Památky ustupují zábavním podnikům

O budovy se staletou historií mají zájem podnikatelé, kteří do jejich útrob stěhují zábavu.
www.ihned.cz/marek
Historické budovy podléhají v poslední době módním trendům. Zatímco většina z nich slouží jako připomínka starých časů a řada z nich je architektonickými skvosty, nyní se do jejich útrob stěhuje zábava. Jejich majitelé totiž zpravidla nemají dostatek financí na jejich opravu.

Věž nabídne místo pro umělce i večírky

Prvním odvážným krokem bylo v roce 1999 zřízení tanečního klubu Karlovy lázně v komplexu stovky let starých budov na Novotného lávce.
Podobným směrem se vydává projekt Jindřišské věže. Že lidé stále více touží trávit svůj volný čas originálním způsobem a že odlišení může být dobrým obchodem, začíná chápat i zdejší investor Jindřišská věž, s. r. o.
Interiér této historické památky z 15. století, která patří pražskému arcibiskupství, změní svoje "útroby" k nepoznání a hodlá tak konkurovat dalším místům, kde se lidé scházejí za zábavou.
Na deseti podlažích zde vyrostou obchodní prostory, restaurace, galerie a rovněž vyhlídka. Zajímavou možnost nabídne také prostor zcela na vrcholu věže, kde její tvůrci vytvořili prostor pro pořádání nejen firemních večírků. To vše s náklady přesahujícími 20 miliónů korun. Přitom samotný způsob, kterým pražské arcibiskupství zpřístupní tuto památku veřejnosti, je skutečně neotřelý.
Církev na údržbu "mrtvých" památek nemá dostatek financí, a tak se stále častěji uvoluje k jejich pronájmu. "Jindřišská věž není sakrální, po stránce bohoslužebné je to technická stavba," říká páter Kelnar z římskokatolické farnosti kostela sv. Jindřicha, jenž se nachází v bezprostřední blízkosti věže. Komerčnímu využití podle pátera tedy nic nebrání.

Zásadní požadavky kladou památkáři

Památkáři si vynutili, aby celková rekonstrukce věže co nejméně narušila její vnitřní historický ráz. A tak ve věži vyrostla speciální konstrukce, jež se dá nazvat "věží ve věži". Podobné požadavky měl v případě Karlových lázní také Pražský památkový ústav. Ten se navíc při rekonstrukci původně městských lázní obával při tanci dvou a půl tisíce lidí o statiku domu. Nakonec ale podnikatelé po splnění dalších podmínek památkářů dostali zelenou. Jednatel investora, společnosti Jindřišská věž, s. r. o., Petr Švestka, očekává návratnost vložených prostředků v průběhu čtyřicetiletého pronájmu.
Podobné stavby však nevznikají pouze v hlavním městě. Také centrum Brna se pyšní raritou. Tou se stal renesanční palác ze 16. století známý pod názvem Dům pánů z Lipé.
Dům po několikaletém chátrání koupila a zrekonstruovala společnost Unistav. Ta plochu tří tisíc čtverečních metrů využila jako exkluzívní prostory pro obchod, restaurace a zábavní prostory.

Související