Prezidentův plán ohrožuje stabilitu společné evropské měny

Jiří Sládek
www.ihned.cz/sladek

Paříž/Praha, 11. 6. 2002
Prezident Jacques Chirac se podle všeho pustil na tenký led, když v předvolební kampani vyslovil závazek podstatného snížení daní.
Ambiciózní sliby předpokládající třicetiprocentní škrty daňové zátěže mohou ještě přibrzdit nespokojenci v prezidentově táboře, míní experti. Jako argument proti se jeví především nevyhovující stav státních financí.
Chirakovy rozpočtové plány se přesto mnohým jeví jako nepřehlédnutelné ohrožení evropské měny. Odborníci citují především důsledky podobných kroků: možné překročení evropského Paktu stability.
Je toto nebezpečí reálné?
Jako mnoho jiných ekonomik, Francie zřejmě překročí původní odhady deficitu. Hranice 1,6 až 1,9 procenta hrubého domácího produktu, kterou předpokládal poražený socialistický kabinet, se nyní jeví jako vysoce podceněný údaj.
"Situace je mnohem dramatičtější," varuje David Naude, ekonom Deutsche Bank, citovaný agenturou Reuters. "Čísla dávají žalostný dojem." Skutečný deficit bude podle něho mnohem větší.
Oborníci předpokládají schodek vyšší než 2, 5 procenta. Někteří uvádějí i čísla nad tři procenta. Ta jsou již pevnou hranicí, kterou by neměla žádná ze zemí eura překročit.
"Francii by hrozila v případě takového vývoje tvrdá kritika z Bruselu," uvedl nedávno britský list Financial Times.
Žádná ze zemí eurozóny pochopitelně netouží zpochybňovat závazná kritéria evropské měny. Ani Francii by nebylo rozhodně příjemné naslouchat kritice evropských úředníků.
Přesto se zdá, že poslední vývoj zastihl Paříž nepřipravenou. "Poslední vývoj rámující obavy o francouzskou měnu byl od počátku zcela předpovídatelný," soudí Emmanuel Ferry, ekonom společnosti Exane. "To nicméně nesnižuje dramatičnost situace."
Chirakův tým s těmito názory nesouhlasí. Oponuje kritikům optimistickým povědomím ekonomického růstu: Podle agentury AFP takto chce získat francouzský stát 65 miliard eur.
Odborníci však Francii předpovídají přesný opak toho, co stálo psáno v předvolebních materiálech neogaullistů. Paříž by podle nich měla omezit veřejné výdaje a zapomenout na své předvolební sliby o snížení daní.
Kabinet premiéra Raffarina navíc musí počítat s reformou penzijního systému. Chirac přislíbil i vytvoření nových 500 000 pracovních příležitostí. Experti říkají, že to jsou náročné programy, na které budou gaullisté obtížně hledat finanční zdroje. "Stabilita eura by měla být základní prioritou, se kterou si není možné zahrávat," tvrdí Emmanuel Ferry.
Přání Bruselu se však mohou jevit ve Francii podružná, pokud nastane situace podobná stávkové vlně v polovině 90. let, která smetla tehdejšího Chirakova premiéra, kterým byl Alain Juppé.
Všechna dobrá předsevzetí vládních ekonomů vygumovala politika ústupků vůči bojovně naladěným odborářům.
Ti mohou jen pramálo naslouchat argumentům o špatném stavu státních financí. Výdaje státní pokladny převýšily příjmy během prvního čtvrtletí o 32 miliard eur. To je větší schodek, než byl v plánu pro celý letošní rok.