Praha, 9. 8. 2002 (Jana Havligerová, Julie Hrstková, www.ihned.cz/autori)

Vláda na příští rok schválila rekordní schodek státních financí. Zároveň se rozhodla, že státní rozpočet poprvé nebude zahrnovat jednorázové příjmy z privatizace.

Ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že i proto je rozpočtový schodek rekordně vysoký. Kabinet však podle něj chce, aby prostředky, s nimiž stát hospodaří, byly průhledné. "Tím pádem se v celé nahotě ukázal strukturální deficit, který byl v minulých letech různými způsoby ukrýván," říká.

hn: Vláda na středečním jednání posvětila rozpočtový schodek ve výši 157,3 miliardy korun. Jak k němu došla, jaké budou v příštím roce příjmy a výdaje státu?

Budou to standardní predikované příjmy, které vycházejí z růstu hrubého domácího produktu v rozsahu 3,6 procenta, dvouprocentní inflace a zhruba devítiprocentní nezaměstnanosti.

Výdaje jsou v tuto chvíli dány zhruba dvouprocentním nárůstem běžných výdajů kapitol. První návrh také obsahuje zhruba desetiprocentní krácení prostředků na investice. Následně jsou výdaje ovlivněny i úhradou poměrně vysoké části ztráty Konsolidační agentury za rok 2001 a první částí za rok 2002 v rozsahu 60 miliard korun.

hn: První návrh hovořil o příjmech státu ve výši 683,2 miliardy a výdajích 840,5 miliardy korun. Budou se tato čísla měnit?

Domnívám, že pokud jde o příjmy, tak tam může dojít pouze k určitému malému zpřesnění oproti původním návrhům tak, jak šly do vlády vlastně krátce poté, co jsem nastoupil na resort financí.

Pokud jde o výdaje, tak ty jsou skutečně dány tím, že deficit je pevně stanoven. Ten se v průběhu jednání o rozpočtu v žádném případě nebude upravovat směrem nahoru, a domnívám se, že nebude prostor pro to, aby se upravoval dolů.

hn: Jaká je struktura rozpočtového deficitu?

Nárůst schodku státního rozpočtu mezi lety 2002, skutečností letošního roku a rokem 2003 je na první pohled poměrně značný. Proč tomu tak je?

Očekávaný schodek v roce 2002 představuje částku zhruba 69 - 70 miliard korun. To je do značné míry dáno tím, že Poslanecká sněmovna během roku schválila ještě některé dluhopisové programy, a ty deficit ovlivnily.

Na druhé straně, rozpočet roku 2002 byl konstruován tak, že v příjmové stránce obsahoval jednorázové a neopakovatelné příjmy. V celkovém rozsahu více než 50 miliard korun.

Současný návrh státního rozpočtu je sestaven s jinou filozofií. Je sestaven poctivě, to jest počítá jen s příjmy, které jsou zhruba v každém roce opakovatelné. Tím pádem se v celé nahotě ukázal strukturální deficit, který byl v minulých letech ukryt. Který byl s různou mírou pečlivosti ukrýván v minulých rozpočtech, a nejen za minulé vlády, ale už za předchozích kabinetů. Na počátku reformy veřejných financí je potřeba, abychom si nalili čistého vína. K tomu pravdivě sestavený rozpočet může přispět.

hn: Mohl byste vyjmenovat konkrétní položky deficitu?

Schodek má dvě části. Tou první je úhrada ztráty Konsolidační agentury v rozsahu 60 miliard. Pak je tam určitá část, která se týká hrazení účtu u Evropské investiční banky. Částka přesahující 90 miliard korun tvoří onen strukturální deficit. To znamená schodek mezi běžnými příjmy a výdaji.

Připomínám, že pokud jde o nárůst výdajů v příštím roce, tak zatím hovoříme pouze o návrhu státního rozpočtu. Počítáme ale s tím, že dojde k navýšení výdajů na platy v rozpočtové sféře - musíme financovat nový šestnáctitarifní systém platů. V tuto chvíli odhad hovoří zhruba o navýšení v rozsahu 10,5 miliardy korun. Objevily se však i názory, že by tato částka měla být vyšší. Bude to nyní předmětem našich analýz a vyjednávání s resorty. Rozsah částky se podle mého názoru může pohybovat v intervalu deseti a půl až čtrnácti miliard korun.

Další výdaje jsou spojeny s tím, že by v příštím roce měla proběhnout ze zákona valorizace penzí, čili jsou tam k tomu vytvořeny určité prostředky. A jak už jsem řekl, dochází k růstu běžných výdajů v rozsahu dvou procent.

Investice? Jako letos

hn: Budou se zvyšovat výdaje pro resorty, jejichž agendu označila vláda za priority?

V usnesení vlády byly stanoveny dvě priority - vstup do EU a podpora školství, vědy a vzdělání.

Pokud jde o první prioritu, už v původním návrhu byly obsaženy výdaje na financování informační kampaně. Tu musí financovat stát, aby občanům vysvětlil všechny aspekty vstupu do EU před uvažovaným referendem.

Druhou položkou, která zatím nebyla součástí návrhu, ale bude součástí upřesněné varianty státního rozpočtu, budou náklady, které budeme muset vynaložit v souvislosti s uspořádáním referenda o vstupu. Předpokládám, že rezerva bude někde v řádu 700 miliónů.

hn: Dostane resort školství finance ve výši šesti procent HDP, tedy zhruba o osmnáct miliard víc než letos?

Je zřejmé, že pokud se vláda rozhodne v příštím roce navýšit prostředky rozpočtové sféry na mzdy o uvažovaných alespoň deset miliard korun, tak velká část těchto prostředků se přesune ve prospěch mzdového fondu učitelů na základních a středních školách. To znamená, že dojde k navýšení prostředků kapitoly Ministerstva školství v platové části. Celkově se podíl výdajů na školství na veřejných výdajích zvýší.

Pokud jde o požadavek fixovat výdaje kterékoliv rozpočtové kapitoly na HDP, to je věc, která je metodicky špatně.

Tato fixace je velmi problematická. Působí nám to problémy i u Ministerstva obrany, kde se tak stalo v souvislosti se vstupem Česka do NATO. Nicméně byl dán poměrně vážný mezinárodní politický příslib, že obranné výdaje se budou pohybovat alespoň na hranici 2,2 procenta HDP. A jsme připraveni tuto variantu hájit. S tím, že do těchto výdajů resortu budou započteny i výdaje spojené s našimi angažmá v zahraničních vojenských misích a zcela legitimní bude, pokud se vláda v budoucnu rozhodne pro nákup nadzvukových letounů, aby i náklady spojené s takovouto operací byly zahrnuty do vojenských obranných výdajů.

Čili, pokud se mám vrátit ke školství, výdaje na vzdělávání budou prioritou, ale nelze je fixovat na růst HDP. Protože druhou ambicí vlády je, aby nezpomalil ekonomický růst.

hn: Jaká částka je v rozpočtu určena na investice?

Je to prozatímní informace - ale zatím vycházíme z toho, že by reálný podíl investičních prostředků na výdajích státního rozpočtu neměl poklesnout pod hranici skutečnosti letošního roku. Naším cílem je míru investic držet.

hn: S jakými prostředky budou hospodařit mimorozpočtové fondy dopravy a bydlení?

Vláda bude muset o rozpočtech těchto fondů v nejbližším období jednat. V minulých letech bylo zvykem, že jejich výdaje kryly privatizační příjmy. Toto téma bude opět na pořadu jednání. Bude záležet na tom, do jaké míry nebude možné pokrýt výdaje z vlastních příjmů fondu dopravy. V tuto chvíli se domnívám, že pravděpodobně budeme muset dodat fondu i vlastní příjmy, to jest podíl na spotřební dani a dálničních poplatcích.

Kraje budou mít víc z daní

hn: Je už jasné, kolik peněz připadne krajům?

Podle vládního prohlášení by měly kraje od počátku roku 2004 získat vlastní novou kapitolu rozpočtu. V tuto chvíli se proto rozhodlo, že krajům připadnou prostředky odpovídající kompetencím, které na ně byly převedeny. Bude to formou dotace ze státního rozpočtu.

Během roku 2003, v jeho první polovině, pak připravíme zákon o novém rozpočtovém určení daní. Podle něj bychom větší část prostředků převedli na kraje - zvýšil by se jejich podíl na daních. V roce 2004 by tedy kraje dostávaly prostředky, které budou spojeny s financováním některých specifických záležitostí, na kterých vláda bude mít v daných regionech zájem. Jejich druhou velkou část budou tvořit dotace, které budou účelově poskytovány na výplaty mezd, zejména pokud jde o školské zaměstnance.

hn: Doposud kraje dostávají peníze podle počtu obyvatel. Uvažujete o tom, že by kraje získaly něco navíc například z daní podniků, které mají v daném kraji sídlo?

Debatuje se o tom, zda nezabudovat ať už do rozpočtového určení daní pro obce, nebo pro kraje větší motivační prvek.

Nechci předbíhat, ale navrhoval jsem, aby rozpočtové určení pro kraje bylo definováno až v příštím roce právě proto, že nás teď čeká během podzimu složitá debata o reformě veřejných financí. Není dobré předurčovat použití dalších daňových příjmů, dokud nebude jasné, jaké procento z daní bude určeno na snižování schodku státního rozpočtu.

hn: Budou se měnit už pro příští rok některé daňové předpisy?

Ministerstvo financí má za úkol připravit novely daňových zákonů. Týká se to zejména novely zákona o spotřební dani a o dani z přidané hodnoty.

Předpokládám, že drtivá většina úprav, které by měly dopad na daňové zatížení, bude pravděpodobně učiněna až od roku 2004. Nemohu ale vyloučit, že pokud jde o spotřební daně, rozhodneme se pokračovat v harmonizaci už příští rok. Proto, aby změny nebyly skokové.

hn: Předpokládáte, že byste novelu zákona o spotřebních daních předložili sněmovně zároveň s rozpočtem na příští rok?

Novelu zákona o spotřební dani předložíme do Poslanecké sněmovny na podzim a nevím, jestli to projednávání bude zcela synchronizováno se zákonem o státním rozpočtu.

hn: Zvažujete, že změníte současnou sazbu sociálního pojištění?

Tato věc není součástí koaliční smlouvy. Bude otevřena v rámci debaty o reformě veřejných rozpočtů. Chceme předložit do konce roku do vlády materiál o střednědobém rozpočtovém rámci. Abychom jej mohli zpracovat, musí vláda nejprve rozhodnout o daňové politice v příštích čtyřech letech. Nechceme zvyšovat daňové zatížení práce. Cílem ale je, a teď hovořím v každém případě za sociální demokracii, odstranit nespravedlnost, která existuje v míře odvodů mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými.

Související