Kužvart odmítl jezy na Labi

Ministerstvo životního prostředí (HN 5. března) pokračuje ve zvyku protestovat zásadně proti všemu novému. K vyřešení názoru o potřebě výstavby jezů i jejich případnému dopadu na ekologii by pomohlo seznámení se s názorem Evropské unie na vývoj, organizaci a potřeby vnitrozemské vodní cesty. Bylo by užitečné, kdyby se někdo zajel podívat do Magdeburku, jak pokračuje křížení plavební cesty Mittellandkanal s Labem a seznámil se s důvody, proč se tato část po dlouhých letech provozu dokončuje podle původního projektu.
Letos již dvakrát byl úsek Labe pod Střekovem postižen záplavami. Když se uvádí v argumentaci plavební hloubka dva metry dvacet, pak by se pro srovnání měly uvádět i hloubky při záplavách. Pokud je hladina jezů pod úrovní záplav, pak je diskuse o ekologických škodách zbytečná.
Za připomínku stojí skutečná perla v článku: "Ekologové žádají, aby místo prohlubování řeky stát podpořil modernizaci lodí s nižším ponorem." V tom vidí řešení i Kužvartův resort. Autoři si zřejmě neuvědomují, že na řece to chodí trochu jinak než na silnici. Při plavbě na Labi se nakládá na maximálně přípustný ponor - výška hladiny minus třicet centimetrů.
Záleží především na hmotnosti příslušného nákladu, což se projevuje především u velkorozměrných konstrukcí. Jejich přeprava po silnici je složitá a drahá, zatímco na člunu nečiní žádné problémy a je levná. Investice do lodí s nižším ponorem to naprosto neřeší.
Míla Urban, Říčany

Související