Litva má při jednáních s Bruselem dva velké problémy: jadernou elektrárnu Ignalina a postavení oblasti Kaliningrad
Litevci chtějí vstoupit do Evropské unie co nejdříve
Marta Stolařová
Praha, 21. 3. 2002
Litvě se podařilo v posledním roce výrazně zrychlit tempo předvstupních jednání s Evropskou unií. Počtem třiadvaceti uzavřených kapitol tak dokonce předběhla Estonsko, které začalo s Bruselem vyjednávat o dva roky dříve.
Politici ve Vilniusu již téměř najisto počítají s tím, že se jejich země začlení do vyspělé Evropy v roce 2004. Do té doby by podle jejich představ měla být již také součástí Severoatlantické aliance.
Z trojice nevelkých pobaltských republik je Litva největší a nejlidnatější. Její obyvatelé také o začlenění do Evropské unie nejvíc stojí. Výsledky různých průzkumů dokládají, že veřejná podpora integrace se zde dlouhodobě drží na úrovni šestapadesáti procent. Litevci si od členství slibují zlepšení životní úrovně a také příležitost najít ve "velké Evropě" dobrou práci.
Podle nedávno zveřejněné studie by tuto možnost využil každý desátý občan a dalších bezmála 40 procent by o ní velmi vážně uvažovalo. Vypravili by se nejraději do Velké Británie, Německa nebo ke skandinávským sousedům.
Přesto se litevští vyjednávači neubránili požadavku Bruselu na přechodné období pro volný pohyb osob. Bylo nakonec dohodnuto v rozsahu pěti let s možností prodloužení o další dva roky. Vilnius se proto nyní snaží jednat o liberalizaci s různými státy unie na dvoustranném základě.
Rolníci se bojí
Litva bývá označována za zemědělsko-průmyslový stát. Její agrární sektor dosud zaměstnává pětinu obyvatel a není příliš výkonný. Pokud tedy má někdo obavy ze vstupu do Evropské unie, jsou to rolníci.
"O zvýšení unijních dotací budeme jednat, ale zázraky nečekáme," prohlásil premiér Algirdas Brazauskas poté, co patnáctka zveřejnila návrh na finanční podporu nováčků po rozšíření.
"Litevští zemědělci by neměli příští pomoc poměřovat s dnešními dotacemi poskytovanými západoevropským farmářům, ale s tím, jakou podporu dostávají v současné době od svého státu," domnívá se předseda kabinetu.
Skutečnost, jak premiér vysvětlil, je taková, že dnes stát dotuje hektar obdělávané půdy čtyřiceti lity (asi 360 korun). V unii by tyto dotace měly činit 125 litů (1125 korun).
Začlenění v roce 2004 však ještě zdaleka není jisté. Rada EU dala Vilniusu na vybranou: Buďto se zaváže, že nejdéle pět let po vstupu uzavře jadernou elektrárnu Ignalina, nebo Litva do unie nevstoupí. "Do posledního dne jednání budeme bojovat o to, abychom za tento ústupek dostali co nejvíce peněz," upozorňují Litevci.
Evropská komise navrhuje vyčlenit na postupnou odstávku Ignaliny 105 miliónů eur v roce 2004 a po 70 miliónech eur ještě v letech 2005 a 2006.
Také v období po roce 2006, pro něž dosud nebyl sestaven rozpočet, chce Brusel Litevcům pomoci překonávat následky nucené uzavírky elektrárny. Bude mimo jiné nutno vynaložit značné prostředky na posílení náhradních zdrojů a na dovoz energie ze zahraničí. Za masívním tlakem na odstávku Ignaliny přitom část odborníků vidí spíše ohledy ekonomické, motivované právě přebytky proudu v západní Evropě, než ekologicko-bezpečnostní.
Jiným velkým tématem, které přímo souvisí s integrací Litvy do EU, je příští status Kaliningradské oblasti.
Tato enkláva Ruské federace na Baltu se po rozšíření Evropské unie ocitne v sevření dvou jejích nových členů - Litvy a Polska. O problémech s tím spojených, týkajících se například překračování hranic v tomto regionu, v poslední době jednají mnohé vlády na expertní i nejvyšší úrovni.
Ekonomika roste
Litevská ekonomika nabrala v roce 2000 tempo a navzdory nepříznivým vnějším podmínkám vykazuje vcelku silný růst. Hrubý domácí produkt se loni zvýšil o 3,5 procenta, letos se očekává na úrovni nejméně čtyř procent a prognóza na rok 2003 hovoří dokonce o 5,5 procenta. Daří se také držet na nízké úrovni inflaci.
Oficiálně si Litva vybrala dvě spřátelené země, které jí slouží za vzor a jež ji v přístupových jednáních podporují. Jsou to Česká republika a Polsko.
(Příště: Rumunsko)
