V ČR je běžné zisk podniku zmenšovat

V ČR je běžné zisk podniku zmenšovat

Lenka Stuchlová
www.ihned.cz/stuchlova
Praha, 24. 7. 2002
Prezident českého Svazu účetních Lubomír Harna soudí, že důležitá je nezávislost účetních standardů na státních institucích.

hn: Jsou účetní podvody, k jakým došlo v Americe, možné i u nás?

Jsem přesvědčen, že i když ne běžně, se tento jev samozřejmě odehrává všude, a tedy i v České republice. Je to otázka důvodů zkreslování účetnictví. V Americe docházelo k tomu, že byly vykazovány lepší účetní výsledky z hlediska fungování kapitálového trhu, akcionářů, udržení managementu, udržení vztahů s ohledem na jiné partnery a podobně.
U nás je běžnou věcí snažit se hospodářský výsledek naopak zmenšovat, tedy především u menších firem, protože u nás existuje velká závislost daní na účetnictví a naopak. Velké společnosti, které jsou prezentovány na kapitálovém trhu a hrají nějakou významnější roli, zase mohou mít důvody pro nadlepšování hospodářského výsledku. A to do té doby, než se situace stane nezvladatelnou a firma se dostává do úpadku. Vždyť Chemapol byla naše malá obdoba Enronu. Naštěstí ne s tak zásadním dopadem na malé akcionáře. Takže i tyto jevy se u nás objevují.

hn: Ve světě existuje mnoho účetních standardů. Existuje nějaký systém, který zaručí, že účetnictví bude odrážet skutečný stav?

Účetnictví je model. Model nikdy nemůže být stoprocentní realitou. Vychází z určité filozofie posuzování otázek, ale samozřejmě se hledá konsenzus, optimum, jak něco popsat. Ekonomický život je složitější, a i když si najdeme celou řadu kritérií, bude existovat určitá kombinace vlastností, kterou daná kritéria plně nevystihnou. Výsledkem toho je, že se stále řešení hledají a nikdy nejsou stoprocentní.
Otázkou je tady problém rozdílů v anglosaském a kontinentálním přístupu. My jsme zatím zvyklí vycházet z římského základu práva, tedy normativního, chceme mít vše popsáno. V anglosaské oblasti se začíná prosazovat otázka obsahu nad formou. V této souvislosti bych rád připomenul slova prezidenta Mezinárodní federace účetních, který při své návštěvě v Praze srovnával americký systém GAAP a evropský IAS. Jak prohlásil, právě tím, že ten který předpis je příliš podrobný a složitý, mohou se hledat spíše varianty, které sice vyhovují předpisu, ale jdou proti podstatě. Zatímco když je více necháno jen na té základní zásadě a ta je kontrolována, je menší prostor pro obcházení. Je to zajímavá myšlenka, zejména pro naši situaci, kdy legislativa jde tím směrem, aby se řešil každý detail, takže zásada může zůstávat skryta za snahou vše předem ohlídat a vyřešit.

hn: Když budeme výsledky jedné firmy účtovat podle různých standardů, dojdeme ke stejným výsledkům?

Příklad poskytuje Německo. Asi v roce 1993 nebo 1994 chtěl Daimler-Benz obchodovat na amerických kapitálových trzích a musel předělat účetní závěrku podle amerických standardů. Němci tvrdili, že do své legislativy nepustí liberální přístupy, založené na americkém principu. Kuriózní bylo, že podle striktních předpisů firma vykázala několik set miliónů zisku, kdežto v přepočtu podle pravidel amerického systému GAAP vykázala ztrátu.
A to se stávalo i u nás: Podívejme se na banky, řadu firem, které zahrnovaly do svých aktiv majetek, jenž měl být vykázán v nákladech z hlediska opatrnosti, takže aktiva neměla mít takovou cenu, jak byla účtována. Podniky vykazovaly výsledky kladné, přitom tomu ve skutečnosti bylo jinak a při konkursu se zjistilo, že z účetní hodnoty kapitálu zbyl jen nepatrný zlomek.

hn: Jaký je vztah úprav v České republice k mezinárodním účetním standardům?

Mezinárodní standardy jsou něčím, co vzniká v jakési virtuální rovině, na bázi dobrovolné mezinárodní instituce. Nadnárodní komise tvoří standardy, které přijímáme, nebo nepřijímáme. U nás je zatím účetnictví regulováno formou zákona, a teprve novelou platnou od roku 2002 došlo k pootevření dvířek tomu, oddělovat účetnictví od státu.
To znamená, že by národní účetní standardy mohly být mimo státní instituce. To je první krok. Důležitá je nezávislost účetnictví, tedy, aby účetnictví zobrazovalo věci tak, jaké jsou, a ne tak, jak si to politici přejí. Daně jsou vyloženě politickým nástrojem.

hn: Myslíte si, že by český zákon o účetnictví a s ním související další normy měly být novelizovány?

Samozřejmě došlo k určité novele, která se bohužel zpozdila, přišla o dva roky později, než jsme ji čekali. Ale od okamžiku, kdy už tato novela byla schvalována v Parlamentu, se pracuje na nové koncepci, která by měla znamenat další posun k tomu takzvanému věrnému a poctivému obrazu. Tam je potřeba vyřešit spoustu základních věcí a jednou z nich je oddělení účetnictví od daní. Je to třeba proto, abychom mohli být v účetnictví tvrdší a zároveň aby nebylo zneužito k daňovým únikům.

hn: Kdy můžeme očekávat další novelu zákona o účetnictví?

Nemluvíme-li o určitých nedostatcích ve stávajícím zákoně o účetnictví, které by bylo nejlépe řešit ještě na podzim technickou novelou, tak jsme měli určitou představu, že by nový zákon o účetnictví, který by reflektoval všechny prvky filozofie standardů, měl přijít na světlo někdy se vstupem České republiky do Evropské unie, čili zhruba za dva roky.