Malta rychle dohání podmínky členství, mnoho nezmeškala
Jiří Sládek
Valletta/Praha, 16. 4. 2002
Malta se stala mezi kandidátskými zeměmi usilujícími o přistoupení k Evropské unii posledním adeptem, který zahájil jednání o přistoupení.
Jinak však nemají Malťané mnoho co dohánět: jsou mezi dvanácti kandidáty spolu s Kyprem zdaleka nejlépe připraveni. Jejich hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele (10 460 eur) je srovnatelný se zeměmi jižního křídla unie.
"Malta je mnohem lépe připravena než ostatní kandidátské země," prohlásil nedávno Giorgio Boggio, šéf delegace Evropské komise na Maltě.
Důvodem, proč se 380 tisíc obyvatel středomořského ostrova už dávno netěší výhodám sjednocené Evropy, jsou především rozepře na domácí scéně.
Postoj k unii se stal jablkem sváru mezi dvěma hlavními stranami. Nacionalisté byli tradičními příznivci přistoupení k unii, naopak opoziční strana labouristů byla ostře proti. "Ostrov byl vždy vnímán jako nejvážnější uchazeč v řadách dvanácti kandidátských zemí," uvedl minulý týden list Financial Times. "V Bruselu však stále panuje názor, že domácí politické třenice mohou šance na členství vážně ohrozit."
Evropská politika země se totiž vždy měnila o sto osmdesát stupňů s tím, jak se střídala obě uskupení ve vládních křeslech.
První žádost o přijetí podala již v roce 1990 do Bruselu vláda nacionalistů. Když se v roce 1996 chopila moci k Evropě nepřátelsky naladěná opozice, jedním z jejích prvních kroků bylo pozastavení žádosti. Tento stav trval celkem 22 měsíců, do chvíle, kdy se nacionalisté znovu vrátili k moci.
Od roku 1998 tedy Malta směřuje k unii a na první pohled by se mohlo zdát, že není co dohánět.
Tato bývalá britská kolonie, samostatná od roku 1964, plní pohodlně všechna požadovaná kritéria. Hospodářství se ze dvou třetin opírá o turistiku, zemi navštíví v průměru milión turistů ročně. To je na ostrov o rozloze pouhých 316 kilometrů čtverečních bezesporu uspokojivá bilance.
Do státní pokladny přispívá významnou měrou také textilní průmysl. Ekonomika je již dnes plně integrovaná s trhem EU: na země unie připadají dvě třetiny zahraničního obchodu.
Instituce, které se inspirovaly bruselským vzorem, fungují podle mínění evropských úředníků uspokojivým způsobem.
Z přistoupení k unii zřejmě budou těžit i partneři Malty. "Malta bude významné pojítko nejen mezi severním a jižním Středomořím, ale také mezi Evropou a severní Afrikou a Blízkým východem," citoval list Le Figaro předsedu Evropské komise Romana Prodiho.
Prezident Václav Havel při nedávné návštěvě podotkl, že hlasy malých zemí, jako je Malta, mohou inspirovat. "Malé země jsou mnohdy více vnímavé než země velké a mocné," řekl Havel.
Ne vše ale viděno z Bruselu vyznívá pro Maltu příznivě.
Objevily se například některé výhrady vůči pravidlům v námořní dopravě. Po několika haváriích námořních tankerů totiž kladou evropské země větší důraz na bezpečnost námořní dopravy. A pro Maltu je důležitý příjem z tranzitních dopravních služeb.
Ochránci životního prostředí navíc kritizují maltskou vládu za tolerování odstřelu tažných ptáků - každý rok jich lovci zabijí tři milióny.
Evropská budoucnost ostrova přesto bude zřejmě závislá výhradně na souladu na domácí scéně. Vláda nyní pracuje na programu, který by měl zcela vyhovět požadavkům Bruselu, do konce příštího roku.
Premiér, představitel strany nacionalistů Edward Fenech Adami, navíc přislíbil konání referenda, kterým by chtěl jednou pro vždy otazníky nad evropským směřováním vyjasnit.
Počet příznivců přistoupení k unii je však na Maltě velmi těsný.
Podle průzkumů upřednostňuje členství pouze těsná nadpoloviční většina - 53 procent obyvatel. Obyvatelé ostrova podle průzkumů evropské agentury Eurobarometr navíc vnímají nejvíce negativně dopady členství mezi všemi ostatními kandidáty.
Opoziční labouristé však přesto referendum odmítají. "Stát se plným členem unie není v našem zájmu," tvrdí vůdce labouristů Alfred Sant. "Ani v krátkodobé, ani v dlouhodobé perspektivě."
Domnívá se, že toto řešení by bylo v rozporu s tradiční neutralitou země. Jako lepší řešení vidí vytvoření zóny volného obchodu po švýcarském vzoru.
Právě švýcarský případ však přesvědčivě ukazuje, že ani v takovém případě by debaty o ještě větší míře evropské integrace neutichly. Proto se dá očekávat, že Malta mezi novými členy unie nebude chybět, míní znalci poměrů.
Příště: Turecko
