Spor o zemědělské dotace dělí členy Evropské unie
Adam Černý
www.ihned.cz/cerny
Praha, 11. 7. 2002
Návrh reformy společné zemědělské politiky Evropské unie, kterou přednesl komisař Franz Fischler, představuje startovací plochu pro již delší dobu se rýsující spor mezi členskými zeměmi. O výsledné podobě se bude diskutovat ještě měsíce a rozhodovat budou představitelé zemí patnáctky.
Fischlerem připravený kompromis nemůže nikoho dokonale uspokojit. Pokud ale nemá debata na toto téma skončit ve slepé uličce, je nepravděpodobné, že by se našlo řešení převratně odlišné od toho, které nabídl komisař Fischler.
Předchozí reformní pokus, který byl již připraven pro jarní vrcholnou schůzku EU v roce 1999 v Berlíně, ztroskotal na odporu Francie. Ta se i k nynějším návrhům staví kriticky. Její ministr zemědělství Hervé Gaymard prohlásil, že do roku 2006, kdy končí dosavadní rozpočtové období, se "nic nemá měnit". Paříž počítá, že podobně se budou vyjadřovat především členské země z jihu Evropy a také Irsko.
Ze 40 miliard, které představují nynější výdaje unie na zemědělskou politiku, Francie získává takřka 9 miliard a Německo 5,6 miliardy eur. Příspěvek Spolkové republiky tvořil v roce 2000 více čtvrtinu z celkových 98 miliard eur ročního rozpočtu unie.
Podporu změnám obsaženým ve Fischlerových návrzích dávají najevo Británie, Nizozemsko, Švédsko a Německo. Debata bude politicky velmi citlivá, protože o výsledku se bude hlasovat kvalifikovanou většinou. Komisař Fischler v této souvislosti v rozhovoru pro pařížský deník Le Figaro již varoval, že "by bylo nebezpečné, kdyby jeden stát zůstal stranou, v izolaci".
Kompromisní charakter návrhu odráží skutečnost, že i po reformě zůstane výše podílu nákladů na zemědělskou politiku vůči hrubému produktu celé unie beze změny, a to i po vstupu nových členů ze střední a východní Evropy. Fischler tvrdí, že pokud by v roce 2004 byla přijata desítka zemí, tak by v roce 2006, kdy začíná další rozpočtové období, dodatečné náklady na zemědělskou politiku činily pouze čtyři miliardy eur.
Fischlerův návrh přesunout část peněz určených dosud od podpory zemědělské produkce k rozvoji a údržbě krajiny by vylepšil pozici unie při jednáních v rámci Světové obchodní organizace. Snadněji by tam odvracela výtky, že dotacemi zvýhodňuje vlastní agrární produkci.
"Nový systém zbaví zemědělce svěrací kazajky zvyšování výroby za účelem vyšších dotací," charakterizoval smysl svého návrhu Franz Fischler. Jeho reforma sice míří vhodným směrem, ale i kdyby byla přijata, bude mít omezený dosah. Dosavadní finanční rámec se ve svém objemu nemění, jen obsah některých položek by se přesunul jinam.
Největší výdaje v rámci Evropské unie by pak už nepředstavovala zemědělská politika, ale prostředky ze strukturálních fondů.
