Praha, 10. 9. 2002, Radek Šalanda, Hana Vorlíčková ( www.ihned.cz/autori)

Dojde, nebo nedojde k omezení či dokonce zrušení státní podpory u stavebního spoření? Tuto otázku si klade čím dále více lidí. Důvodem je především financování škod vzniklých v důsledku povodní a s tím spojená nemalá zátěž pro státní rozpočet.

Diskuse na téma omezení výše státní podpory u stavebního spoření se nerozpoutaly v souvislosti s povodněmi. Tato otázka se probírá na vládní půdě či v Parlamentu delší dobu. Jedním z posledních kroků v tomto směru jsou stanoviska ministra financí Bohuslava Sobotky. "Snahou ministerstva bude u stavebního spoření prosadit takové změny, aby nejvíce zvýhodněni byli klienti, kteří využívají tento produkt pro řešení své bytové potřeby a nechtějí jen velmi výhodně spořit," konstatuje Jaroslav Třoska, tiskový mluvčí Ministerstva financí. Zároveň dodává, že je preferována varianta, kdy by se nové změny týkaly jen nových klientů, kteří vstoupí do systému stavebního spoření. Jaké konkrétní omezení bude chtít ministerstvo zrealizovat, je zatím neznámé.

Co je ovšem zřejmé, prosadit návrh na omezení státní podpory nebude vůbec snadné. Nejedná se totiž jen o ekonomický, nýbrž i politický problém. Jak přiznává Třoska, pokud by se již dnes "rozjel" legislativní proces s cílem novelizace zákona o stavebním spoření, příznivý dopad na státní rozpočet by se mohl objevit až v rozpočtovém roce 2004. "V současné době však zatím žádné zadání pro příslušný odbor Ministerstva financí, které by mělo vypracovat návrhy změn, neexistuje," dodává Třoska.

Dojde-li ke změnám u výhodnosti stavebního spoření je jedna věc. Stejně zásadní aspekt je, aby úpravy systému byly i citlivé. "Pokud v České republice dojde ke změně státní podpory, měla by vláda postupovat velmi opatrně. Lze říci, že stavební spoření zde může solidně fungovat i po snížení podpory. Na druhou stranu ale pro zachování stability je vhodné, aby tento pokles byl od státu kompenzován nějakou výhodou," konstatuje Kurt Matouschek, generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny. "Jako příklad citlivých změn systému stavebního spoření může posloužit Rakousko. Pravým opakem, kde došlo k dočasné likvidaci stavebního spoření vlivem nevhodného zásahu, je Slovensko," dodává Matouschek.

Vývoj stavebního spoření v letech 1997 až 2002

Sledovaný rok

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

Celkový počet platných smluv

1 967 849

2 371 816

2 801 389

3 424 580

4 196 408

4 276 408

Výše státní podpory vyplacená ve sledovaném roce

na smlouvy uzavřené v roce předchozím (mld. Kč)

3,817

5,068

6,393

7,719

9,313

10,631

Výše státní podpory v Kč vyplacená v průměru na jednu smlouvu

2 450

2 580

2 695

2 755

2 719

2 533

Výše vkladů (mld. Kč) ke konci roku resp. ke konci kvartálu

59 552

81 731

93 629

110 400

133 309

136 038



* Data k 31. březnu 2002

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR