Jiří Sládek
www.ihned.cz/sladek
Paříž/Praha, 19. 6. 2002
Francouzští voliči odmítli v nedělních parlamentních volbách únavné sdílení moci prezidentem a premiérem z opačných táborů. Odpadla tak významná překážka, která v uplynulých letech vážným způsobem paralyzovala francouzskou zahraniční politiku.
"Systém nespolupráce a vzájemných protikladů byl už naprosto neúnosný, poškozoval manévrovací prostor Francie na mezinárodní scéně," míní Adolf Bašta, pařížský zpravodaj Rádia Svobodná Evropa.
Teď se věci mění.
Neogaullistický prezident Jacques Chirac, oproštěný od obtížné spolupráce s levicovým premiérem Lionelem Jospinem, bude mít nyní mnohem volnější ruce v evropských záležitostech.
Brzy to bude zjevné. Až přijede francouzský prezident Jacques Chirac koncem týdne na summit Evropské unie ve španělské Seville, mnozí jeho kolegové pocítí úlevu. Stanovisko Paříže uslyší z jediných úst a nebudou je muset dodatečně sondovat. Odborníci soudí, že evropské postoje Francie budou v mnoha ohledech čitelnější.
"Francii již neposlouží soužití nesourodých politiků jako výmluva pro nedostatek rozhodnosti a absenci evropských vizí," řekl agentuře Reuters politolog Dominique Moisi z pařížského Ústavu pro mezinárodní vztahy. "V tomto smyslu se situace změní," uvedl.
To by mělo přinést uvážlivější přístup Paříže k Bruselu. "Nově zvolení politici teď zřejmě budou cítit zcela novou zodpovědnost," soudí Adolf Bašta.
To neznamená, že z evropské politiky Francie budou evropští partneři Francie jenom nadšení.
Chirac bude moci bez obtíží přijímat veškerá obtížná rozhodnutí: To je podle expertů potěšitelná zpráva. V evropské politice se však nikdy zcela nevzdálil své minulosti přesvědčeného gaullisty. Má stále blíže ke vzletným vyprázdněným projevům o evropské budoucnosti, než ke konkrétním činům.
"Těžko lze u něj nalézt jakoukoli jinou politickou linii, než nenápadné zviditelňování významu samotné Francie," soudí Daniel Gros, ředitel bruselského Centra evropských politických studií. Jistou nevýhodou je podle Grose malá předvídatelnost Chirakových politických priorit.
Mezi překážkami dobrých vztahů s Bruselem zmiňují odborníci Chirakovu velkou slabost pro francouzské farmáře, kteří tolik vydělávají na společné zemědělské politice unie, stejně jako jeho zatvrzelé odmítání deregulace trhu s elektřinou a státních železnic.
"Zdá se být vyloučené, že by Francouzi v blízké době ustoupili od svých představ o zemědělské politice," říká Adolf Bašta.
Největší obavy vzbuzuje Chirakův předvolební slib třicetiprocentního snížení daní. Vzhledem k tomu, že státní pokladna neoplývá velkými přebytky, je vážně ohrožen závazek vůči Evropské unii zlikvidovat rozpočtový deficit do roku 2004. "Premiér Raffarin bude mít těžkou hlavu z toho, kde na financování reformních kroků vzít peníze," uvedl deník Le Figaro.
Francie dělá vše pro to, aby obavy evropských partnerů zmírnila. Zdráhá se současně jasně vyjádřit. "Ministr financí Francis Mer svým protějškům v Evropské unii zřejmě pouze sdělí, že Francie bude respektovat evropské cíle," uvedl list Le Parisien.
Prozatím odborníci odhadují, že deficit se zvýší z odhadovaných 1,8 na 2,6 procenta. To by vysloužilo Francii jistou nedůvěru evropských partnerů i Bruselu. "Prozatím se zdá, že Paříž se bude snažit držet tento problém stranou," citovala agentura Reuters mínění odborníků.