Praha 28. 3. 2002
Před vstupem do Evropské unie by mohla měna posílit až na 28 korun za euro
Posilování koruny den před jednáním bankovní rady uvízlo na mrtvém bodě. Aktivita na trhu je takřka nulová, čeká se, co s měnou, která je nyní na 31,10 korun za euro, provede centrální banka.
Bankovní rada ČNB právě dnes bude jednat o měnových otázkách, především však o kursu koruny. Jaké bude její rozhodnutí, lze jen těžko předjímat. Experti se však shodují v jednom: ať udělá cokoliv, sílu koruny nadlouho nezastaví.
Možností, jak zasáhnout, mnoho nemá. Jednou z nich je například snížení úrokových sazeb. Ty jsou nyní nastaveny na úrovni 4,25 procenta. "Jsem poprvé víceméně spokojen s dosavadní úrovní úrokových sazeb. Nebudu mít námitky, když v tom (ve snižování sazeb) bude ČNB pokračovat, ale nebudu ten, kdo k tomu bude centrální banku vyzývat," řekl nedávno premiér Miloš Zeman v rozhovoru pro ČTK. Vyjádření vedení národní banky je obdobné, podle nich odpovídají úroky současné ekonomické situaci. Silná koruna by však mohla být důvodem, proč k tomuto radikálnímu kroku přistoupit. Poslední pokles sazeb byl totiž celkem jednoznačně motivován silnou měnou. Jak ale ukázal další vývoj měny, k oslabení nedošlo.
Další možností jsou intervence. Ty však v období přílivu kapitálu nefungují. Trh stále očekává, že přijdou eura v hodnotě 133 miliard korun, za něž vláda prodala Transgas. Očekává se, že by peníze měly přijít do poloviny roku. Částku by však podle dohody s kabinetem měla nakoupit ČNB do svých rezerv. Dohoda s vládou je závazná do voleb. Pokud by s ní nová vláda nesouhlasila, peníze by šly na devizový trh a měna by mohla posílit i pod hranici 30 korun za euro.
Šance na dlouhodobé oslabení měny jsou podle analytiků takřka vyloučené. Navíc ekonomika roste i přes silnou měnu, což podle ekonomů dokazuje, že kurs zatím hospodářství země neohrožuje. "Podniky silnější korunu alespoň částečně kompenzují vyšší produktivitou práce. Situace ve skutečnosti nemusí být tak dramatická, jak vyznívají prohlášení exportérů," uvedl Jan Schiesser ze společnosti Atlantik.
Analytici odhadují, že při současném vysokém přílivu přímých zahraničních investic poroste síla měny o jednu korunu vůči euru za rok. "Očekáváme, že v roce 2004, kdy by měla Česká republika vstoupit do Evropské unie, by se měl kurs koruny pohybovat mezi 28 - 29 korunami za euro," soudí Ivo Nejdl z Raiffeisenbank. V roce 2007, kdy by mohlo Česko nahradit korunu eurem a vstoupit do Evropské měnové unie, by měna mohla posílit na 25 korun za euro.
"Zaleží však na ekonomickém vývoji, především pak na tempu dohánění ekonomické úrovně zemí Evropské unie. Bez růstu produktivity práce by další posilování koruny bylo neudržitelné," uvedla Helena Horská z České spořitelny. Pokud by ekonomika nestačila silné koruně, došlo by k výraznému nárůstu deficitu obchodní bilance, tlaku na inflaci, růstu úrokových sazeb a nakonec i k oslabení kursu měny.