Moskva/Praha, 30. 5. 2002
Brusel se včera po jistém váhání rozhodl poskytnout Rusku status tržní ekonomiky a učinil tak jako první. Ze strany USA se Moskva tohoto gesta, přestože se o něm spekulovalo, minulý týden na summitu Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Georgem Bushem, nedočkala.
Jedinečný krok
"Ještě před nedávnem jsme na to ani nepomysleli, dnes je to realita," řekl včera v Moskvě předseda Evropské komise Romano Prodi. Podle analytiků, které včera citovaly ruské internetové noviny, je to bezprecedentní krok už proto, že obvykle bývá status tržní ekonomiky poskytován zemím až po jejich vstupu do Světové obchodní organizuace (WTO).
V případě Ruska bude tedy uplatněn opačný postup. Prezident Putin před nedávnem v listu Vedomosti uvedl, že jeho země by se do WTO mohla začlenit pravděpodobně v roce 2004. Není však vyloučeno, že vzhledem k významnému pokroku v ekonomických reformách a k velmi slibným hospodářským ukazatelům bude přístupová procedura urychlena. Z postsovětských států jsou ve Světové obchodní organizace zatím jen Kyrgyzstán a Moldavsko.
Struktura vývozu Rusko netěší
Evropská unie je pro Rusko největším obchodním partnerem. I tak se většina analytiků shoduje v tom, že čísla neodpovídají možnostem ruské ekonomiky ani představám jejích "kapitánů". Rusko se totiž na obchodní výměně patnáctky podílí 4,4 procenty v dovozu a pouhými 2,1 procenta ve vývozu.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v nedávno zveřejněné srovnávací analýze uvedl, že na německém obratu má Rusko sotva dvouprocentní podíl, zatímco na trojici středoevropských kandidátských zemí připadá celkem 6,3 procenta obchodního obratu SRN se světem.
Moskvě přirozeně nevyhovuje ani struktura vývozu, v němž mají stále drtivou převahu suroviny, především palivoenergetické. Ruské firmy by také chtěly vyvážet "přidanou hodnotu", v dohledné době se však v komoditní skladbě exportu z této země žádný dramatický zvrat nedá očekávat. Pro zvýšení vývozu zpracované produkce bude nejprve potřeba významněji investovat do rozvoje a modernizace tamního průmyslu.
Naopak, intenzívní jednání na různých úrovních jsou zaměřena na zvýšení dovozu ruské ropy a plynu. Ve změněné bezpečnostní a strategické situaci, jaká nastala ve světě po loňském 11. září, se význam Ruska jako dnes již stabilního partnera nebývale zvýšil. Zájem o zvýšené dovozy surovin, podpořený strategickými investicemi do ruského těžebního průmyslu, mají ostatně nejen západoevropské země, ale také Spojené státy americké.
Reexport plynu je obtížné téma
Včerejšímu summitu Rusko - Evropská unie předcházelo počátkem týdne v Moskvě jednání komisařky pro energetiku a dopravu Loyoly de Palaciové o liberalizaci obchodu s plynem. Nejtvrdším oříškem těchto negociací je zájem firem v zemích unie, aby směly zemní plyn dovezený z Ruska dále reexportovat.
"Rozhodně jsme v tomto jednání pokročili. Dohodli jsme se zejména, že dříve uzavřené dlouhodobé kontrakty zůstanou v platnosti," citovala komisařku agentura Reuters po jejím setkání se šéfem největší světové plynárenské společnosti Gazpromu Alexejem Millerem.
Vedení této firmy opakovaně kritizovalo postupující liberalizaci plynárenství v EU, v jejímž duchu se mají jednotlivé trhy otevřít nezávislým dodavatelům. Cílem je zajistit konkurenční prostředí a snížit ceny. To do jisté míry koliduje s dlouhodobými, někdy až dvacetiletými kontrakty, na nichž zakládá svoji obchodní politiku Gazprom. Sporných otázek je více, jednou z nich je zavedení jednotných cen pro domácí ruské a pro zahraniční odběratele.
Problémem jsou i investice evropských firem do ruské energetiky. "Museli jsme těžce přesvědčovat koncerny jako je Shell, k investicím v naší zemi," postěžoval si německému deníku Handelsblatt Putinův hospodářský poradce Anton Danilov-Daniljan.
Vstoupí Moskva do unie?
Včerejší summit oživil otázku případného členství Ruska v Evropské unii. Již těsně před ním podpořil tuto myšlenku italský premiér Silvio Berlusconi. Na summitu se o této otázce nehovořilo - Rusko o členství zatím neuvažuje a unie s ním jako s kandidátskou zemí nepočítá.
Berlusconiho přesto včera podpořil i ředitel jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť, Německého ústavu pro hospodářský výzkum Klaus Zimmermann. "Všechny ekonomické a politické argumenty pro východní rozšíření hovoří pro to, aby bylo členství v unii nabídnuto i Rusku," řekl na semináři v Cottbusu.
Spolupráce se však mimo hospodářství má rozvíjet i v boji proti terorismu. "Budeme společně rozhodně postupovat proti terorismu," uvádí oficiální komuniké ze summitu.
Rusové si patnáctky váží
Vztahy s unií jsou pro ruské občany velmi důležité. Podle výsledků průzkumu, jehož výsledky tento týden uveřejnil deník Izvěstija, považuje 47 procent obyvatel vztahy s patnáctkou za důležitější než s USA. Pouze čtyři procenta lidí byla opačného názoru a 29 procent považuje oba partnery za stejně důležité.

(Marta Stolařová, Jaroslav Lenert)
www.ihned.cz/red

Obchod EU s Ruskem ( v miliónech eur)

Rok vývoz EU změna oproti dovoz EU změna oproti obchodní bilance
předcházejícímu předcházejícímu
roku (v procentech) roku (v procentech)
1995 14 382 015 20 149 545 - 5 767 530
1996 17 110 360 +18,9 % 22 133 042 + 9,8 % - 5 022,682
1997 23 146 974 +35,3 % 25 683 621 +16,0 % -2 536,647
1998 19 165 825 -17,2 % 21 846 875 -14,9 % -2 681,050
1999 13 373 547 -30,2 % 24 735 083 +13,2 % -11 361,535
2000 19 837 000 +48,3 45 316 000 +83,2 -25 479 000
2001 12 032 000 24 801 000

Údaje za rok 2001 zahrnují pouze prvních šest měsíců
Pramen: Eurostat