Jak se mladí dostanou k bytu

Radim Valenčík

Na některé problémy nejnovějšího modelu zvýhodněných půjček, které by měly pomoci lidem do 36 let k zajištění vlastního bydlení poukazuje Jaromír Císař v článku Co pomůže mladým k bytu (Hospodářské noviny 6. března). Podotýká, že tento druh pomoci zůstává příjemným a velmi vítaným darem, ovšem jen pro některé.
Přitom existuje mnohem vhodnější řešení, které - i když se to zdá na první pohled paradoxní - souvisí se zavedením školného na vysokých školách. O co jde? Při projednávání návrhu zákona o změně financování vysokých škol, kterým by bylo školné zavedeno, se několikrát objevil celkem pochopitelný argument: Pokud nechceme, aby školné vytvářelo bariéru přístupu ke vzdělání, musíme umožnit jeho splácení z budoucího příjmu absolventa, ale pokud bude absolvent splácet školné z budoucího příjmu (dokonce i s úrokem), budou mu chybět peníze v době, kdy zakládá rodinu a kdy si řeší svoji bytovou situaci. Neprůstřelná logika - ovšem jen zdánlivě.
Těm, kteří z tohoto důvodu vystupovali proti zavedení školného, chybělo trochu představivosti. Nedomysleli význam uplatnění kontingenčního způsobu splácení půjček, který je odvozený od výše příjmu absolventa a zohledňuje jeho příjmovou situaci. Tentýž princip může být uplatněn v případě startovních bytů pro absolventy vysokých škol. Pokud by nájemné bylo odvozeno od výše příjmu, vznikl by absolventovi vůči bance určitý dluh, který by byl splácen v budoucnu z jeho rostoucí mzdy.
Systém by byl vícestupňový, takže jakmile by absolvent začal vyrovnávat závazek, okamžitě by se mu otevřela cesta k lepšímu než startovnímu bydlení. Současně by tím byl motivován k řádnému splácení.
Tým, který připravoval návrh zákona o změně financování vysokých škol, byl v kontaktu s bankami. Ty, podle jejich vlastních vyjádření, měly zájem o poskytování půjček na studium zejména proto, aby získaly perspektivní klientelu, které by nabídly další produkty. Jedním z takových produktů se jeví i tato cesta, jak formou kontingenčně splácených půjček umožnit řešení bytového problému čerstvým absolventům vysoké školy. Tedy těm, kteří vykazovali dobré studijní výsledky a kteří si vybrali obor i školu nabízející dobrou příjmovou perspektivu. To ovšem není omezení, ale motivační podmínka.
Vzhledem k tomu, že první absolventi, kterých se to týká, by ukončili školu nejdříve tři roky po přijetí zákona, bylo by dost času připravit projekt absolventských bytů s kontingenčním splácením po stránce technické i legislativní. Propočty ukazují, že řešení bytového problému touto cestou připadá v úvahu i v případě velmi střízlivé příjmové perspektivy absolventa, tj. přibližně na úrovní 20 000 korun pět let od ukončení školy.
Sociální investice splácené tímto způsobem nabízejí perspektivní řešení řady problémů. To, že se stávají aktuální, odpovídá logice vývoje ekonomického systému, ve kterém investování do lidských schopností a předpokladů jejich uplatnění hraje stále větší roli. Cesta "sociálních darů" nikam nevede. Cesta podpory využití příležitosti ke společensky oceněnému uplatnění přinese prospěch všem.

Autor je vedoucí katedry ekonomie a ekonomiky Vysoké školy finanční a správní
radim.valencik@vsfs.cz

citát:
Investování do schopností a předpokladů jejich uplatnění hraje stále větší roli. Cesta "sociálních darů" nikam nevede.