Po Irsku čeká unii ještě řada překážek
www.ihned.cz/cerny
Irské "ano znamenalo souhlas patnácté členské země pro Smlouvu z Nice upravující pravidla pro fungování Evropské unie po přijetí nováčků ze střední a východní Evropy. Po úlevě se okamžitě obrátila pozornost na další sporné body související s rozšířením EU.
Již od počátku tohoto týdne se jimi budou v Bruselu zabývat nejdříve ministři zahraničí zemí unie a po nich ve čtvrtek a v pátek šéfové států a vlád EU. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jehož země nyní půl roku unii předsedá, dal již najevo, že je odhodlán své kolegy v případě potřeby zdržet na zasedání i o víkendu.
Jako nejobtížnější jsou označována nastávající jednání o finančních otázkách. K nim patří vývoj a výše subvencí zemědělcům, rozdělování dotací ze strukturálních, regionálních a kohezních fondů. Agrární dotace představují takřka polovinu rozpočtu EU.
Členové EU nebyli dosud schopni vypracovat společné stanovisko k agrárním dotacím. Jednání ovlivnila především neshoda mezi Německem a Francií, dvěma klíčovými zeměmi unie.
Spolková republika je největším přispěvatelem do bruselské pokladny, zatímco Francie získává ze zemědělských dotací největší podíl.
Nesoulad osy Paříž - Berlín
Francouzský prezident Jacques Chirac a spolkový kancléř Gerhard Schröder na žádné ze svých dosavadních schůzek nebyli schopni alespoň sblížit své názory na příští vývoj společné evropské zemědělské politiky. Agentura Reuters informovala, že minulý týden Francie odmítla německý návrh postupně v příštích letech snižovat přímé platby zemědělcům nynějších členů EU a uvolnit tak prostředky pro zemědělce nově přijímaných zemí.
Komisař odpovědný za rozšíření Günter Verheugen v rozhovoru pro televizi ARD včera vytkl Paříži, že neprokázala dostatek vůle přizpůsobit agrární subvence chystanému přijetí nových členů. "Musíme držet naši strategii obecného snižování výdajů, abychom usnadnili dodatečné výdaje na rozšíření," řekl.
Debata o financování společné zemědělské politiky obsahuje riziko, že neúspěch by mohl zablokovat jednání o rozšíření. "Plně chápu touhu po budoucích reformách, ale neměli bychom z nich dělat novou podmínku pro rozšíření," řekl dánský premiér Rasmussen.
Vedle finančních otázek čeká patnáctku ještě řešení politických problémů. K nim patří přijímání Kypru do EU. Východní část ostrova je od poloviny 70. let fakticky odtržena a je pod správou Severokyperské turecké republiky, kterou až na Ankaru mezinárodní společenství neuznává.
Turecko podmiňuje souhlas s řešením vleklého problému vstřícností vůči jeho žádosti stanovit začátek rozhovorů o jeho vstupu do unie. Svůj vliv může uplatnit nepřímo při jednáních o vstupu nováčků ze střední a východní Evropy do NATO, jehož je členem. Porozumění pro názory nachází Turecko u Spojených států, vlivného člena aliance.
Specifický problém představuje otázka Kaliningradu. Tato ruská enkláva na břehu Baltského moře nemá pozemní spojení s ruskou federací a dohady o podmínkách tranzitu se úzce dotýkají zájmů Litvy, která aspiruje na členství jak v EU, tak v NATO.
Smlouva z Nice, o níž Irové museli dvakrát hlasovat v referendu, obsahuje pravidla pro fungování unie po rozšíření o tucet nových členů. Evropská komise jich k přijetí před dvěma týdny doporučila jen deset. Proto bude nutno se dohodnout, jak se v takovém případě rozdělí váha hlasů mezi pětadvacet členů při rozhodování kvalifikovanou většinou.
Riziko odkladu
Složitost diskusí by mohla vést k odkladu, který by mohl ovlivnit náladu v kandidátských zemích, které se chystají uspořádat referenda o vstupu do EU. Polská ministryně pro evropské záležitosti Danuta Hübnerová řekla agentuře Reuters, že "pokud nastane odklad, bude to velmi obtížné vysvětlit naší veřejnosti. Víme, že přetrvávají rozdíly v názorech. Zároveň ale očekáváme, že patnáctka se o nejdůležitějších otázkách dohodne."
