Německo definitivně schválilo odškodnění dezertérů z wehrmachtu
Berlín, 24. 6. 2002
Teprve 57 let po druhé světové válce se koncem minulého týdne dočkali úplné rehabilitace dezertéři z hitlerovské armády a homosexuálové pronásledovaní nacisty. Po německém Spolkovém sněmu také druhá parlamentní komora, Spolková rada, schválila zákon, který ruší příslušné rozsudky nacistické justice.
Po vleklých diskusích německý parlament, ovládaný tehdy konzervativci bývalého kancléře Helmuta Kohla, roku 1998 prohlásil za bezpráví kruté rozsudky za zběhnutí a odpírání vojenské služby. Paušálního očištění ale dezertéři nedosáhli a museli se ho jednotlivě domáhat u soudů. Na rozdíl od ostatních válečných penzistů z wehrmachtu či z elitních nacistických jednotek SS ale "zběhové" nepobírají veteránský důchod a dostali jen jednorázový příspěvek ve výši 7500 marek.
"Doufali jsme, že naše jednání po válce někdo ocení," vyjádřil pocity vedoucí sdružení obětí vojenské justice Ludwig Baumann, který utekl od jednotky v roce 1942 u francouzského Bordeuax, byl chycen a během dalších 40 minut odsouzen k smrti. Trest mu pak byl zmírněn na 12 let věznění v koncentračních táborech.
Podle Hitlerova hesla "Voják umřít může, ale dezertér umřít musí" vynesly nacistické vojenské soudy kolem 30 000 rozsudků smrti. 20 000 jich bylo vykonáno a většina ostatních odsouzených zahynula v koncentračních táborech. Přežilo kolem 4000 odsouzených a nyní jich žije už maximálně 200.
Paušální rehabilitace se týká i homosexuálů, jejichž orientace byla sice trestná i před nástupem nacistů k moci, ale ti pak tresty výrazně zpřísnili. K odsouzení do žaláře stačilo i jen pohlazení nebo polibek dvou osob stejného pohlaví. Trestnost homosexuality byla zrušena až dlouho po válce, v bývalé NDR v roce 1968 a ve Spolkové republice až roku 1994.
(čtk)
