Příští rakouská vláda se nestane pro Evropskou unii problémem
www.ihned.cz/cerny
Předčasné volby v Rakousku, které se uskuteční koncem listopadu, rozhodnou o dvou věcech najednou. Za prvé odpoví na otázku, zda se populistickému Jörgovi Haiderovi vyplatilo vyostřit mezi Svobodnými vnitrostranický boj a znovu získat ve straně neomezené postavení. Zároveň se ukáže, zda se Svobodní, kteří si pod vlivem korutanského hejtmana vysloužili pověst nesnášenlivé krajní pravice, vrátí do lavic, ve kterých zasedá opozice.
Rakouské sousedy a čtrnáct členů Evropské unie nejvíce zajímá, zda příští vláda ve Vídni bude kooperativní uvnitř EU, která řeší úkoly jako rozšíření a vnitřní reformu. Nástup koalice lidovců a Svobodných v únoru 2000 vyvolal napětí mezi Rakouskem a zbytkem unie. Účast haiderovců ve vládě rozčiloval nejvíce Belgii, kde zaznamenával růst obliby pravicově populistický Vlámský blok, a Francii, která prožívala vzestup Národní fronty Jeana-Marii Le Pena. Ten svůj vliv nejlépe dokázal při letošních prezidentských volbách, v nichž při prvním kole vyřadil ze hry kandidáta socialistů, tehdejšího premiéra Lionela Jospina.
Vztahy mezi Rakouskem a ostatními členy EU se časem zklidnily. Jednak proto, že diplomatická skoroizolace Rakouska se ukázala jako neúčinná, ba dokonce kontraproduktivní. Dále také díky vyjednávačskému umu ministryně zahraničí Benity Ferrerové-Waldnerové.
Po zkušenosti, kterou udělalo před dvěma lety čtrnáct členů Evropské unie, je nepravděpodobné, že by po příštích parlamentních volbách hrozila recidiva minulé roztržky, a to i v případě, že by se Svobodní pod vedením Haidera, ale bez populárních politiků, kteří se osvědčili v ministerských funkcích, znovu podíleli na vládě.
Koaliční kombinace bez účasti Svobodných nepředstavují pro Evropskou unii problém.
