Evropa Havlovým názorům ve věci reformy unie zpravidla naslouchá

Adam Černý, Tomáš Klvaňa

Řím/Praha, 8. 4. 2002
Václav Havel je ve světě brán jako partner významnými státníky, přesto se jeho projev v italském senátu o vztazích Evropy a Ameriky významem zřejmě nepřiřadí k jeho minulým zahraničním projevům.
Je to proto, že v Evropské unii hovoří zájmy států a politická taktika o něco silněji než ideje a vize, což v takové míře neplatí například o otázce přijímání nových zemí do NATO. K nejvlivnějším Havlovým projevům patřila řeč v Evropském parlamentu nebo právě loňské vystoupení v Bratislavě o dalším rozšíření Severoatlantické aliance.
"Havlův bratislavský projev měl zásadní význam pro vytvoření konsenzu o přijetí baltských států do NATO. Pozdější projev prezidenta Bushe ve Varšavě nesl známky inspirace Havlem," řekl Bruce Jackson, šéf US Committee on NATO, nezávislé instituce prosazující rozšíření aliance. Havel také předjal diskusi o reformě EU, když před časem navrhl vytvořit druhou komoru Evropského parlamentu.
V "italské" úvaze o neužitečnosti soutěžení USA a Evropy podobný návrh chyběl. Hlavní nevýhodou je to, že Havel reprezentuje politicky slabou Českou republiku, a že nespojil své síly s jiným státníkem.
To i britský premiér Tony Blair, který dnes přijíždí na návštěvu do Prahy, neváhá takticky spolupracovat se spojenci. Koncepci takzvané "třetí cesty" představil společně s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 1999 zase připravil projekt evropské obrany s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem, přestože obě země mají odlišný pohled na roli NATO v evropské politice.
Při představování názorů na příští podobu unie postupují takticky i jiní hráči na evropské scéně. Představy německé vládní koalice se poprvé v propracovanější podobě objevily v projevu ministra zahraničí Joschky Fischera na berlínské Humboldtově univerzitě s tím, že nemají kancléřovo oficiální posvěcení.
Nyní jsou již Fischerovy vize součástí diskuse o chystané reformě EU a tato koncepce bude soutěžit s jinými na zasedání nynějšího konventu, kde mají své slovo jak členové, tak kandidáti unie, i na pozdější mezivládní konferenci unie.