Brusel je připraven na dlouhou předvstupní pomoc, kterou bude Bulharsku poskytovat i po první vlně rozšíření

Sofijská vláda usiluje o rychlejší zapojení do unie

Michal Olbrich
Praha/Sofie, 11. 3. 2002
Vláda bulharského premiéra Simeona Sakskoburggotského loni v prosinci překvapila Evropskou unii svým plánem připojit se k ní již s první vlnou kandidátských zemí v roce 2004.
Komisař pro rozšíření Günter Verheugen to tehdy označil za "požadavek, hodný čarodějnického umění dětského smyšleného hrdiny Harryho Pottera".
Je nutno říci, že bulharské naděje předtím povzbudily výroky francouzského ministra zahraničí Huberta Védrina. Ten loni v listopadu zpochybnil názor Evropské komise o připravenosti všech deseti kandidátů navrhovaných ke společnému přijetí a nastolil otázku, zda by pak nebylo lépe přibrat i Bulharsko a Rumunsko.

Sofia se nevzdává

Ani po diplomatické sprše z Bruselu se však nynější bulharská vláda nevzdává naděje, že se jí dveře do unie podaří otevřít dříve, než v roce 2007, jak to plánoval předchozí kabinet v Sofii.
Rychlejší připojení k unii ostatně Simeon Sakskoburggotský slíbil svým příznivcům v předvolební kampani, která ho pak loni v červnu vynesla do premiérského křesla.
A tak v únoru přijala bulharská vláda akční plán, jehož cílem je ukončení vstupních rozhovorů do roku 2003.
Možná proto, aby se Evropská unie nevylekala, že bude mít přede dveřmi o jednoho připraveného kandidáta víc, oznámila vedoucí vládní rady pro integraci do EU Zinaida Velevová, že datum kýženého vstupu do Evropské unie se nezměnilo. "Je to rok 2007. Tato strategie nemá v tuto chvíli za cíl zrevidovat datum," řekla Velevová novinářům v Sofii.

Tempo reforem se musí zrychlit

Podle komisaře Verheugena má Bulharsko přijetí jisté, musí se však snažit. Musí se soustředit na ekonomické reformy, na posilování správního aparátu, ale i výroby. Mělo by také účinněji využívat peněz poskytovaných z fondů Evropské unie, což je výtka, kterou v poslední době z Bruselu slyší většina kandidátských zemí.
Skrývá se za ní hodnocení, že země nedokáží předložit dostatek projektů, které by měly nárok na finanční příspěvek ze tří předvstupních fondů, a pak je také z veřejných rozpočtů spolufinancovat.
Bulharsko, které zahájilo přístupové rozhovory s Evropskou unií v roce 2000, má mezi kandidátskými státy jeden z nejnižších ukazatelů "blahobytu", čili hrubého domácího produktu na hlavu. V roce 2000 činil tento ukazatel v přepočtu 1459 amerických dolarů, v roce 2001 vyrostl na 1701 a v roce 2002 se očekává jeho růst na 1857 dolarů na obyvatele.
Zahraniční dluh Bulharska se už podařilo snížit na deset miliard dolarů a zadlužení tak odpovídá 74 procentům hrubého domácího produktu Bulharska. Ani tento parametr však není nijak příznivý a slabou ekonomiku velmi zatěžuje.
Příjmy obyvatelstva jsou daleko pod úrovní nejen vyspělých států, ale i dalších uchazečských zemí střední a východní Evropy. V některých regionech je situace na pracovním trhu zoufalá, nezaměstnanost zde podle oficiálních údajů přesahuje 30 procent, podle jiných statistik i 70-80 procent.
Z Bruselu obvykle zaznívá, že pro přijetí nové země není rozhodující ani tak dosažená hospodářská úroveň, jako celkový stav společnosti. Vejít se do představ o určité kultuře podnikání a řešení problémů bývá mnohdy obtížné.
Témata, která Evropská unie označila za základní pro přijetí Bulharska do unie, jsou nedostatečně fungující tržní ekonomika, slabý soudní systém, korupce, diskriminace Romů, slabá investiční aktivita a pomalé reformy energetického systému.
Nejdůležitější roli v transformující se bulharské ekonomice nadále hrají doposud státní či již zprivatizované velké podniky s více či méně zřetelnou podporou státu. Míra vlivu státního aparátu na chod ekonomiky je poměrně veliká, což je podle mínění řady odborníků a pozorovatelů také důvodem pro rozmach korupce, která bývá pravidelně zmiňována nejen mediálně, ale i v hodnotících zprávách mezinárodních institucí.

Dojde i na ekologii a vodní hospodářství

Bulharsko musí řešit těžkou situaci v oblasti nakládání s odpady, péče o životní prostředí a odstraňování ekologických škod. Úrovni požadované v Evropské unii neodpovídá skládkové hospodářství, likvidace komunálních i nebezpečných odpadů, odsíření, recyklace apod.
V oblasti úpravy a čištění vod Bulharsko zahájilo projekty s financováním z evropského fondu ISPA, aktuální je výstavba kanalizací a opravy vodovodních sítí.
Bulharsko je jednou z několika kandidátských zemí, které již čerpají z programu SAPARD, určeného Evropskou unií k podpoře zemědělství. Bulhaři v rámci tohoto projektu vsadili na jednoduchost a průhlednost, když Bruselu navrhli jako profilový program pěstování rajčat. Bulharská národní agentura SAPARD tak byla vcelku bez problémů akreditována.
Günter Verheugen prohlašuje, že Evropská unie je připravena Bulharsku všemožně pomáhat ke vstupu i poté, co se v roce 2004 rozšíří o deset nových členů

Související