Program za účast ve vládě obětovat nemůžeme

Jana Havligerová, Josef Pravec
www.ihned.cz/autori

Praha, 24. 5. 2002
Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová nemá ráda kompromisy a má vážné výhrady jak k ODS, tak k ČSSD. Přesto je Koalice s těmito stranami připravena po volbách vyjednávat o nové vládě.

hn: Po volbách zřejmě nebude možné sestavit jiný než koaliční kabinet. Co z programu by Koalice byla ochotna obětovat, aby případně mohla vstoupit do vlády?

Ve vládě chceme být proto, abychom mohli realizovat náš program. Takže ho nemůžeme účasti v kabinetu obětovat. Vláda, do které bychom vstupovali, musí být vládou, která přivede Česko do Evropské unie, začne bojovat proti korupci a skončí se zadlužováním země. A měla by to být vláda, která provede sociální a důchodovou reformu. Neméně důležitou záležitostí jsou investice do vzdělání. To je našich pět priorit.

hn: Minimálně dvě z těch, které jste vyjmenovala, nebude snadné prosadit - důchodovou reformu a školné na vysokých školách. Jste ochotni přistoupit na kompromis?

Školné nebude kardinální otázka. Sociální a důchodová reforma ano. U vícezdrojového financování školství je velký prostor pro diskusi. Ani my nechceme zavést školné v podobě, která by bránila dětem ze sociálně slabých rodin studovat. Chceme nastolit systém, který přinese školám více peněz i ze soukromých zdrojů, ale nebude blokovat přístup dětí ze sociálně slabých rodin ke vzdělání. To nepřipustíme.
Čili největší problém vidím v tom, že sociální demokracie chce zvyšovat daně, odmítá provést úsporné reformy sociálního systému a bagatelizuje problém důchodové reformy.

Peníze musí být především na priority

hn: Podle průzkumů veřejného mínění i lidé, kteří se hlásí k pravici, požadují sociální jistoty. Nemáte obavu, že zdůrazňováním rozpočtových úspor odrazujete značnou část voličů?

Ne, toho se nebojím. Lze totiž uvést řadu příkladů, kde se plýtvá. Na všeobjímající pečovatelský stát tato země nemá. Proto jsme třeba proti plošným přídavkům na dítě, ty ať směřují k rodinám s nižšími a středními příjmy, ne k rodinám bohatým.
Stejně tak sociální dávky nebo i podpory v nezaměstnanosti jsou častokrát vypláceny jen z toho důvodu, že mnoha lidem se víc vyplatí být na podpoře, než jít pracovat.
A pokud jde o důchodovou reformu: Když chceme, aby si lidé na penzi šetřili, tak proto, aby důchodci měli zajištěn důchod. Současná politika vede k tomu, že narůstá deficit na důchodovém účtu a průměrná úroveň důchodů se snížila na třiačtyřicet procent hrubé mzdy. Vláda vlastně posílala důchodce do chudoby.
Námi navrhovaná reforma je i sociálně ohleduplná. Nechceme jít do dalších deficitů, a tak ji nastartujeme pomocí peněz získaných z privatizace. V plném rozsahu by byla zavedena až mezi lety 2010 - 2020.

hn: Další citlivou otázkou je bytová politika.US-DEU je vnímána spíše jako exponent zájmů majitelů domů, kteří trvají na odstranění regulací...

Nemyslím, že jsme takto vnímáni. A hlavně - naše návrhy vycházejí ze stanovisek různých zájmových skupin. Chceme, aby byl zaveden skutečně adresný příspěvek na bydlení, který pomůže zejména důchodcům ve velkých městech. Zároveň ale chceme otevřít trh s byty, který uvolní existující rezervy volných bytů. Chceme podpořit jak nájemní, tak družstevní bydlení.
Naším cílem také je, aby na hypotéku dosáhly příjmově průměrné rodiny. Daňové úlevy a státní garance by měly vést k tomu, aby se měsíční splátky snížily na úroveň průměrného nájemného, tedy na tři až pět tisíc korun. Splátky by přitom měly být v plné míře odečitatelné z daní. Chceme také zavést levné, takzvané předhypoteční úvěry se státní garancí.

hn: Daňové úlevy, dotace a státní garance - jak se to shoduje s tím, že kabinet by měl snižovat rozpočtové schodky a měla by oslabovat paternalistická role státu?

Snížit zadluženost státu nepůjde z roku na rok. To je úkol pro celé volební období jedné vlády.
Pokud jde o to, jak se naše plány promítnou do rozpočtu, tak se snažíme v jednotlivých kapitolách vždycky někde přidat a někde ubrat. Když navrhujeme posílit podporu hypoték, chceme o něco méně podporovat stavební spoření v případech, kdy takové úspory nebudou použity na bydlení.
A vyšší výnosy pro stát by mělo přinést také uvolnění trhu s byty a náprava cen nájemného.

hn: Tvrdíte, že více peněz věnujete školství. Pokud se ale má zvýšit kvalita výuky, patrně se to neobejde bez zvyšování učitelských platů. Nevyzní takové sliby do ztracena?

To není jen otázka státního, ale také veřejných rozpočtů. Zřizovatelská funkce u škol byla přesunuta na obce a na kraje. A ty by podle našich představ měly mít větší podíl na výnosech z daní. Pak by na školství mělo být více peněz.

hn: Zní to všechno hezky, ale vaše náměty zatím u politických partnerů nenašly velkou odezvu. A ti se po volbách nezmění. Takže se opět vracíme k otázce: Z čeho jste ochotni ustoupit?

Přála bych si, aby po volbách vznikla většinová vláda postavená na dohodě o programu. A součástí koaliční smlouvy o programovém prohlášení by mělo být stanovení priorit. Na ty, které budou zvoleny, musí být finanční prostředky. Na tom, co v prohlášení nebude, se musí šetřit.

hn: Co z priorit Koalice by případně nemuselo být v programovém prohlášení?

Neumím si představit, že by vláda neprovedla důchodovou reformu. Pokud jde o její detailní podobu, jsme samozřejmě připraveni na diskusi. Není také možné, abychom šli do vlády, která bude navrhovat zvýšení daňové zátěže. My například chceme snížit daň z příjmů právnických osob v prvním kroku na 25 procent a po nezbytné stabilizaci v dalším kroku na 20 procent. Účast v kabinetu, který bude ztěžovat situaci podnikatelům, to tedy ne.

Vybírat mezi ODS a ČSSD má mnoho úskalí

hn: Z toho, co říkáte, se zdá, že přece jen máte názorově nejblíže k Občanské demokratické straně. Znamená to, že v povolebních jednáních budete tlačit Koalici právě tímto směrem?

Nezaznamenali jsme, že by nás třeba v daňových záměrech ODS v tomto volebním období podpořila. S ODS jsme ve velkém konfliktu i pokud jde o vstup do Evropské unie. Občanská demokracie se netají tím, že svým voličům možná doporučí, aby v referendu nehlasovali pro vstup do EU, pokud od unie nedostaneme určité garance. To mi připadá úplně šílené.
A druhá věc, ve které se neshodneme, je budování právního státu a boj proti korupci. ODS, a podle mne zejména Václav Klaus, reprezentuje kapitalismus bez pravidel. Když si mám vybírat jen mezi ODS a ČSSD, má to mnoho a mnoho úskalí. A sestavení většinové vlády za těchto podmínek bude hodně velký problém.

hn: A s kým tedy chcete jít do vlády?

ODS vnímám jako stranu, která paradoxně teď chce znovu mobilizovat proti socialismu a přitom čtyři roky drží socialistickou vládu u moci. Říká hesla, která vzápětí po volbách nikdy neplní.
A ČSSD je z poloviny složena z lidí, kteří ještě do revoluce byli v KSČ a kteří jsou tím hodně poznamenáni. Vůbec také neusiluje o vyrovnání s minulostí a dokonce blokuje jakékoli naše návrhy v tomto směru. Například zřízení institutu Dokumentace doby totality, potrestání komunistických zločinů, otevření svazků, lustrace, očistu veřejné správy. Představuje sílu, která lidi spojené s bývalým režimem vtahuje zpátky do nejvyšších pater politiky a státu.
Jestli chcete, abych upřednostnila jednu nebo druhou stranu, tak to neumím.

hn: Jsou ale jiné možnosti?

Vylučujeme spolupráci s totalitními nebo extremistickými stranami. Jako demokrati nemůžeme vyloučit jednání s demokratickou stranou. Samozřejmě se může stát, že se nakonec prostě neshodneme. Na určité kompromisy jsme připraveni, ale ne v některých principiálních věcech.

hn: Kdyby Unie svobody byla připravená na kompromisy, tak možná nemusela vzniknout opoziční smlouva...

V roce 1998 byla jiná situace. Tehdy Unie svobody před volbami slíbila, že nepůjde do vlády s ČSSD. Po volbách, a já jsem to považovala za správné, nezbylo nic jiného, než ten slib dodržet. Jiná věc je, že jsme předpokládali, že se bude jednat o sestavení pravicové vlády. Právě proto, abychom nyní nezablokovali povolební jednání, nevymezujeme se nyní tak, že za žádnou cenu nepůjdeme do vlády s tou či onou demokratickou stranou.

Lidé by se měli bát opoziční smlouvy

hn: Často se mluví o novém povolebním spojení ODS a ČSSD. Co nabízíte jako alternativu této aliance?

Především to, že Koalice je jedinou z demokratických stran, která je schopna zabránit pokračování společného vládnutí ČSSD a ODS. Samozřejmě, když se voliči nebudou této hrozby bát, tak Koalice nebude mít sílu podobnému spojení zabránit. Když ve volbách dostaneme dostatek hlasů, uděláme všechno pro to, abychom zabránili pokračování opoziční smlouvy.

hn: Ale proč by se občané měli bát opoziční smlouvy, nebo něčeho podobného?

Kdyby tento způsob vládnutí pokračoval, bude znamenat, že například nebude vůbec na důchody. Když to budu měřit jen přes peníze, tak to znamená, že se budou omezovat výdaje na školství a ekonomické oživení bude na úkor obrovského dluhu. Je možné, že někteří lidé si ještě neuvědomují, že žijeme na dluh a blíží se okamžik, kdy to někdo bude muset zaplatit. Ale ten okamžik se blíží a my to lidem chceme sdělit.

hn: Čím hodláte přesvědčit buď ODS, nebo ČSSD, aby spolupracovaly s někým jiným?

Domnívám se, že povolební debata nebude na žádném principu obchodu. Pokud budou mít ODS a ČSSD dostatek hlasů, aby vytvořily pohodlnou většinu, a dokonce třeba ústavní většinu, tak nebude síly, která by jim v tom zabránila.
Protože v pozadí jsou záměry, které se zatím nepodařilo realizovat - změnit volební zákon a okleštit politickou soutěž, omezit pravomoci prezidenta a centrální banky. A vlastně podřídit většinu nebo všechny instituce, včetně mediálních rad, jenom vládní většině v Poslanecké sněmovně.
Doufám, že si voliči uvědomí, že třeba omezení politické soutěže jen na dvě strany, které jsou spolu nerozlučně spojeny, ohrožuje i demokratické fungování státu.

hn: Momentální volební preference Koalice nejsou příliš růžové. Není jejich propad dán také nedůvěrou v to, zda spojenectví s lidovci přežije volby?

Propad preferencí je dán evidentně problémy, kterými prošla Čtyřkoalice. Mnoho voličů, kteří by bývali volili Čtyřkoalici, je teď mezi nerozhodnutými. Právě ty chceme maximálně oslovit. Koalice má společný program, a ten budeme společně prosazovat nejen do voleb, ale i po volbách. Předpoklad, že se rozdělíme a půlka půjde s jednou stranou opoziční smlouvy a druhá s druhou, nenastane.

Nechceme strašit veřejnost

hn: ODS a ČSSD jsou hlasitě slyšet v diskusích o Benešových dekretech. Koalice naopak zaujala střízlivé stanovisko. Není to v předvolební době politická chyba?

Rozhodli jsme se zaujmout takové stanovisko právě proto, abychom přispěli k uklidnění české veřejnosti.

hn: Což se nepodařilo...

Nepodařilo. Takže v tuto chvíli nezbývá než otevřeně říci něco jiného: ODS a ČSSD zneužívají téma národních zájmů v předvolebním boji, straší lidi něčím, co prostě nehrozí, a to revizí výsledků druhé světové války.
Jsem přesvědčena, že jednání Klause a Zemana má dvojí účel. Jeden je postrašit lidi a pasovat se do role zachránců národních zájmů. Druhý - vymyslet alibi pro vytvoření budoucí vlády. Vlády, která přes programové rozdíly bude sestavena na bázi obrany národních zájmů.

hn: Vyjádříte se jednoznačně alespoň k majetkovým restitucím?

Jednoznačně jsme řekli, že jsme proti tomu, aby se otevíraly další restituce před rokem 1948. Dokonce jakékoli.

hn: Platí to i o KDU-ČSL?

Stoprocentně, i Cyril Svoboda to řekl jasně.

hn: Jaké jsou vaše osobní mantinely pro vstup do vlády? Za jakých okolností byste řekla: "Jak chcete, ale beze mě?"

Odpověděla bych takto: Každý politik nebo dokonce každý člověk má nějaké mantinely. Pokud uznává nějaké hodnoty, tak má hranice, za které už jít nemůže. Ale že bych o tom teď spekulovala, tak to ne.

hn: Nenaznačíte je alespoň?

Rozhodně nemohu, jako Václav Klaus v minulosti, slibovat, že buď doleva, anebo s Klausem. A po volbách uzavřít smlouvu, která znamená, že kdo volil Klause, podpořil socialistickou vládu. To nepřipouštím. A kdyby taková situace nastala, nemohla bych se pod něco takového rozhodně podepsat.