. Elžběta by ráda také nový nábytek.
Koupit by se měl hlavně jídelní stůl. Ten zatím v bytě chybí úplně. Pokud přijde návštěva, hostí se v obývacím pokoji u malého konferenčního stolku. "Představy jsou ale jedna věc a peníze druhá. Kdoví, kdy se nám podaří naše plány uskutečnit," vrací se do reálného světa Elžběta. Radoslav, dříve obchodní zástupce kosmetické firmy, totiž přišel před pár měsíci o práci a zatím hlídá auta na soukromém parkovišti.
Alespoň nové postele
Dnes to tedy podle manželů se změnami vypadá spíše tak, že jejich ložnice se přemění na druhý dětský pokoj. Jejich synům Bartoloměji a Dominikovi totiž přestává jejich malý pokojík stačit. "A proto, co by to chtělo asi vůbec nejvíce? Ještě jeden pokoj, tak dvacet metrů čtverečních," uzavírá s úsměvem Radoslav své představy o bytě. Nakupovat se ale přece jen v nejbližší době bude: klukům totiž dosluhují jejich dnešní postele.
Kiernozovi bydlí ve vlastním bytě, takže neplatí klasický nájem, ale hradí například poplatky za využívaní společných prostor či přispívají do fondu oprav. Celkově, včetně nákladů za vytápění, vodu, elektřinu, měsíčně vynaloží za bydlení zhruba tři sta zlotých. I s poplatky za telefon tak tyto náklady činí asi třetinu platu.
Byty, které se v Radomi staví, jsou určené specifické skupině. "Z radomského pohledu se dá říci, že vzhledem k vysoké nezaměstnanosti jsou pro bohaté. Není to ale přesné, protože jsou určeny těm, kteří mají sice příjem vyšší, než je průměr v regionu, ale zároveň ne více než o dvacet procent na jednoho člena domácnosti," vysvětluje Wielechowski.
Kdo staví byty
Byty tedy staví bytová družstva, která vznikla na základě zákona z roku 1995 o podpoře některých forem bytové výstavby. Zakladateli jsou většinou obce. Zákon také při bance zřídil státní fond bytové výstavby, odkud si bytová družstva mohou vzít úvěr až do výše 70 % hodnoty stavby. Zbývajících 30 % musí dodat sama - většinou právě z městských rozpočtů. Vlastník takového bytu pak splácí nájem vykalkulovaný tak, aby z toho bytové družstvo splatilo půjčku. Měsíční nájem je nyní podle Wielechowského 6,79 zlotých za čtvereční metr. V běžném bytě se pohybuje zhruba o tři zloté na metr méně. "Zájemců o takové bydlení máme dost. I když zrovna letos je v Polsku krize a banky nechtějí dávat úvěry, takže v tomto roce nestavíme," konstatuje Wielechowski.