Francouzi od voleb neočekávají změnu k lepšímu
Jiří Sládek
Paříž/Praha, 12. 4. 2002
Více než týden před prvním kolem prezidentských voleb je pro Francouze složité spojit si některého z kandidátů s nosným politickým tématem. Do souboje o voličskou přízeň vstoupilo rekordních šestnáct kandidátů, kteří rozdrobují politickou scénu. Výsledky průzkumů napovídají, že schopnost zaujmout přitažlivým programem chybí oběma hlavním aktérům, socialistickému premiérovi Lionelovi Jospinovi a jeho pravicovému rivalovi z tábora neogaullistů Jacquesi Chirakovi.
Jejich názory se v mnohých zásadních věcech příliš neliší.
"Oba soupeři se v hlavních otázkách nijak nevymezují, nanejvýš je dělí věkový rozdíl," sdělil politolog ze Západočeské univerzity v Plzni Ladislav Cabada. Jacques Chirac je ve svých devětašedesáti starší o pět let, což mu jeho sok neopomněl ve slabé chvíli připomenout.
V tématech, jež obvykle dělí strany napříč politickým spektrem, jako je přistěhovalectví nebo rostoucí kriminalita, oba favorité nalézají překvapivě podobná východiska. "Pravice i levice se přiblížily středu, nejen ve Francii," míní Ladislav Cabada.
Hlavní soupeři francouzských prezidentských voleb mají za sebou pro oba nepohodlnou zkušenost z pěti let soužití, zvaného cohabitation.
Odborníci se shodují, že nezbytnost vzájemných ústupků v průběhu sdílení moci se značně promítla do schopnosti obou politiků představit se s vlastním vyhraněným názorem.
Náročné spolužití zbrzdilo potřebné ekonomické reformy. A také ztížilo manévrování Paříže ve vodách mezinárodní politiky.
To bylo patrné například na nedávném summitu Evropské unie v Barceloně. "Francouzská delegace hovořila jedním hlasem a velmi důstojně," citoval pařížský zpravodaj listu Financial Times Chirakova slova. A dodal své hodnocení: "Nebyl nikdo, kdo by mu to uvěřil."
Oba reprezentanti francouzské zahraniční politiky měli za sebou osobní střet na stránkách tisku, což podle komentátorů ubralo zemi na důvěryhodnosti.
Pro Francii není současné soužití premiéra a prezidenta zcela novou zkušeností. Pár Jospin - Chirac je již třetím, který se během několika desetiletí existence V. republiky objevil. V minulosti se plně projevovaly výhody na straně prezidenta, který využíval pravomoci ve věcech obrany a zahraniční politiky.
Premiéři se museli vyrovnávat s problémy francouzské ekonomiky. "Jospin si oproti svým předchůdcům počínal v tomto směru velmi obratně," říká Ladislav Cabada. "Je ovšem pravda, že Chirakovi značně přitížila četná obvinění z korupce," dodal. Ve strnulém systému bez funkční opozice se málokdy daří korupční skandály vyšetřit.
"Cohabitation je hlavní důvod, proč Francouzi ztratili zájem o politiku," uvedl v listu Financial Times politolog Dominique Moisi. Průzkumy naznačují, že voliči neočekávají od prezidentských a parlamentních voleb podstatnou změnu ve vnitřní, ani zahraniční politice země.
Komentář, str.12
