Paříž a Berlín začaly hledat cestu k reformě agrárních výdajů EU

www.ihned.cz/cerny
Francie a Německo se rozhodly odstraňovat neshody ve vzájemném vztahu. Prezident Jacques Chirac a kancléř Gerhard Schröder se na první schůzce po zářijových volbách ve Spolkové republice soustředili na společnou zemědělskou politiku EU, nejcitlivější téma, které dělí dva významné členy Evropské unie.
Při schůzce ve středu večer v Paříži Francie a Německo podle listu Financial Times začaly hledat obrys kompromisu v otázce, kde jejich názory byly dosud protichůdné. Jejich dohoda byla v minulosti předpokladem změn v rámci celé Evropské unie.
Na společnou zemědělskou politiku EU padne takřka polovina výdajů z bruselských fondů. Největším dílem přispívá Německo, francouzští zemědělci naopak nejvíce získávají. Rozdílný v pohledu na reformu nejnákladnější položky rozpočtu unie je patrný od jara 1999, kdy prezident Chirac na berlínském summitu EU zablokoval již takřka připravenou dohodu o reformě agrární politiky.

Ukončené mlčení

Ještě na zářijové schůzce ministrů zemědělství v dánském Nyborgu, která se konala před německými volbami, nepadlo v zájmu nevyvolávat neřešitelné spory o reformě agrárních výdajů ani slovo. Přesto zástupci Berlína dávali najevo, že unijní rozpočet s ohledem na chystané přijetí nováčků ze střední a východní Evropy musí doznat změn. "I Francouzi umějí počítat," citovala agentura Reuters ministryni zemědělství Renate Künastovou.
Případné změny v agrárních subvencích by měly dopad ve více rovinách. V prvé řadě se týkají vlivných francouzských zemědělců. Ti se postavili proti návrhu reformy, který letos v červenci představil Franz Fischler, komisař EU odpovědný za zemědělství.
Úvahu, že by se část zemědělců více podřídila zákonům trhu a část dostávala podporu za udržování krajiny, označil ministr zemědělství Hervé Gaymard jednak za "ultraliberální", jednak za "bukolickou". Paříž se v každém případě staví proti tomu, aby jakékoli změny v agrárních subvencích nastaly před rokem 2006, kdy končí nynější finanční plánovací období unie. Počítá přitom s podporou těch zemí EU, kde je také silný zemědělský sektor, jako například Španělsko či Itálie.
Evropská komise se snaží prostředkovat mezi rozdílnými názory jednotlivých členů EU. Upozorňuje na to, že navrhované změny by se týkaly jen malé části zemědělců. Postupné snižování přímých plateb by se vztahovalo na zemědělce dostávající více než 5000 eur ročně, tedy asi jedné čtvrtiny. Komise uvádí, že polovina z příjemců přímých dotací dostává pouze 1250 eur ročně, zatímco omezení největších subvencí by pocítilo méně než 2000 zemědělských výrobců v celé unii.

Dopad na rozšíření unie

Debata o přímých dotacích má přímý vztah k procesu rozšiřování EU. Komisař Fischler v Nyborgu varoval, že obyvatelé zemí střední a východní Evropy řeknou "ne" v budoucích referendech o vstupu do EU, pokud by jejich zemědělci neměli dostat žádné přímé dotace. Navrhovaný postupný nárůst plateb nováčkům by proto měl být spojen s omezováním dotací ve "starých" členských zemích.
Odmítavá reakce Francie na reformní návrhy Komise vedla podle informací deníku Le Monde Franze Fischlera k tomu, že podrobnější verzi, doprovozenou výpočty o možných dopadech na zemědělce v různých zemích, zveřejní až na pomezí listopadu a prosince, těsně před kodaňským summitem EU, který by měl rozhodnout o rozeslání pozvánek novým členům. Tato vrcholná schůzka by se jimi proto již nemohla podrobně zabývat.