Kandidátské země řeší měnové dilema
Maďarská vláda chce dohlížet na centrální banku, v Polsku sílí otevřené výzvy k devalvaci zlotého.
Marta Stolařová
www.ihned.cz/stolarova
Praha, 17. 6. 2002
Nejen česká koruna, ale také maďarský forint a polský zlotý již delší dobu zpevňují a vyvolávají spory o dopadech tohoto vývoje na export. Diskutuje se také o politice úrokových sazeb a úloze centrálních bank. Jedině Národní banka Slovenska ze všech středoevropských emisních institucí řeší opačný problém a minulý týden byla po půldruhém roce nucena zasáhnout proti pádu koruny.
V Maďarsku a Polsku dávají vlády levého středu stále hlasitěji najevo nesouhlas s posilováním forintu a zlotého, což má špatný vliv na hospodaření vývozců a na hospodářskou dynamiku. V obou zemích také kabinety prosazují určité legislativní změny, které by ve svém důsledku zasáhly do postavení a pole působnosti centrálních bank.
Maďarská vláda premiéra Medgyessyho hodlá ustavit orgán, který by dohlížel na činnost Národní banky Maďarska (NBH). Jeho členy by jmenoval parlament a ministr financí. Banka se přirozeně bouří s tím, že by to omezilo její nezávislost a navíc takové řešení odporuje zásadám platným v Evropské unii.
"V zemích EU žádný orgán pro dohled nad centrální bankou, do něhož by strany delegovaly své zástupce, nemají," konstatuje se v prohlášení NBH. Její předseda Zsigmond Járai říká, že největším problémem je rozpočtový schodek, který letos dál roste.
"Jestliže vláda není schopna uhlídat rozpočtový deficit, pak manévrovací prostor centrální banky je velmi omezený. Naším hlavním cílem je udržet cenovou stabilitu," zdůrazňuje Járai. K účinnosti měnových intervencí je skeptický: "Nevěřím, že by centrální banka mohla uměle udržet po delší dobu měnový kurs. Ten by měl stanovit trh. Chce-li to emisní banka změnit, musí utratit spoustu peněz - a výsledek stejně dlouho nevydrží."
V Polsku postiženém hospodářskou stagnací vyzývá vláda k výraznému snížení úrokových sazeb, pro něž v podstatě vypovídá i překvapivě rychlý pokles inflace. Spor kabinetu s centrální bankou (NBP) se vyhrotil natolik, že se do něj vložil prezident Aleksander Kwaśniewski, odhodlaný podle svých slov hájit nezávislost NBP v duchu ústavy.
Před zítřejším setkáním Kwaśniewského s finančníky a bankéři se objevily otevřené výzvy k devalvaci zlotého o 20 až 25 procent. Ministr financí Marek Belka se od těchto návrhů distancoval, připustil však, že několikaprocentní oslabení zlotého by neohrozilo dluhovou službu ani cenový vývoj. Své znepokojení nad snahami omezit pravomoci centrálních bank dala několikrát najevo Evropská komise, která se k této věci chce brzy vyjádřit obšírněji. Média v Maďarsku i v Polsku v této souvislosti připomínají, že pod nátlakem Bruselu musela před časem stáhnout "protiintegrační" novelu zákona o České národní bance také vláda v Praze.
